Poslanci otevřeli cestu Zelené úsporám II

Poslanecká sněmovna ČR dnes ve třetím čtení schválila rozdělení výnosů z prodeje emisních povolenek. Cena povolenek na trhu se mění, ale ve hře je odhadem 50 až 110 miliard korun. Poslanci potvrdili, že polovina těchto peněz půjde do státní kasy, další část teplárnám a zpracovatelskému průmyslu a pouze asi jedna třetina Státnímu fondu životního prostředí. Ta by měla jít na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů.

Iniciativa Šance pro budovy, sdružující na 180 firem z oblasti energeticky úsporného stavebnictví, využití alespoň třetiny prostředků, které získá Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí na program typu Zelená úsporám podporuje, ale poukazuje na to, že efektivně by mohly být využity veškeré zisky z povolenek.

Podle analýzy, kterou pro iniciativu vypracoval tým známého ekonoma a člena NERV Miroslava Zámečníka [1], se státu nový program na podporu energeticky úsporných domů a renovací mnohonásobně vyplatí. Může výrazně oživit českou ekonomiku, pomoci lidem úsporněji bydlet a pozitivně ovlivnit zaměstnanost napříč regiony.

Koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub dodává: Absorpční kapacita programu typu Zelená úsporám činí 10 až 12 miliard ročně. Pokud bude vložena do podpory úsporných budov pouze jedna třetina výnosů z povolenek, je nutné předpokládanou kapacitu sektoru doplnit z Evropských fondů. Takto nastavený program pak může zaměstnat zhruba 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou a znamenal by výrazný stimul zatím stále klesajícímu stavebnímu sektoru a tím i české ekonomice.“

Zámečníkova analýza ukazuje výrazný prorůstový potenciál, který by dobře nastavený program měl pro českou ekonomiku. Když stát vynaloží 1 milión korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliónu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice.

Státu se navíc samotná investice téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z jednoho miliónu investovaného v dobře nastaveném programu činí 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci.
Zákon nyní musí podpořit senátoři.

Porovnáním různých patření se jasně ukazuje, že zvyšování energetické efektivity budov je bezkonkurenčně nejlevnější řešení, jak emise skleníkových plynů snížit. Podle studie konzultační společnosti McKinsey přinese snížení znečištění emisím jedné tuny oxidu uhličitého modernizací budov čistý zisk 50–100 euro na tunu oxidu uhličitého.

Jde také o důležitý impuls pro domácí ekonomiku. Na každou miliardou korun, která se ročně investuje do modernizace domů, připadá 1000 pracovních míst.

„Podpora energetické renovace budov podpoří české podniky. Jde z velké většiny o střední a malé stavební firmy rovnoměrně rozložené po celé republice, takže prostředky zůstanou v domácí ekonomice. Navíc zateplování a další opatření snižují spotřebu fosilních paliv a tedy i emisí, rodiny šetří prostředky za drahé energie, které neodtečou do zahraničí,“ říká Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

„Právě přechod na čisté zdroje spolu s energeticky účinnými budovami může rychle vyčistit vzduch v našich městech a obcích. Ze vzduchu zmizí smog, mikročástice prachu nebo rakovinotvorné polyaromatické uhlovodíky,“ dodává Sedlák.

Pokud zákon projde Senátem a nebude jej vetovat prezident, bude pokračování podpory energetické renovace budov po vzoru programu Zelená úsporám také důležitým synergickým nástrojem s nedávno přijatým zákonem o hospodaření s energií, který motivuje stavebnictví k postupnému přechodu na téměř energeticky nulové budovy.