Údaje o mezinárodním rybolovu jsou podhodnocené

Jedním z aktuálních globálních problémů souvisejících stejnou měrou s ochranou biodiverzity a snahou o nasycení rostoucí lidské populace je přelovení moří a oceánů. Každé odpovědné rozhodnutí velkých mezinárodních organizací, které se o dosažení obou zmíněných cílů snaží, však vyžaduje přesné informace. A jak poukázala studentka z britské univerzity na příkladu Perského zálivu, odpovídajících reálných informací se světu rozhodně nedostává.

Nastavení limitů a kvót, snaha o udržitelnost hospodaření a rozumný rybolov, který by nedecimoval rybí populace ve všech světových oceánech. Veškerá tato opatření podle Dalala Al-Abdulrazzaka, doktorandky z univerzity BCFC ale vycházejí z nereálných čísel. K tomu, aby obdržela přesnější data, jí přitom stačil jen oblíbený program „cestovatelů prstem po mapě“, Google Earth, a pochopitelně znalost podmínek místního prostředí.

Dalala totiž vyrůstala v Kuvajtu,a měla možnost pozorovat běžnou loveckou praxi místních rybářů. Její studium jí nakonec přivedlo až ke „zpochybnění“ kvality informací o míře rybolovu, minimálně na ploše Perského zálivu. Podle ní se tu uloví ryb až šestkrát více, než je oficiálně uváděno ve statistikách.

Rybáři v Kuvajtu, Saudské Arábii, Kataru, Spojených arabských emirátech, Íránu a Bahrajnu totiž mají ve zvyku, kromě rybaření z lodí, tažení sítí nebo prostého vysedávání s pruty na břehu, navíc ještě budovat z kamení vršené hráze. Můžeme si je představit jako mnohametrové obdélníkové koše, které lapají ryby při každém odlivu.

Stavba takového koše na ryby sice zabere rybářům pár týdnů práce, ale veškerá vynaložená energie se jim záhy vrátí. Ryby uvíznou v pasti, a pro rybáře je jedinou námahou spojenou s „lovem“ jen samotný sběr ryb.

Snad právě pro tuto zjevnou nenáročnost nikoho nenapadlo započítat tuto aktivitu mezi aktivity rybolovu. Jedna taková hráz by asi na statistice z Perského zálivu asi nic nezměnila, ale Dalala jich za čtyři měsíce strávené nad „googlováním“ pobřeží zálivu napočítala na 1900.

Následně pak stačilo na místě samém zjistit, nakolik je tato lovecká technika úspěšná v praxi. Ukázalo se, že místo 5 260 tun rybiny, která je oficiálně uváděna ve statistikách jako roční odlov ze Zálivu, něco rozhodně nesedí. Rázem čísla povyskočila na hodnotu 31 000 tun (+/- 10 000).

Práce Dalali Al-Abdulrazzaka mimochodem poukázala na další zajímavou věc, a tou je neprovázanost či nedostatek komunikace mezi jednotlivým orgány Spojených národů (OSN). Ze statistik Organizace pro výživu například jasně vyplývá, kolik ryb se v oblasti zálivu ročně zkonzumuje (a skutečně to odpovídá odhadům Dalali), jinde se dočteme o tom, kolik ryb bylo dovezeno, a kolik bylo přibližně prodáno na tržištích. Zjevný nepoměr mezi těmito údaji měl odhalit výrazné podhodnocení rybářských úlovků už dávno.