Toronto: Platí předpisy i pro kola?
Zpráva o tom, že torontská radní Karen Stintz dostala za projetí série značek STOP pokutu 110 dolarů, by nikoho nejspíš nezaujala. Podstatný byl ale motiv tohoto „demonstračního“ činu. Stintzová chtěla upozornit na „cyklo-totalitu“, která podle jejích slov znamená neustále tolerování cyklistů, kteří porušují dopravní předpisy. Ty ale mají platit pro všechny.
Otevřela tím diskusi, která není vlastní jen kanadskému Torontu. Cyklistů ve městech přibývá téměř exponenciálně, ale městští radní, potažmo odbory dopravy, reagují jen velmi zvolna.
Kolo dává jezdci svobodu pohybu, kterou automobilisté nemají. Ale všechno má své hranice, a projíždění, respektive nezastavení cyklistů u stopek, je prý už trochu problém. Je to něco, za co je řidič auta pokutován, ale nikdo to neřeší u cyklistů. Stintzová soudí, že tento problém má hlubší podstatu.
Infrastruktura většiny měst je navržena tak, aby kontrolovala pohyb vozů, nikoliv jízdních kol. V Torontu je každá křižovatka čtyř cest opatřena dopravním značením, s nezbytnou stopkou. V rezidenčních čtvrtích na ni narazíte prakticky každých osmdesát metrů.
To proto, že si obyvatelé stěžují, že řidiči tu jedí jako po dálnici. Stintzová připouští, že takové opatření má své opodstatnění, byť z něj vyplývá „hloupé a palivo mrhající“ popojíždění. Není to chyba místních, ale je to chyba designu silnic, nastaveném proti vozům. Pro cyklisty jakoby to ale neplatilo.
Kolaři směle projíždějí výstražné značení, jezdí v opačném směru jednosměrkami, přejíždějí přes přechody pro pěší a zkracují si cestu přes chodníky. Pokud by něco takového učinil řidič vozu, přijde nejspíš o řidičský průkaz, zatímco průměrný cyklista udělá za jednu cestu deset takových manévrů. Beztrestně.
Stintzová otevřela diskuzi, která prozatím nemá konce. Hodně se mluví o tvorbě speciálních pruhů pro cyklisty, nových cyklostezkách a cykloznačení. Kanaďané možná oživí i vize českého BESIPu, a budou vydávat „řidičské oprávnění“ pro cyklisty.
Prozatím si město Toronto vzalo za příklad dánskou Kodaň, která svou dopravní infrastrukturou „chová jízdní kola v srdci“. Torontští chtějí vytvořit zelené cyklo pruhy podél vozovek, které budou vybaveny vlastním světelným značením.
Podobně jako v Kodani, pokud cyklisté dodrží průměrnou rychlost 20 kilometrů v hodině, budou moci projet městem „na zelenou“ bez jediného zastavení. Ale v místech, kde nemají kola co dělat, budou muset místní sesednout, a kolo vést pěšky.
Kdyby řidiči jezdili ohleduplně, nemusí pak jezdit ciklisti po chodníku. Osobně jezdím po chodníku. Raději pokutu nežli smrt pod koly aut.
Idiotov je kopec medzi oboma skupinami. Netreba opomenúť ani skupinu chodcov, tam ich je tiež zopár . Je to všetko o tolerancii. Riešenie nemám – netuším. Ale zase z môjho uhla pohľadu nerobím cyklistom (ako vodič) to čo nemám rád ja pokiaľ som na bicykli a naopak. A zase ako chodec netlačím sa na prechod pre chodcou len preto, že mám mať za každú cenu prednosť, viem odhadnúť rýchlosť – zotrvačnosť auta. Ešte mi nedá spomenúť jeden fakt a to prechod pre chodcou na každom kroku, potom je plynulosť cestnej premávky len blábol… Prečo sa nerobia podchody, nadchody ? A tým znížiť kríženie cestnej premávky a zlepšila by sa aj plynulosť cestnej premávky.
Presne tak! Tady v Prostejove je okamzite nasazovana boticka autum, které i na chvili nespravne zaparkuji. Není to omluva-ale parkovacích mist je de minimum. Na druhé strane kolem po chodniku muze jezdit beztrestne každý. Často jezdi cykliste tak-ze vylozene ohrozuji chodce a spolehaji na to-ze chodec rychle uhne. MP ovšem-az na male výjimky-pristupuje k tomuto problemu znacne benevolentne.Zrejme dojde k obratu, az bude nektery z chodcu vazne zranen. Také pripad, kdy cyklista da prednost-je většinou ojedinely. Naopak, drze jezdi i v protismeru. Neuvedomujice si-ze ohrozuji hlavne sebe!