Žravé řasy pomohou filtrovat oxid uhličitý z elektrárny

V klimatizovaných sklenících laboratoří Centra pro výzkum aplikované energie univerzity v Kentucky mají zvláštní zálibu. V devadesáti osmi velkých skleněných nádržích tu pěstují podivnou zelenou slizovitou hmotu. Jsou to vyšlechtěné druhy řas, které možná přinášejí řešení problému se skleníkovými plyny. Vydatně se totiž „krmí“ oxidem uhličitým, a tak by se jejich přirozené žravé schopnosti dalo využít pro filtraci odpadních plynů. 

Namnožené řasy vytvářejí rosolovitou hmotu pohlcující oxid uhličitý. Zdroj: Pablo Alcala

Řasy na světle pohlcují oxid uhličitý, a tím si zároveň zajišťují výživu – stejnou fotosyntetickou cestou, jako vyšší rostliny. Skleněné tubusy jsou řasám ohraničeným životním prostorem, který jim umožňuje konstantní a směrovaný růst. Pokud se řasy dostanou poblíž zdroje spalování uhlí, mohou při správném technickém provedení snižovat emise skleníkových plynů.

Rosolovité řasy by ale neměly fungovat jen jako filtr emisí. Vědci zamýšlejí dále izolovat z „použitých“ řas jednotlivé látky a používat je jako palivo. Projekt běží druhým rokem, a spolykal na dva miliony dolarů.

„Začali jsme s pokusy chovných řasových kultur v Petriho miskách, a postupně zvětšovali objem tak, aby jej bylo možno využívat průmyslově,“ říká Czarena Crofcheck, vedoucí výzkumu britského oddělení Biosystémů a agrotechniky, které nadvázalo s univerzitou v Kentucky strategické partnerství.

Přitom o využití izolovaného oxidu uhličitého z řas jako paliva se hovořilo již dříve, ale komplexní plán, včetně využití řas k filtraci tu dosud nebyl. „Tento projekt je příkladem snahy o získání čistého zdroje energie,“ prohlásil ministr energetiky v Kentucky Len Peters.

„Je důležité přistupovat k životnímu prostředí citlivěji, a proto vkládám velké naděje do projektu sekvestrace uhlíku pomocí řas.“ Sám prý vidí, že ani v dalších letech se jeho země bez uhlí neobejde, ale rád by jeho užití učinil šetrnějším vůči životnímu prostředí.

Testování za reálného provozu proběhne v elektrárně Clark County, kde bude instalováno 135 tubusů. Pokud budou výsledky odpovídající, počítá se do dalšího roku s instalací desetinásobného množství skleněných válců.

A co bude s nakrmenými řasami dál? Crofchecková hovoří o jejich zkapalnění a využití směsi jako paliva pro dieselové motory. Další variantou je jejich využití pro krmné účely, nebo jako levného zemědělského hnojiva. „Náš primární úkol je snížit emise CO2,“ říká Crofchecková. „Vedlejším produktem je, že máme najednou spoustu řas.“

http://www.kentucky.com

4 komentáře: „Žravé řasy pomohou filtrovat oxid uhličitý z elektrárny

  • 18. 12. 2011 (11.47)
    Trvalý odkaz

    Samozřejmě s tím počítám, pane Novák.
    Nicméně právě v tomto článku nevidím ten smysl v klasickém vysazování stromků, jež by utvořily v okolí hektarové lesy. Tedy jako náhradu v porovnání s oněmi tubusy. Zde jde o to, mít je v bezprostřední blízkosti, respektive ideálně umístěné pro to, aby ne braly již OU obecně v okolí, ale již přímo u zdroje a tím znečištění snižovaly. A zároveň s využitím řas pro palivo. Nakolik to bude efektivní, je diskutabilní, nicméně jako idea mi to přijde zajímavé.
    Každopádně tak jako tak, v nejlepším případě se to dostane do testování, ke komerčnímu využití to má daleko.
    Taktéž přeji příjemný den.

    Reagovat
  • 15. 12. 2011 (22.58)
    Trvalý odkaz

    Ano, mate pravdu, Daniel, porovnanim 135 tubusov so 135 stromami su stromy menej efektivne. Keby nebolo to zatracene keby…

    Keby naklady na jeden tubus bol jeden vysadeny stromcek. Lenze naklady su v skutocnosti 1 tubus porovnatelne so stovkami stromkov.

    Nechcel som to uz v prvom prispevku tak lopatisticky rozpisovat, niektori diskuteri su prilis haklivi na svoje ego. Tym urcite nemyslim Vas. :)

    Prajem prijemny vecer
    miro novak

    Reagovat
  • 15. 12. 2011 (11.10)
    Trvalý odkaz

    Máte pravdu, pane Novák. Na druhou stranu růst stromů je pomalý a tím pádem ve srovnání neefektivní a jejich umístění není jistě vždy možné. Čištění by mne ale také zajímalo. Venkovní část je otázkou pár minut jednou za x měsíců.. aby se světlo vůbec dovnitř dostalo, takže to problém nebude, ale vnitřní část se asi zanese opravdu rychle.

    Reagovat
  • 15. 12. 2011 (9.53)
    Trvalý odkaz

    Namiesto 135 tubusov je lacnejsie posadit 135 stromov. Tie dokonca plnia aj funkciu esteticku, hydroregulacnu, biologicku (hniezda vtakov), medonosnu (niektore druhy), … no proste od vymyslu sveta.

    Tubusy sa musia energeticky skodlivo vyrobit, umiestnit a cistit. Nemajte predstavu, ze ten tubus zostane takto vystavne cisty. Pozrite sa na zopar tyzdnov necistene akvarium.

    prajem prijemny den
    miro novak

    Reagovat

Napsat komentář: Daniel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *