V roce 2100 bude svět zavalen odpadky

Tři scénáře, tři různé pohledy na svět nepříliš vzdálené budoucnosti. V současnosti produkuje lidská populace okolo 3,5 milionu tun odpadů denně. Pokud se situace nezmění, do roku 2100 se toto číslo ztrojnásobí. Podle analytiků bude hlavním tahounem produkce odpadů sub-saharský region. „V současnosti vyprodukuje lidská populace 3,5 milionů tun odpadů za jeden den“. foto: archiv autora

Odhad 11 milionů tun odpadků produkovaných denně je nejhorším výsledkem ze tří hypotetických scénářů, uveřejněných v prestižním časopise Nature. Rychlost celého procesu je přitom zarážející.

Lidé na začátku minulého století povětšinou nebyli vybaveni tím, co bychom vnímali jako ryzí ekologické cítění. Přesto se množství produkovaných odpadů vyrovnalo jen desetině dnešního množství. Pochopitelně, lidí bylo méně, ale jak upozorňují odborníci, jen populační počty ten nárůst nevysvětlují.

K odhadu jak velké budou haldy odpadků za několik desetiletí potřebovali analytici znát jen několik statistických ukazatelů. Hrubý domácí produkt, dostupnost vzdělání, energetické nároky jednotlivých zemí a odhadované klimatické trendy.

Na těchto informacích pak vystavěli konstrukci tří scénářů, přičemž každý z nich odpovídal rozdílné míře urbanizace, rychlosti dalšího populačního růstu. Zmíněné scénáře se vyznačovaly poměrně značnou jednoduchostí („čím více obyvatel, tím více odpadu“), ale právě tato obecná zjednodušení se postarala o „robustnost“ celého modelu předpovědí.

Modely a scénáře

První model „Cesty sdíleného socio-ekonomického rozvoje“ (SSP1) prezentuje jakousi verzi ideální budoucnosti. Po celém světě je maximálně snížena závislost na fosilních palivech, stejně jako poklesla intenzita závislosti na neobnovitelných zdrojích.

Na Zemi žije sedm miliard obyvatel (90 % z nich ve městech), můžeme je považovat za environmentálně uvědomělé. Přesto v roce 2075 dosáhneme produkčního vrcholu, a produkujeme 8,4 milionů tun odpadů denně. SSP 2 je příkladem „Dělejme byznys jako dosud“, s minimem změn oproti dnešním trendům.

V rámci scénáře sice dochází k určitým zlepšením (snížení emisí, srovnání ekonomické nerovnováhy mezi zeměmi). Lidská populace činí 9,5 miliard obyvatel, 80 % lidské populace je urbanizováno. Vrchol produkce odpadů nastane v roce 2100, a bude činit zmíněných 11 milionů tun denně.

SSP 3 je modelem „rozděleného světa“. Narazíme tu na regiony s extrémní chudobou a hladomorem, stejně jako na oblasti bohaté. Hranice jsou však vymezeny ostře. Problematika životního prostředí nebyla víceméně řešena. Na Zemi žije 13,5 mld. obyvatel (70 % ve městech), a produkce odpadů činí 12 milionů tun odpadků denně.

Nakolik jsou tyto „scénáře“ fiktivní? Pokud jde o nastavený trend zvyšování objemu odpadů, překvapivě přesně odpovídají pravdě. Ani jeden nepočítá s nějakým „zázrakem“, který by výrazně zpomalil nelichotivě narůstající čísla.

V zásadě se liší jen tím, „kdy“ dosáhnou vrcholu, a kolik bude tento vrchol činit. Ani milionový rozdíl mezi SSP 2 a SSP 3 není překvapením. Udává totiž limity celkové produkce. Analytici se rozhodli pro další odhady trendů pracovat s modelem číslo dva, aby se podívali na to, které regiony za pár desítek let budou přispívat na světovou skládku největší měrou.

Čína a Indie rozhodnou

Subsaharská Afrika, Východní Asie a Pacifik, Evropa, Střední Asie, Latinská Amerika a Karibik, Střední východ a severní Afrika – sedm široce koncipovaných regionů, které se staly předmětem navazujícího výzkumu.

Pohled analytiků do budoucna prozrazuje, že zatímco vyspělé země, jako například USA budou i nadále snižovat podíl produkovaného odpadu, hlavní míru na dalším znečišťování ponesou regiony rozvojové a rozvíjející se.

V současnosti je centrem takové situace oblast Východní Asie, a do dalších let se tento trend přenese na jih Afriky a subsaharský region.

Otázkou, která je dosud nevyřešená, je jak se s nárůstem odpadů vyrovnají tahouni jihoasijského regionu. Pokud dnes totiž produkuje lidstvo 3,5 milionů tun odpadků denně, jen Čína se na tomto čísle podílí 1,4 milionem.

Podobně pak Indie. Právě vývoj v těchto zemích pak podle analytiků rozhodne o tom, který ze scénářů začne celá Země hrát. O tom, že nejhůře ale bude v sub-saharském regionu, prý není pochyb.