Oslo a Stockholm: když není co spálit

Norské hlavní město Oslo má velmi zajímavý problém s odpady. Ne snad, že by nevědělo co s nimi. Právě naopak. Stejně jako ostatní skandinávská města totiž zdařile adoptovalo technologii kogeneračních spaloven, které efektivně likvidují komunální odpady a současně produkují elektrickou energii a teplo. Jenže po létech úspěšného provozu se ukazuje, že už není co pálit!

Spalovny dokáží vytápět celé město a dodávat mu elektrickou energii. Ale jen pokud mají dostatek paliva. Zdroj: archiv R. Dohnal
Spalovny dokáží vytápět celé město a dodávat mu elektrickou energii. Ale jen pokud mají dostatek paliva. Zdroj: archiv R. Dohnal

To, co ze začátku vypadalo jako ideální stav – město prakticky bez odpadů, navíc z poloviny vytápěné spalovnami – však dnes začíná ztrácet svou „ekologickou“ tvář. Místní obyvatelé tu mají pozitivní vztah, k přírodě, a důsledně separují odpad.

Jenže až moc úspěšně, a tudíž nemají metropolitní spalovny dostatek hořlavého materiálu pro nenasytné pece. V Oslu tedy musí začít řešit, odkud začít odpady dovážet. Již nyní se zásobují švédským a anglickým pevným odpadem, a zvažují i transporty odpadů z USA.

Projekt kogeneračních spalovacích zařízení je sám ve své podstatě ekologický, jenže dovoz odpadů po moři či silnicích ze sto a tisíce kilometrů vzdálených lokalit, to už nemá s ekologickým počínáním mnoho společného.

Uvědomují si to i Norové, nicméně právě tak si uvědomují i to, že jejich spalovny nesmí vychladnout. Volají proto o „Otevření globálního trhu s odpadky“, kde by se každá evropská skládka stala vítaným zdrojem dobře placeného paliva.

Odpadky, to je dnes cenná komodita,“ říká Hege Rooth Olbergsveen, poradce pro využívání odpadů z Osla. Švédi momentálně přeplácejí některá norská města, aby vyvážela komunální odpady za hranice, k nim.

To se pochopitelně nelíbí těm, kdo v Oslu provozují obří spalovnu. Ekologické počínání severských obyvatel je rázem v přímém rozporu s energetickými plány.

Švédové, Norové a Finové vyprodukují dohromady jen kolem 150 milionů tun komunálních odpadů ročně, zatímco jejich spalovny jsou schopné ročně zlikvidovat na 700 milionů tun. Do budoucna navíc ve Švédsku plánují znatelně rozšířit kapacitu spaloven, a to u Norů vyvolává velmi nelibé pocity. Stejně tak se skrz prsty dívají na Němce a Rakušany, jejichž země dosahují velmi vysoké míry recyklace.

Spalovny ve Skandinávii tedy čeká ještě dlouhé řešení ekologických a ekonomických otázek.

Sdílet:

4 komentáře: „Oslo a Stockholm: když není co spálit

  • 8. 4. 2015 (2.57)
    Permalink

    Dobrý den, na úvod si dovolím trochu statistiky :) .
    ČR v roce 1995: 100% skládkování, v rove 2008 : skládkování 83%, recyklace 2%, kompostování 2%, spalování 13% (top v ČR). NĚMECKO 2008 : Skládkování 1% (pouze materiály které nejdou jinou formou zpracovat) spálení 35%, recyklace 48% , kompostování 17%. Nevim jak vy ,ale Já bych se klidně opičil po Němcích :D .

    Reagovat
  • 17. 5. 2013 (10.31)
    Permalink

    Spalovny také podporuju, ale koukám, že tohle téma ekologické aktivisty rozděluje. Na tomhle webu, kde jsou často až fanatické názory, jsou nazývány ekologickými. Naopak u nás na plzeňsku proti spalovně v Chotíkové lidé bojují jak čerti proti kříži, jelikož to je prý neekologické a raději by skládkovali.

    Reagovat
  • 16. 5. 2013 (18.55)
    Permalink

    Veru verim, ze aj anglickym. Oni su lenivi triedit. Vidim to u seba v praci a u nas doma, a to tu nezijeme Briti, ach jaj preco su ludia taky lenivy pri niektorych uplne primitivnych ukonoch :( :( :(

    Reagovat
    • 16. 5. 2013 (19.24)
      Permalink

      Briti musia povinne triediť…keby netriedili, tak by zato platili pokuty a firmy si tým vytvárajú renomé a určite z toho majú aj výhody…recyklácia v UK je na jednej z najvyšších úrovní vôbec, takže táto narážka na britov je príšerný blábol zakladajúci na tom, ako recyklujú slovenský prisťahovalci v UK…

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.