Může hong-kongská MHD inspirovat i pražské metro?

Řízení a správa dopravních systémů je dnes v trendu decentralizace. Jak ale dokazuje příklad světově nejúspěšnější společnosti provozující městskou hromadnou dopravu, MTR Hong Kong, začít z mála a postupně expandovat má taky něco do sebe.

Systém městské hromadné dopravy měl v Hong Kongu skromné začátky. Zdroj: MTR
Systém městské hromadné dopravy měl v Hong Kongu skromné začátky. Zdroj: MTR

Mass Transit Railway Hong Kong to prostě umí. Přepraví za průměrný den přes pět milionů pasažérů, a na přitom konci roku rozhodně nekončí v červených číslech.

Čím je MTR jiný, než třeba systém metra a nadzemek v New Yorku? Pochopitelně, je to doba vzniku. Zatímco Američané začali zpřístupňovat tento způsob přepravy osob v roce 1904, v Hong Kongu byla první trasa s patnácti stanicemi otevřena až v roce 1979.

Další, zásadní rozdíl, je pak v otázce vlastnictví: zatímco v USA jednotlivé podnikatelské subjekty vystupují v roli majitele cesty (kolejí), správce a provozovatele, a různé provozní objekty jsou v nájmu dalších společností, to vše s výraznou spoluúčastí města, MTR je jediným a výhradním majitelem, který přepravu i provoz komplexně zajišťuje.

Zbytek je ve své podstatě jen výsledkem inspirace z New Yorku (respektive vyvarování se stejných chyb): jeden jediný majitel je totiž odpovědný za vlastní rozhodnutí, a nemůže očekávat podporu ze strany města. Jak to vypadá v praxi?

Provozovatel je současně majitelem pozemků, objektů stanic, vozových souprav i prodejních automatů. Nové stanice se budují až jako komplexní součást nově otevíraných tras, a to teprve tehdy, až si na ně sama MTR vydělá.

V současnosti MTR spravuje na 218,2 kilometrů tratí, 152 stanic (84 metro + železnice, 68 nadzemky + tramvaje), 99,9 % spojů jezdí na čas, a společnost sama vykazuje meziroční 186 % zisk. Neuvěřitelné? Metro v New Yorku je kritizováno pasažéry: je špinavé, nebezpečné a drahé. Každá plánovaná rekonstrukce, inovace nebo rozšíření trasy se projeví dalším zvýšením ceny jízdného, což na popularitě nepřidá. I tak je newyorské metro schopné pokrýt jen okolo 45 % svých každodenních nákladů, zbytek doplácí město, respektive daňoví poplatníci.

Není divu, že 70 ze sta automobilů, které jsou v ulicích centra New Yorku, řídí lidé, kteří si radši zajedou tam, kam potřebují sami. V Hong Kongu díky vyspělému, čistému a kvalitnímu prostředí metra, zamíří do centra jen 6 řidičů ze sta.

„Naše společnost nemá potřebu bohatnout na zvyšování cen jízdného,“ zaznívá z tiskového oddělení společnosti MTR. „Dostatečným zdrojem příjmů jsou pronájmy reklamních ploch, prostor k občerstvení, kaváren a stánků, které jsou v metru.“

Za zmínku stojí i způsob, jakým se stanice MTR otevírají městu a napojují na jednotlivé ulice. Zastávky jsou organickou součástí města, nejsou odtrženy a odděleny od okolního ruchu, jsou bezproblémově dostupné.

Když využijete trasy MTR, dostanete se prakticky na 41 % rozlohy města pěšky. A jakou radu dnes dává MTR svému předchůdci, Americké asociaci veřejných přepravců (APTA)? „Je to jednoduché: zkvalitněte služby a nezdražujte jízdné v metru, ale postarejte se o to, aby město prosadilo vyšší zdanění automobilů zajíždějících do centra.“

3 komentáře: „Může hong-kongská MHD inspirovat i pražské metro?

  • 30. 11. 2014 (9.34)
    Trvalý odkaz

    Myslím, že ve velkých městech nemusí být problém jen cena jízdného. Ve městech jsou ve větší míře zastoupeni lidé, pro které cena není to nejdůležitější kritérium. Když se někoho z lépe placených lidí v Praze zeptáte, zda je metrem, odpoví vám: „přece nebudu jezdit sockou“. Možná by nebylo od věci zavést i v pražském metru systém „1. třídy“, kde bude malá pravděpodobnost,že si sednete na sedačku, kde před vámi seděl pomočený bezdomovec, nebo kde by vedle vás stál někdo, kdo se už týdny nemyl. Souhlasím s článkem, že cestou může být zkvalitnění služby.

    Reagovat
    • 30. 11. 2014 (14.12)
      Trvalý odkaz

      Ta první třída v MHD je dobrý nápad, jenom možná realizovatelný tak v metru.

      Podle mne by mohlo ke zvýšení využívání hromadné dopravy pomoct i opětovné zavedení třetí třídy ve vlacích, plastové omyvatelné sedačky a prostor ke stání a cena o 30% nižší než ve třídě druhé by myslím mohly být dostatečným prvkem pro moderní třetí třídu.

      Reagovat
  • 28. 11. 2014 (11.09)
    Trvalý odkaz

    :D to je zase článek v eko kvalitě. Co takhle třeba rozvést i otázku ceny jízdného. A zdanění aut to už je folklor, to si snad ani nezaslouzi komentar.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *