Přijít o včely nyní znamená zůstat v budoucnu hladem

Počet volně žijících „divokých“ včel a území Spojených států amerických dlouhodobě klesá. Ale teprve studie odborníků z Vermontské univerzity poukázala na to, jak vážná situace je a jaké může mít pokračující úbytek včel následky. Bez „zdarma pracujících“ přírodních opylovačů není možné udržet stávající zemědělskou produkci.

„Množství divokých včel drasticky pokleslo na území 139 okresů. Bohužel právě těch, kde je zemědělci nejvíce potřebují.“ Zdroj: University of Vermont
„Množství divokých včel drasticky pokleslo na území 139 okresů. Bohužel právě těch, kde je zemědělci nejvíce potřebují.“ Zdroj: University of Vermont

Klesající trend početnosti divokých včel si uvědomují američtí farmáři už dlouhá léta. Přesto i nadále zůstávají jeho hlavní příčinou. Za mizením přírodních opylovačů z krajiny totiž stojí především intenzivní zemědělství, orientované na produkci, nikoliv zachování ekologických služeb území.

A tam kde mizí květnaté louky nebo extenzivně využívané pastviny, aby je nahradily sojové farmy, skleníky nebo jednodruhové monokultury cizrny nebo čiroku, tam se ztrácí i včely.

„Farmáři situaci řeší pořizováním „vlastních“ včelstev, ale tím zvyšují své provozní náklady za službu, jež byla až donedávna přírodou poskytována zdarma,“ říká Inso Koh, autor včelí studie uveřejněné v prestižním žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Její hlavní závěr přitom není zrovna příjemný: „Populace divokých včel na území USA dlouhodobě ztrácejí na početnosti, a bohužel největší pokles zaznamenáváme tam, kde jsou opylovači nejvíc zapotřebí.“ Jak na to Koh přišel?

Spolu s kolegy vnesl do podrobné mapy USA, rozdělené na jednotlivé čtverce, údaje o pěstovaných plodinách a zastoupení jednotlivých druhů „divokých“ včel.

Desítky pěstovaných plodin se tak sešly v jedné společné databázi spolu s údaji o výskytu 4000 druhů opylovačů. I když říci, že „se sešly“ není úplně správné. Mnohdy se totiž opylovači a rostliny v tom samém poli jednoduše nepotkaly.

Bez pilných opylovačů se například neobejdou farmáři pěstující jabloně, jahody, cibuli, mandloně nebo brokolici. Dokonce i tam, kde si zemědělci vypomohou dovezeným včelstvem, si úplně nepomohou. Divoké včely se totiž podílí zhruba na 20 % všech opylení, a tato „pětina“ opylovacího výkonu prostě schází a projevuje se nižší úrodou.

„Za poslední léta poklesla populace včel na území USA o 23 %,“ říká Koh. „A prakticky 39 % všech pěstovaných plodin je na včelách a opylení závislé. Bez patřičné ochrany včel tu řešíme zásadní problém v národní bezpečnosti, pokud jde o zásobování potravinami.“

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.