Zelené město Stockholm: inteligentní, moderní a šetrná metropole severu (2.)

Titulem Evropské zelené město se mohou chlubit teprve čtyři vítězové. Aktuálně jej získal švédský Stockholm. Díky jakým inovacím se podařilo získat prestižní ocenění hovořil na konferenci Going Green 2012 Jon Möller.

Stockholm, největší a hlavní město Švédska, je mnohými považováno i za hlavní město Skandinávie, foto: Stockholm
Stockholm, největší a hlavní město Švédska, je mnohými považováno i za hlavní město Skandinávie, foto: Stockholm

„Každé město by mohlo být takovým zeleným městem. Nebo spíše myslím, že jím musí být,“ prohlásil na úvod projektový manažer v oblasti energetiky a ochrany klimatu angažující se také ve zdravotní správě Jon Möller a skromně přiznal, že i ve Stockholmu je prostor pro zlepšení, co se „zelenosti“ týká.

Möller říká, že je třeba holistického, tedy celostního pohledu na nové projekty. Město vždy zvažuje, jak nový projekt pomůže Stockholmu a hodnotí, zda nová stavba nebude ničit životní prostředí a nezhoršuje klima.

Rovněž probíhá rekonstrukce a stavba veřejných budov dle posledních požadavků doby. V budovách by se v letech 2012 až 2015 snížit spotřeba energie o 10 %.

Stockholm intenzivně využívá také moderní informační technologie a i ty mohou být zelené. Například je možné uspořádat namísto osobní schůzky se vzdálenými partnery videokonferenci a nikam nejezdit.

Není ale pravda, že by se Stockholm měnil od základů. Dobrá řešení z minulosti zůstávají, příkladem je starý systém vodního hospodářství, který je stále funkční.

Jedeš do centra? Zaplať!

V roce 2006 se v severské metropoli zavedly poplatky za vjezd do centra. Díky tomu se zlepšila kvalita ovzduší a redukoval se počet . Pomalu se šinoucí kolony již nejsou problémem.

Město pilně snižuje emise skleníkových plynů. Někoho by možná 25 % za posledních 15 let uspokojilo, zde se ale pracuje na tom, aby to bylo ještě méně. Neustále rostoucí počet obyvatel Stockholmu považuje Möller za hozenou rukavici. Je totiž třeba řešit rostoucí potřebu zdrojů udržitelným způsobem.

Jakousi výstavní skříní Evropského zeleného města by mohla být nová urbanistická oblast – Hammarby Sjöstad. To byla původně ošklivá průmyslová lokalita, ale město se rozhodlo pro revitalizaci a od roku 1990 se zde vybudovala světově největší městská část, kde se udržitelným způsobem přistupuje k využívání energie.

300 metrů do zeleně

Téměř každý má ve Stockholmu zelenou plochu nejvýše 300 metrů od místa, kde se nachází. To přímo vybízí k trávení nejen volného času, ale třeba i polední pauzy venku.

„Jsme ve Švédsku hrdí a pyšní na přírodu, ale nemůžeme to považovat za samozřejmost,“ vysvětluje Möller a dodává: „Jsme přesvědčeni, že každý má v práci nárok na chvilku volna a má mít šanci užít si jí v zeleni.“

Ve městě je také devět přírodních rezervací, jeden národní park a mnoho dalších zelených ploch. Stockholm o ně pečuje, aby se v nich lidé cítili dobře. Celkem 55 % městské plochy tvoří parky a dalších 13 % vodní plochy.

Nakládání s odpady Stockholm chápe jako zcela zásadní oblast. Funguje tady propracovaný systém pro recyklaci. Podle Möllera je důležité informovat a zvyšovat povědomí obyvatel o možnostech nakládání s odpady.

Mělo by se prý jednat o snadno pochopitelný systém „Náš systém je opravdu dobrý, ale občas se setkáváme se stížnostmi občanů, že ne všichni jej plně chápou,“ přiznává Möller.

Odpad se v tomto městě zcela v souladu s hierarchií Evropské unie neskládkuje, ale využívá se energeticky. Kromě toho má město také inovativní přístup k využívání vody, snahou je maximálně snížit spotřebu vody (až na polovinu díky perlátorům apod.) a zároveň zachovat kvalitu života.

Jak je nasnadě, Stockholm je zeleným městem se vším všudy, nicméně pokrok nelze zastavit. „Neusínáme na vavřínech, každé město se musí snažit být ještě lepší a zajišťovat dobrou kvalitu života ve všech aspektech,“ říká Möller a pro další ekologicky smýšlející města vysílá jasný vzkaz: „Měli bychom spojit síly a jen tak bude možné dosáhnout pokroku.“

Uhlíkově neutrální budoucnost

Stockholm rozhodně nemá nízké cíle. Do roku 2030 chce být na světové úrovni v oblasti životního prostředí, moderních technologií, vytváření příležitostí pro podnikání a ve spolupráci soukromého, veřejného a akademického sektoru. „Je nutné být tvořiví, využívat zkušenosti k něčemu pozitivnímu,“ říká Möller.

„Do roku 2050 chceme být uhlíkově neutrálním městem,“ šokoval na konferenci Möller. Vysvětlil, že bude vypracován plán kroků a ačkoliv se jedná o ambiciózní plán, díky spolupráci s firmami, vysokými školami a veřejností se prý dá lépe využívat zdroje, které jsou k dispozici. Do roku 2015 je cílem ušetřit 3 tuny emisí na každého obyvatele.

Již nyní je zřetelná snaha snižovat emise CO2. Klimatická váha občanům ukazuje, jak mohou sami snížit emise CO2 a navíc zde probíhá tzv. klimatický zápas. Zde se jedná o kombinaci klimatologie a sportu. Na čtyři zápasy týdně chodí lidé pěšky či jezdí na kole.

Děti si zde často vedou lépe než jejich rodiči, kteří tu a tam jedou i autem. „I vy byste měli usilovat o to, aby vaše města byla co nejzelenější a určitě se vám to podaří,“ rozloučil se Jon Möller s účastníky pražské konference.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.