Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
21. 11. 2013 v rubrice Životní prostředí

Velké naftařské společnosti i světoví producenti uhlí, prostě všichni ti, kteří svůj byznys staví na fosilních palivech, se o své zisky zatím bát nemusí. Podle zprávy britské pobočky ODI v roce 2011 obdržely tyto subjekty po celém světě státní podporu v hodnotě pěti set miliard dolarů.

Instalace nového kouřovodu v uhelné elektrárně Prunéřov. foto: ČEZ

Instalace nového kouřovodu v uhelné elektrárně Prunéřov. foto: ČEZ

„Není to jako podřezávat si pod sebou větev, ale hned celý strom,“ glosuje zjištěný výsledek Shlegah Whitley, výzkumnice ODI, která je pod zprávou podepsána. „V době, kdy vlády jednotlivých zemí deklarují svou snahu bránit klimatických změnám přímo i nepřímo podporují aktivity, které se na nich podílejí. Současně s podporou rozvoje fosilních zdrojů energie pak vlastně blokují rozvoj ekologických alternativ a nízko-uhlíkových přístupů k získávání energie.“

Jen ekonomické světové velmoci – USA, Rusko, ale například také Austrálie nebo Německo – celkem jedenáct bohatých zemí podle Whitleyové v roce 2011 vyplatilo 70 miliard na podporu fosilních zdrojů. Z definice samotné už je ale problematičtější zjistit, kdy se skutečně jedná o „podporu“.

Proto autorka vycházel ze slovníku Světové obchodní organizace (WTO), která za „podporu“ bere „jakékoliv finanční zvýhodnění vládou, nebo vládní organizací, která přispěje k prospěchu recipienta“.

V praxi je to tedy i podpora výzkumu nebo zvýšení dostupnosti/atraktivity fosilních zdrojů. Typickým příkladem jsou pak Spojené státy, které uvolnily na přidružený výzkum fosilních zdrojů energie 500 milionů dolarů, a současně zařadily do svého programu miliardové zvýhodnění ceny paliv pro zemědělce.

Na výzkumu a vývoji jistě nic špatného není, ani na podpoře vlastních zemědělců, ale kdo bude ve skutečnosti z těchto vládních opatření profitovat, je prý také rovněž nezpochybnitelné.

Zpráva ODI přináší hned několik dalších varovných zjištění. Například že poměr státní podpory obnovitelných zdrojů (a vůbec celkové snaha o omezení emisí) je v průměru sedmkrát převýšena podporou zdrojů konvenčních, znečišťujících.

Podle Whtileyové je ale alarmující především fakt, že většina států deklaruje případnou podporu fosilních zdrojů jako „snahu o zvýšení dostupnosti energií těm, kteří si ji dovolit nemohou“. Tedy směrem k rozvojovým zemím.

Zpráva ODI ale hovoří v neprospěch tohoto humanitárního tvrzení. „Mezi lety 2005-2009 se této deklarované podpory dostalo k rozvojovým zemím jen necelých dvacet procent,“ zmiňuje Whitleyová.

„A k těm nejchudším často nedorazila vůbec. Ze 40 % vynaložené podpor přitom těžili lidé v zemích, které můžeme označit za bohaté. Nejmarkantnější je to u pohonných hmot. Jen 5 % deklarované podpory nakonec dosáhne k nejchudším a celých 60 % je zvýhodněným těch, co na benzín a naftu mají.“ Podobná čísla platí i pro letecký benzin (kerosin) a propan.

Řešení je podle Whitleyové jednoduché, ale přesto prý vzdálené pravděpodobné realitě. „Neusilovali bychom ani o navýšení podpory pro obnovitelné zdroje, ale postačilo by omezení financování těch fosilních. Rádi bychom na jednání G20 (dvacítky nejbohatších zemí světa) představili náš plán, v rámci kterého by do roku 2015 byla ukončena podpora na úrovni „extrakce“, tedy těžby uhlí a ropy, a do roku 2020 ukončení veškeré podpory fosilních zdrojů.“ Proč by něco takového nemělo být možné?

