Odpadní teplo z měst ovlivňuje atmosférické systémy

I když je nejbližší velkoměsto vzdáleno od vašeho bydliště stovky kilometrů, pořád může ovlivnit vaše bezprostřední klima. Jak je to možné? Vědci z několika univerzit v současné době popisují „Efekt narušení tepelných proudů“, který je odlišný od již známého modelu tepelných ostrovů. Teplé klima měst může narušovat průběh mrazivé zimy, ale také dokáže některá místa ochlazovat.

Hong-Kong není výjimkou - i tato metropole zásadně ovlivňuje své klimatické okolí, foto: michaelp99/sxc.hu
Hong-Kong není výjimkou – i tato metropole zásadně ovlivňuje své klimatické okolí, foto: michaelp99/sxc.hu

Odpadní teplo vznikající jako vedlejší produkt lidských aktivit může do značné míry ovlivňovat atmosféru. Pokud bychom chápali město jako „bodový zdroj“ tepelného znečištěni, je nutné si především uvědomit jeho intenzitu a hlavně setrvalost, stojí ve zprávě „Spotřeba energie a nevysvětlené teplejší zimy nad Severní Amerikou a Asií“.

Nad výzkumem o vlivu tepla sálajícího z měst se sešli odborníci z univerzit v Kalifornii a Floridy, Národního centra pro výzkum atmosféry a Oceánografického institutu. Upozorňují, že dlouhodobě působící zdroj tepla ovlivní mnohem víc, než jen lokální klima. A narušení vzdušných proudů, proměna teplot nebo srážkové aktivity, to jsou jen některé „vedlejší“ dopady proměny atmosférických systémů.

Teplo z měst na severní polokouli prý už dlouho ovlivňuje klima nad severní a střední oblastí Asie, a rovněž Severní Amerikou, i když navýšení teploty nenabývá zásadních hodnot. V odlehlých oblastech lze pozorovat zvýšení průměrné teploty proti normálu o jeden stupeň Celsia, v celosvětovém průměru pak o 0,01 °C.

A výsledek? Částečné narušení klimatických a oceánských proudů. V některých oblastech více prší, jinde se vytvářejí srážkové stíny. Někde je atypicky chladněji, jinde zase zažívají mírnější, leč deštivé, zimy. Podle vědců je efekt lokální proměny teplot patrný zejména v hornatých oblastech. Masy teplého vzduchu stoupají podél horských štítů a proměňují klimatické podmínky stanovišť.

Spalování fosilních paliv sice emituje skleníkové plyny, které se projeví za nějaký čas, ale také přímo ovlivňuje teplotu ve svém okolí,“ říká Aixue Hu z Národního centra pro výzkum atmosféry. „A i když je většina odpadního tepla koncentrována v oblastech velkých měst, není tento efekt totožný s klasickým modelem teplotních ostrovů.

„Vyzařování tepla pohlceného tepla z budov, chodníků a silnic. To všechno skutečně působí „z jednoho místa“, ale tady hovoříme o přenosu tepla do vzdáleného okolí,“ pokračuje Hu.

„V roce 2006 například potřebovala celosvětová lidská populace výkon asi 16 terrawatt energie, přičemž 6,7 připadalo na severní polokouli, konkrétně na 86 velkoměst. To je hlavní zdroj tepla, které uniká do atmosféry. Tato města opak kolektivně ovlivňují celou atmosférickou cirkulaci.“

Ucar.edu
Sdílet:

6 komentářů: „Odpadní teplo z měst ovlivňuje atmosférické systémy

  • 17. 4. 2013 (7.31)
    Permalink

    pan Horcik, ta veta je stale este mimo: „… V roce 2006 například spotřebovala celosvětová lidská populace výkon asi 16 terrawatt energie …“.

    Kedze sa uvadza obdobie, tak nepojde o vykon, ale naozaj o spotrebu, ale spotreba je to zasa skutocne zanedbatelna, preto bude chyba este v slovicku spotrebovala, vhodnejsie by bolo slovo „potrebovala“. Kapacita sa spotrebovava, vykon sa potrebuje. Dufam, ze som to nepoplietol.

    Reagovat
  • 17. 4. 2013 (6.24)
    Permalink

    Spotřeba jen 16TWh je nesmysl, to je produkce obou našich jaderných elektráren během 4 000 hodin provozu.

    Myslím že řešením tohoto problému by mohlo být zazelenění měst, čímž by nebyl asfalt a beton vystaveny dopadajícímu záření a výparem vody z rostlin by docházelo k ochlazování vzduchu. Nebo by mohlo dojít alespoň jejich obílení aby odrážela maximum dopadajícího záření.

    Mimochodem nejen provoz elektráren cokoliv spalujících, ale jakýchkoliv parních vytváří gygyntické tepelné stoupající proudy, Temelín má tepelný výkon 6000MW, elektrický 2000MW, tedy z věží se musí uvolnit 4000MW tepla, pokud tedy zrovna neběží dálková dodávka tepla a pokud jsou v prvozu oba reaktory.

    Reagovat
    • 17. 4. 2013 (6.42)
      Permalink

      Je to chyba, nie je to 16TWh ale priemerný výkon 16TW. Presne ako uvádzaš, aj ročná spotreba Slovenska je 28-31 TWh. Pán Radomír asi nevie aký je rozdiel medzi výkonom a spotrebou…

      Jadrové elektrárne sú skutočne veľkým zdrojom tepla, no zďaleka nestačia na tepelné. Obidva typy pracujú s veľmi nízkou účinnosťou okolo 30%. Tepelné majú navyše aj veľkú vlastnú spotrebu elektrickej energie. Až 70% výkonu tepelných a jadrových elektrární sa v podobe teplej pary vypúšťa do ovzdušia z chladiacich veží.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.