Města zahalená do tmy

Lidé ve městech pomalu zapomínají, že existuje něco jako hvězdná noční obloha. Světelný smog, který přehlušuje svým sytým jasem záři hvězd, je totiž nevyhnutelným důsledkem urbanizace. Jak by ale vypadala města, kdyby najednou všechna umělá světla zhasla? Tuto otázku si položil i umělec Thierry Cohen (*1963), který se rozhodl tento nevšední vizuální vjem zprostředkovat široké veřejnosti.

„Most Golden Gate v San Francisku tak jak jej nejspíš nikdy neuvidíme.“ Zdroj: Thierry Cohen
„Most Golden Gate v San Francisku tak jak jej nejspíš nikdy neuvidíme.“ Zdroj: Thierry Cohen

Pořádnou tmu si dnes lidé ve městech neužijí ani při výpadku proudu. Pořád jsou tu akumulátory, nouzové osvětlení a bezpečnostní okruhy. Ne že by byly nadbytečné, nemocnice musí fungovat, i když se venku náhle rozhostí temnota, ale jak by skutečně vypadala města „bez jiskřičky světla“?

Cohen si vybral svou uměleckou niku na pomezí fotografie, detailní malby a digitálním překryvu různých snímků. Už před pěti lety se proslavil sérií Binary Kids, která v galeriích slavila úspěch. Zachycovala totiž důsledky rozmachu digitálních technologií na naše potomky, a vznášela tak i otázky filozofického rázu.

Jeho nynější práce nazvaná „Potemnělá města“ (Darkened Cities) je neméně populární. Nabízí totiž lidem pohled na to, co nejspíš nikdy nespatří. Thierry Cohen si schválně vybral ty neznámější panoramata z prozářených metropolí, a zahalil je do pláště tmy.

Do temných siluet domů, ostře se rýsujících proti nočnímu nebi, na jeho obrazech kontrastně vstupují světlé body hvězd a souhvězdí. Vytvořit jednotlivé obrazy z Rio de Janeira, Los Angeles nebo San Franciska přitom nebylo jen o jednoduché práci se snižováním kontrastu a několika kliky myší ve Photoshopu.

Cohen se snažil navštívit jak konkrétní velkoměsto, tak i „oblast tmavé oblohy“ někde poblíž, ve stejné zeměpisné délce. Noční oblohu pak doplnil o živý obraz, který se vznáší například nad Mohavskou pouští, amazonským pralesem nebo Národním parkem Joshua Tree. Výstava potemnělých měst je v současnosti ke zhlédnutí v galerii v Ženevě.

Sdílet:

2 komentáře: „Města zahalená do tmy

  • 16. 1. 2014 (20.57)
    Permalink

    Ano, světelné znečištění je problematické, na jednu stranu tu máme problém se světlem, na druhou normy, ale myslím, že pokud roste problém se znečtěním a normy nenařídily růst výkonu pouličního osvětlení, pak ze to mohou různá nasvícení památek, výlohy, vývěsní štíty i doprava. Myslím, že by mělo být možné nějak skombinovat PWM regulaci, měření intenzity světla v klíčových místech a právě osvětlení, to by mělo vést k úspoře energie a také ke zdravějšímu prostředí s měnší zátěží světlem.

    Už mnoho výzkumů dokazuje škodlivost tohoto znečištění na lidi. Jen si jej příliš neuvědomujeme díky pruhovém spektru sodíkových výbojek, ale pokud by místo nch byly instalovány bílé LED, ihned by se jistě ozvaly protestní hlasy.

    V začátcích elektrizace bylo dobrým zvykem svítit silně večer a nad ránem, zbytek noci byla část světel zhasnuta, kupříkladu typické osvětlení sestávalo se z okruhu žárovek a obloukovek, přičemž obloukovky se zhasínaly asi okolo 22:00 (město od města), právě protože jejich světlo bylo silné a spotřeba vysoká. Myslím, že by podobný systém se mohl zase zavést, kolem 22:00-23:00 zhasnout osvětlení památek a ostatní světla stáhnout v závsilosti na pohybu lidí, na polovinu (to myslím již teď umožňuje norma). Znovu posílit by se mohlo zase třeba v těch 5 ráno. Když by se to kombinovalo s tou automatickou regulací jasu, pak by takové okruhy reagovaly jak na příspěvek měsíce, tak na ležící sníh a oblačnost, tyto jevy totiž posilují dopady světelného znečištění.

    Reagovat
  • 16. 1. 2014 (17.04)
    Permalink

    Super, dát článek popisující fotky a ukázat jednu. Fakt vtipný…

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.