Shlegah Whitley soudí, že většina vlád si dobře uvědomuje, že peníze vložené do fosilních zdrojů energie jsou dobrou investicí. Jako příklad uvádí Spojené státy americké, kde jen společnosti ze sektoru těžby a výroby pohonných hmot podpořili od roku 1990 vládní strany a jednotlivé kandidáty dary a příspěvky v hodnotě 239 milionů dolarů.

 Radomír Dohnal
Diskuse
  1. Josef:

    Nevím, ale předpokládám, že zelení mozci nebudou mít do bezpečnostních záležitostí státu (kam fosilní paliva třeba i v USA patří) co mluvit a nikoho zajímat nebudou. A je to dobře! Kdybychom totiž najednou a zničehonic zrušily vše nukleární a uhelné, tak se právě ty zmiňované rozvojové země k elektřině nikdy nedostanou (nehledě na dopady na světovou ekonomiku a život obyvatel na celém světě). A pozitivní vliv na klima Země by byl pravděpodobně taky nulový… Ono při výrobě FVE a větrných apod. elektráren se spotřebuje poměrně hodně energie.

    • Carlos:

      Ale pozitivní vliv by tu byl, vedlo by to ke kolapsu ekonomiky a civilizace, rozpadu a podle místní ch podmínek ke vzniku různých dikatatur, masovému hladomoru atd. Kolapsu výroby léčiv, patrně i čištění vody, tedy by populace začala celosvětovaě klesat.

  2. Petr:

    Fosilní paliva ale vyrobí více nergie. Je třeba uvádět podopru relativně (např. vztaženou na MWh).

    • Olaf:

      Hm, takze ked podporim usporu energie, tak moja podpora „vztazena na vyrobenou jednotku energie“ bude zaporna a teda aj prinos takejto investicie – uzasna filozofia.
      A co takto uviest aj mnozstvo vyrobenej energie vztiahnute na jednotku HDP (napr. kolko energie spotrebujeme na vyprodukovanie jedneho dolara)

      • normi:

        Vlady dotuju fosilnu energiu, fosilna energia dotuje tu obnovitelnu a provizie z emisii dotuju politikov…a kruh sa uzatvara.

        • Carlos:

          Ano, tak nějak to je, přibližně. Ale jak z toho ven?
          Myslím, že celkem jednoduše, prostě to risknout, zatím jsou polární čepičky, ledovce atd. termoregulace by tedy zatím fungovat měla, dobře opusťme zemědělství pro biopaliva a nechme růst lesy na polích, zrušme restrikce pro paliva fosilní, to srazí cenu energie a produkce, to povede k růstu životní úrovně celosvětově a to povede k zalomení populačních křivek a poklesu populace.
          Mezi tím se dá začít se stavbou převodních kanálů z některých řek do suchých oblastí, tím chudíme oceán o nějakou tu vodu (nejlépe aby to fungovalo jen gravitačně)
          To povede k rychlejšímu poklesu populace a dřivějšímu spotřebování fosilních paliv, mezi tím je možno provést výzkum alternativ a po takovém poklesu populace realizovat civilizaci s recentními zdroji energie.
          Nenásilných scénářů, jak dosáhnout tohoto kýženého stavu je několik. Jen bychom se pak museli spokojit s některými omezeními, která by plynula prostě jen z toho že by byly pouze recentní zdroje. Proud by si vzal nejspíš průmysl a obyvatelstvo, takže by nebyl pro dopravu, jelikož by nebyla asi pořádně ani nafta, najepíš by se vrátily parní lokomotivy, bylo by nutné vyrobit „uhlí“ z recentních zdrojů. Máme stav s nižšší populací (1mld celosvětově?) Není nutné přepravit tolik zboží a lidí, tedy by patrně klesla i rychlost a délka vlaků, snížil by se potřebný výkon atd.
          Byla by to složitá kalkulace, ne nemožná, ale složitá, neb by vyžadovala mnoho lidí pro sběr dat a provedení složitých simulací.

    • Olaf:

      http://www.ceskapozice.cz/domov/ekologie/nejperspektivnejsi-energeticky-zdroj-ucinnost

      • Anonym:

        Klos je zelený magor který o energetice ví kulové a jen neustále přežvykuje zelené mantry, které jsou často v rozporu s fyzikálními zákony, o těch ekonomických nemluvě.

Přidat komentář

 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz