Peníze za autovrak? Raději sazeničku stromu!
Američané v roce 2009 ukončili nepříliš úspěšnou environmentálně-ekonomickou kampaň „Prachy za starej bourák“ (Cash for Clunkers). Šlo o obdobu evropského šrotovného. Umožňovala majitelům ojetých aut vyměnit je na vrakovišti za slevenku na nové vozy. Britové teď zkouší něco podobného. Místo peněz ale dávají sazeničky stromů. 
Namísto zlepšení stavu životního prostředí program „Cash for Clunkers“ podpořil spíše byznys s ojetými vozy a zvýšení obratu v nákupu nových. Britská charitativní organizace GiveCar se rozhodla tento model přepracovat, a tak na svět přichází nová kampaň „Zbav se auta, zasaď strom“.
Stromy místo peněz
Ne, že by kampaň „Prachy za starej bourák“ nezískala dostatek příznivců. Právě naopak, stala se velmi populární. Ale jak upozorňovali kritici z nevládních organizací zabývajících se životním prostředím, namísto aby na konci kampaně bylo aut v ulicích méně, se vlastně jen směňovaly v poměru 1:1.
Nové moderní vozy představují podstatně menší zdroj znečištění, než „staří žrouti benzínu“, ale konečný výsledek kampaně byl dosti rozpačitý. Z ulic zmizelo na půl milionu starších aut, aby se na nich objevilo 500 000 nových vozů.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
AT&T propaguje recyklaci mobilů zápisem do Guinessovy knihy rekordů
Hliník se odstěhoval do Applu!
Jak se před Vánocemi zbavit starých věcí, které nepatří do popelnic
Kampaň rozhodně pomohla americké ekonomice, protože lidé se neváhali zbavit ojetin. Celý plán ale zůstával poněkud nedomyšlený. Americkou vládu stála samotná finanční podpora tohoto programu přes tři miliardy dolarů (za slevu na nový vůz $3500-4500), aniž by byla nějak dále intenzivně řešena otázka, co se spoustou vraků, unikajících maziv a olejů z motorů veteránů.
Ekonomika vs. životní prostředí
A že ve vrakovištích měl najednou plné ruce práce, to už nikoho příliš netrápilo. Navíc se ukázalo, že některé vozy prošly tímto řetězcem několikrát, a namísto nich byly slisovány jiné vraky.
Akce tak možná podpořila ekonomiku, ne však životní prostředí. To všechno si plánovači kampaně „Zbav se auta, zasaď strom“ uvědomují. Už od počátku zdůrazňují environmentální podtext celé akce – nejde o to vydělat, ale pomoci přírodě.
Když se oficiální cestou zbavíte své ojetiny, dostanete návratkou zpět tucet stromů. A méně aut v ulicích a více stromů kolem cest, to už je jiná úměra.
Patronát nad akcí převzala nevládní organizace GiveCar, která se v oblasti zapůjčování vozů namísto kupování, projektů společných cest do práce a ekologické recyklace vozů delší dobu pohybuje.
Jak na to
Pokud žijete v Anglii, stačí se zaregistrovat a vyplnit požadované informace o vašem vozu. Během tří dnů si jej tahač od GiveCar odveze. Pokud je stav vozu ještě ucházející, putuje na aukci, jinak směřuje přímo na vrakoviště.
Zisk z aukce či odprodání náhradních dílů pokryje administrativní poplatky, a za „výdělek“ jsou nakoupeny stromy.
Ty buď můžete obdržet poštou a vysadit si je sami, anebo tuhle práci přenecháte zahradníkům, spolupracujících s GiveCar. Na konci obdržíte děkovný list a certifikát, kde že byly vaše stromy vysazeny.
Každý strom přitom nabízí zdarma řadu ekologických služeb, které rozhodně nezvládne žádné auto. Například funguje jako přírodní čistička vzduchu, lapač uhlíku, brání půdní erozi a zabraňuje tvorbě tepelných ostrovů ve městech.
Není divu, že o „adopci“ tohoto programu se začíná hovořit i v jiných evropských zemích.
Zdravím, pěkné heslo, lidi si pak myslí že mají moderní „ekologické auto“ a když dokonce zasadí stromy, že budou přírodě více přinášet než brát. Samozřejmě že to je dobrá iniciativa. Nezapomeňme však na jednu důležitou věc. Pořád více bereme než dáváme. Stomy jsou naše budoucnost, bez nich nebudem nic….
Pro inspiraci posílám odkaz: http://www.treesforthefuture.org/
Jako nápad to vypadá dobře, jenom nevím, jakou životnost ty stromy budou mít, co vím, tak asi 2 z 10 většinou uschnou, pak jsou taky oblíbeným cílem vandalů.
Závisí to samozřejmě na tom, co a kde sázíte. S tím, že část stromků nevydrží, s tím se musí počítat. Četl jste knihu Muž, který sázel stromy? Ačkoli jde o fikci, má reálný základ. Bylo na několika příkladech prokázáno, že úpadek několika rozvinutých civilizací byl započat rozsáhlým odlesněním, když se dřevo neuváženě vytěžilo. Řekl bych, že je to moc dobrá iniciativa.
Knihu jsem nečetl, ale o kolapsu civilizací v důsledku odlesnění vím.
Bylo to snad kdesi v arábii, v době před tisíciletími zde existovaly lesy, sice specifický suchomylný typ, ale lesy. Snad ještě v době před starým egyptem zde vznikla kultura, byly schopní vypalovat keramiku, připravovat maltu a stavět poměrně sofistikované stavby. Jako stavební materiál a zdroj energie používaliy intenzivně těžené lesy.
V mladších vrstvách jsou již vidět důsledky odlesnění, kmeny pro stavbu jsou tenké, malta nedostatečně vypálená.
Satré vrstvy obsahují zbytky po silných kmenech a mnohem kvalitnější maltu, což bylo dáno dostatkem energie pro její výrobu.
Celé klima středomoří bylo a dodneska je ovlivněno masivním odlesněním. Troufnu si říct, že s lesy by byla oblast mnohem chladněší.
Kolaps tehdejších civilizací ve spojení s odlesněním asi způsobil nedostatek dřeva, ale nevím, jestli by to dnes naši civilizaci zničilo, přeci jen máme fosilní paliva, zatím.
Tento typ iniciativi je podle mne dobrý pro města, kde osázení ulic může snížit letní přehřívání. V lesech na polích a na loukách jsem spíš příznivcem „sadby na divoko.“ Vlastně je to jednoduché, člověk nasbírá semínka různých stromůnamíchá si je a pak jich po cestě sem tam pár rozhodí na vhodném místě.
Znám samovolně vznikající alej, rekonstruoval se železniční most kus pod městem, nasypala se makadamová cesta, na jejím kraji v kamení se uchytila nějaká semínka, začaly z toho růst stromy, něco se polámalo, něco uschlo ale protože se to nevyplatí rozorat a ani na to vjet autem, začíná tak vznikat alej, musím to zaklepat, ale některé stromy mají už na výšku alespoň tři metry. Správně by stromy měly být kolem skoro všech cest, taky kolem dráhy, vody atd.