Nejlepší místa v USA pro městské farmaření

Je to právě určitý stupeň soutěživosti, který žene Spojené státy americké kupředu. Tento charakteristický rys nevynechává ani městské zemědělství. Která města jsou v USA nejvhodnější pro městské zemědělství?

Brooklynským zahrádkářům stačí ke štěstí jen opuštěné basketballové hřiště. Zdroj: Tenth Acre Farms
Brooklynským zahrádkářům stačí ke štěstí jen opuštěné basketballové hřiště. Zdroj: Tenth Acre Farms

Žurnál Inhabitat nedávno uveřejnil na svých stránkách desítku nejpříhodnějších měst. Některá můžeme v oblasti nejrůznějších ekologických alternativ považovat za stálice, jiná trochu překvapují.

Třeba i tím, že v městském zahradničení vyloženě zaspala. Příkladem takového města je Los Angeles, které se sice nebrání solárním elektrárnám nebo elektromobilům, ale teprve teď nyní na ujíždějící vlak urban-farmingu naskakuje. A to přes to, že je zde k dispozici více než 8600 volných parcel, vhodných pro alternativní zemědělství.

Desetimístný žebříček překvapivě uzavírají dva nejvyhlášenější tahouni ekologických iniciativ. Kalifornské San Francisko a washingtonský Seattle. Seattle sice zřídilo sovu první komunitní zahradu už v roce 1973, ale od té doby jich zprovoznilo jen dalších osmdesát.

I když se celková rozloha užitné plochy, vyčleněné v centru pro zemědělské hospodaření blíží 31 akrům, na město takové velikosti je to skutečně skromný výsledek. San Francisko je sice nazýváno „městem hippíků“, ale kromě průrazného projektu Zahrádkaření pro školy se tu mnoho za dlouhá léta neudálo.

Osmé místo patří průkopnickému Portlandu ve státě Oregon. Nebojí se tady pouště i do náročnějších a komplexnějších projektů. Vedou například v systému zápůjček úlů a včelstev, a do legislativy začlenili řadu opatření podporujících a zvýhodňujících zahrádkáře.

Za posledních třicet let toho neudělali právě málo, ale do kapsy je strčí Velké Jablko, město New York. Tady jsou na skutečně odvážné projekty peníze, a protože městská rada alternativy podporuje, je jich všude plno.

Projekt Brooklyn Grange je jednou z největších střešních hydroponických farem světa, většina hotelů už disponuje vlastní střešní klidovou zahradou a podobně jsou na tom i základní školy.

Minneapolis v Minnesotě je příkladem rychlosti, s jakou je možné změny k lepšímu realizovat. V roce 2010 bychom tu na městskou nebo komunitní zahradu nenarazili, ale o dva roky později jich bylo už 250.

Vyrostlo tu také 32 farmářských trhů, na kterých mohou nadšenci i zahradníci prodávat a směňovat zboží. Městu překvapivě pomohly záplavy v roce 2013, po kterých zůstalo hned 29 velkých pozemků v centru určeno k demolici.

A na volné místo pronikla zeleň. Detroit v Michiganu je už několik let považován za město v rozkladu. Na druhé straně, kolaps průmyslu a odliv poloviny obyvatel vytvořil potřebný prostor.

Místní tu zrovna penězi nehýří, a raději zahradničí. Komunitních zahrad je tu už 1350. Největší, Hantz Woodland, vznikla sloučením více než 1500 nevyužívaných parcel.

Clevelandu v Ohiu také pomohla krize, a dá se říct, že město je minulým Detroitem. Správy města se naštěstí chopili rozumní lidé, kteří strohou administrativu poupravili ve smyslu skutečného veřejného blaha.

Legalizace zahrádek a povolení k prodeji „necertifikovaných“ zemědělských produktů nastartovalo pravý zahradnický boom. Město je dnes vyhlášené svou zelení i celkovým pozitivním naladěním vůči městskému zahradničení.

Na třetím místě by asi nikdo Chicago nehledal, ale přesto tam patří. Město totiž adaptovalo svůj kurz vstříc zeleni na začátku sedmdesátých let, a od té doby se ho pevně drží.

Chcete kořenové čističky odpadních vod, včely, vejce z volného chovu drůbeže nebo dokonce domácí sýry? Chicago je vaše město. Jedním z posledních plánů je úprava tří propojených čtvrtí Englewood, Washington Park a Woodlawnu do podoby uceleného zeleného města. Na druhém místě se drží Boston v Massachusetts.

První veřejné zahrady – Victory Gardens – se tu začaly objevovat už za časů II. světové války při problémech se zásobováním, a jsou tu stále. Dohromady jsou spravované jako svébytný městský zelený ekosystém, který se skládá z více než 300 komunitních zahrad a stovky zahradních komplexů při školách. Boston je také průkopníkem v akvakultuře a hydroponii.

První místo překvapuje nejvíce. Žurnál Inhabitat na něj obsadil Austin v Texasu. Při bližším pohledu se ale začíná určité zmatení měnit v jistotu, že vybráno bylo správně. To, o co jiná měst av žebříčku dosud usilují, nebo kvůli čemu musí pracně upravovat legislativu, je v Austinu běžně možné.

Zahrádkářský spolek tu byl založen v roce 1975, ale městské zemědělství se tu rozmáhalo už od nepaměti. Austin je zelené město, kde si na udržitelném a soběstačném přístupu zakládají.

Nemusí tu pracně zakládat a zajišťovat včelstva k opylení rostlin: protože je tu vždycky měli a starali se o ně. Když na trhu prodáte mrtvé kuře, nikdo se s vámi soudit nebude. Austin vede americký žebříček možná právě proto, že je na naše poměry až venkovsky normální.

Sdílet: