Tání ledovců může uvolnit další plasty
Pokud přijde na praktické otázky životního prostředí, zdá se, že všechno souvisí se vším. Výzkumníci z Dartmouth College v New Hampshire varují, že tání arktických ledovců může kromě spousty vody uvolnit až jeden bilion kousků plastů, které dosud ledová krusta pevně poutala. Dopad na mořské ekosystémy by byl katastrofální.
Zatímco GPGP („Great Pacific Garbage Patch“), odpady plovoucí na hladině v Tichomoří, vytváří v závislosti na počasí film různo-rozměrných plastových částic o rozloze stovek až tisíců kilometrů čtverečních, na severu jsou plasty koncentrovány na několika místech, kam je zanesly mořské proudy, a uloženy v ledu.
V některých takových lokalitách je podle výzkumníků z New Hampshire prý naplaveno a uloženo množství plastů srovnatelné s GPGP.
Světlo v plastové láhvi rozsvítí milióny chudých domácností
Pacifický ostrov umělohmotného odpadu slouží jako zdroj surovin
„Dopady fragmentů mikroplastů na životní prostředí nejsou ještě plně rozklíčovány, ale je bezpečně jisté, že všechny mohou být zkonzumovány živočichy v moři i na pobřeží, a ohrozit i komerčně významné druhy,“ píše se ve zprávě z New Hampshire. Vědci dále uvádějí, že v jednom kubíku příbřežního arktického ledu je navázáno 38-234 kousků blíže nerozlišených plastů.
Pokud by se měly naplnit scénáře klimatologů, dojde v příštím desetiletí k roztátí 2000 bilionů metrů krychlových ledu, a spolu s tím se do oběhu uvolní i jeden bilion zmíněných mikroplastových částic. Toto množství, postupně uvolňované do oceánu, by mohlo prý zmrazit rybolov na severní polokouli.
Plasty se rozpadají dost rychle slunečním světlem. A na všem, co plave v moři, se uchytí živáčci…
Ano degradují ale ne do stavu že by se rozpadly ideálně, zbyde tam z toho takový jemný „prach“ A kdoví jak je to pak s tím když se dostane do zažívacího traktu ryb nebo do žaber.
Ono by bylo ideální zajistit aby se ten plast do moře nedostal, dřevo, papír, i kov se nějak podaří pžírodě zlikvidovat, ale plast ne, je to asi nereálné, ale teoreticky by přece mohlo jít tyto částice nějak odstředit, třeba podobně jako se odstřeďuje krev, jenom násobně větším zařízením a násobně rychlej. Nebo by možná šly filtrovat, ale otázka co ještě dalšího b yse s tím podařilo sesbírat, jestli by do toho nebyl zatáhnut nedopatřením i plankton, byť ten bychom snad měli být schopni vypěěstvoat a zase vrátit.
Nějak nechápu tu logiku. Pokud se oteplovalo, nemohly ty odpadky přece do ledu zamrznout, ne? Vždyť ten led musel v teplejším klimatu odtávat. Tak jak tam mohou být ty částečky zamrzlé?
Takze-pokud by to slo, zrejme by bylo idealni, kdyby se na Zemi hodne ochladilo a odpadky, ktere clovek neurvale vyhazuje do more-tam zamrznou….. Typicke mysleni klimatologu. Za nedavne (jiz ukoncene) otepleni muze clovek a CO2. Za uvolnene odpadky naopak clovek nemůže-vinik je otepleni….! A není to nahodou NAOPAK?