Mikrobům záleží na architektuře stejně jako lidem

Přečíslují nás počtem, jsou všudypřítomní a prakticky se jich nikdy nezbavíme. Mikrobi. Není ale důvod k panice, drtivá většina z nich je neškodná. Zůstává však záhadou, proč je jejich druhová rozmanitost tolik závislá na architektuře budov, ve kterých trávíme čas.

„Podobnost rozmístění výskytu tří druhů bakterií v budově Oregonské univerzity.“ Zdroj: Autodesk.Inc
„Podobnost rozmístění výskytu tří druhů bakterií v budově Oregonské univerzity.“ Zdroj: Autodesk.Inc

Sérii vědeckých studií na toto téma uveřejnila mikrobiální ekoložka Jessica Green, pro kterou jsou tito neviditelní tvorové stejně zajímaví, jako pro jiného přírodovědce třeba tropické pralesy.

Ke sběru mikrofauny našich obydlí, kanceláří, obchodů a škol není zapotřebí příliš náročné vybavení. Postačí jen skladný vakuový vysavač. S jeho pomocí sbírá Greenová vzorky, které pak sekvenuje a díky DNA určuje druhovou příslušnost.

A následně přemýšlí nad tím, jak může návrh budovy a prostorové dispozice jednotlivých pater či místností ovlivňovat jejich rozmístění. Výsledky takové titěrné práce ocení zejména projektanti objektů, ve kterých je zapotřebí pohyb neviditelných návštěvníků eliminovat.

„Typickým příkladem mohou být infekční oddělení nemocnic nebo laboratoře, kde se pracuje s biologickým materiálem, a vzorky z vnějšího světa by mohly ovlivnit výsledek“ říká Greenová.

Pokud jde o snížení přítomnosti mikrobů, záleží na řešení ventilace, průchodnosti nebo třeba postavení dveří.

„Čím více jsou dvě místnosti těsněji propojené, a čím kratší trasu musíte z jedné do druhé urazit, tím pravděpodobněji si tato společenstva budou podobná,“ říká Greenová. Každá místnost je totiž pro mikrobiální obyvatele svébytným ekosystémem.

Zdaleka přitom neplatí, že by tahle mikrofauna byla uniformní. Například místa, která jsou v průběhu dne hojně navštěvována lidmi, řekněme školní třídy, jsou plná zástupců druhů běžně nacházených v lidské pokožce (Lactobacillus, Staphylococcus).

V kancelářích, zejména těmi vybavenými okny, není nouze o Methylobacterium. Což je trochu překvapivé, protože typickou domovinou tohoto druhu je spíše půdní substrát.

V prostorách s mechanickou ventilací zase dominuje Deinococcus, který je uvyklý spíše na horké klima. Různé povrchy (stěny, podlahy) také s oblibou kolonizují různé druhy mikrobů.

„Mikrobiální ekologie je poměrně nový vědní obor,“ dodává Greenová. „A v poznání života mikrobů stojíme teprve na začátku. Cože je trochu s podivem, když si uvědomíte, že uvnitř budov, ať už doma nebo v práci, trávíme v průměru 90 % dne, a přitom ani neznáme své nejbližší neviditelné sousedy.“

Sdílet: