Ovlivňují úniky podmořského metanu klima?

Vědci ze Stanfordovy univerzity (SU) připouštějí, že velká zemětřesení mohou jednorázově výrazně zvýšit obsah metanu v atmosféře. Existuje totiž přímá souvislost mezi velkými zemětřeseními a podmořskými úniky metanu. Výsledky jejich studie nejsou právě potěšující. Můžeme se totiž snažit omezovat úniky metanu do atmosféry způsobené lidskými aktivitami, ale na zemětřesení jsme krátcí.

Nevíme nic, ale zato to víme přesně. Cimrmanovský postřeh pně vystihuje závěr studie o podmořském metanu Stanfordovy univerzity. foto: AIRS
Nevíme nic, ale zato to víme přesně. Cimrmanovský postřeh pně vystihuje závěr studie o podmořském metanu Stanfordovy univerzity. foto: AIRS

V roce 1945 zasáhlo území Pákistánu zemětřesení o síle 8,1 stupňů Richterovy škály. Kromě absolutní devastace řady zasídlených oblastí se však otřesy podepsaly také na pobřeží Arabského moře. Právě zde vědci zjistili, že jíly a písky vyplavované na pobřeží obsahují velká množství metanu.

Tento historický nález posloužil jako základ bádání současných vědců ze SU a Carnegieho institutu pro vědu. Přítomnost metanu v oceánu je sice známým faktem, ale jeho původ není zcela jasný.

Metan se nachází těsně pod povrchem mořského dna. V subdukčních zónách, kde na sebe narážejí tektonické desky, dochází často k jeho uvolňování. Vědci ze Stanfordu, David Fischer a Ken Caldeira, předpokládají, že tyto úniky jsou přirozeným jevem.

Nijak se proto nemohou projevit na zvýšení obsahu skleníkových plynů v atmosféře a mít výraznější dopad na zemské klima. Většinou jsou stejně plyny z bahenních sopek rozpuštěny ve vodě a oxidovány bakteriemi, než dorazí k hladině.

„Navzdory jejich množství přispívají podmořské bahenní sopky jen asi jednou miliontinou k celkovému koloběhu metanu v atmosféře,“ říká Caldeira. Horší je to už s náhodnými „velkými“ úniky při zemětřesení, kdy dochází k podmořským sesuvům a pohybům substrátu.

Událost z roku 1945 ukázala, že otřesy v Pákistánu se projevily v podobě dramatického jednorázového úniku metanu do atmosféry. „Bohužel nemáme totiž přesnou představu o tom, kolik metanu je vlastně při mořském dně vázáno, a kolik se tedy může v případě velkých otřesů najednou uvolnit,“ dodal Caldeira.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.