Lampy z řas zdarma osvětlují ulice i čistí vzduch
K pomyslnému „dobytí světa“ někdy stačí jeden dobrý nápad, a ten biochemik Pierre Calleja skutečně má. Rozhodl se totiž, že využije přirozených vlastností některých druhů řas: jejich fluorescence, neboli schopnosti světélkování, a současně nenasytnosti pokud jde o oxid uhličitý. Po krátkém testování ve skromnějších laboratorních rozměrech vyrazil se svým objevem přímo „do ulic“. 
Na náměstí v Libourne ve Francii teď stojí několik tubusů s nazelenalým obsahem, které lidé prozatím s nedůvěrou obcházejí. Jenže když na město padne soumrak, tubusy se podezřele zelenkavým, ale přesto poměrně jasným světlem rozzáří. Pokus, který zatím zdarma osvětluje náměstí, má ale ještě jeden nečekaný bonus.
Jak bylo zmíněno v úvodu, řasy jsou skutečně žravé, pokud jde o absorpci vzdušného CO2. Jedna lampa ho spořádá za rok neuvěřitelnou jednu tunu! To je v souhrnu prakticky tolik, co dokáže normální strom za svůj celoživotní cyklus, uvádí biochemik.
Calleja, který se dvacet let zabýval prací v mikrobiologické laboratoři, je ale trochu zklamaný z reakce okolí. Jak říká: „Jako by na takový vynález bylo ještě dost času a doba ještě nedozrála“
Ačkoliv se jedná o nenáročný a přitom velmi smysluplný projekt, nehrnuli se do něj ani sponzoři, a problémy byly i s „pokusnou“ instalací. Nakonec se rozhodl a oslovil město Libourne, protože dosud mohl svůj objev prakticky vyzkoušet jen v garážích mikrobiologického ústavu. Nyní doufá, že veřejné osvětlení náměstí bude lepší formou propagace.
Řasové lampy se „dobíjejí“ v průběhu dne díky procesu fotosyntézy, a jejich použití by si Calleja představoval ve dvou variantách: první pro podzemní garáže, kde by bylo nutno nasvětlovat tubusy uměle, ale řasy by tu výrazně zlepšovaly kvalitu ovzduší. A druhé provedení, stejně tak jako na náměstí v Libourne, určené pro veřejné osvětlení.
Probíhá tu velmi zajímává diskuze, ale chtěl bych uspořádat jednu věc do správného směru… mnoho z vás se tu bavilo o výparech a uzavřenosti/otevřenosti tubusu a jeho materiálu. Obývám se že tento tubus bude vytvořen z materiálu který propouští CO2 a O2 a možná trochu víc látek, díky této velikosti má válec velkou plochu působení a na podobném způsobu funguje skořápka vejce. s biomasou bych si nelámal hlavu ty řasy se nejspíše pomocí uhlíku z CO2 „krmí“ a vytvárí tím svštlo a O2 .. pokud se tím i množí .. to už je jná.
Je to zajímavý pokus, možná nasaditelný rychleji, než fosforeskuící stromy.
Spíš, než pro svícení v centrech měst, tam se bez elektřiny neobjdeme, bych to viděl jako vhodný doplněk silniční sítě, bez přísunu elektrické energie by mohly sloužit k navigaci okolo křižovatek, nevím, jaký dosvit by to mělo za mlhy, ale teoreticky by měly být vidět alespoň trochu. Podobně by mohly sloužit k nasvícení cest na okrajích měst, kde se večer pohybuje jen málo lidí a kde je zybtečné spotřebovávat elektřinu. Mohly by také sloužit jako osvětlení cyklostezek.
Bohužel se obávám toho, že kdyby byly tubusy ze skla, tak by se mohly stát terčem vandalů. čistě z provozního hlediska by spíš měl být tubus z plexiskla.
Ještě je tu otázka cenová, technologie je to poměrně jednoducá, ale náročnější na údržbu, rozhodně by musely být kontrolovány častěji, než klasické výbojky. Na druhou stranu by z toho měly být přebytky biomasy, tedy teoreticky by se mohly náklady srovnat. Se ztrátami vody bych to neviděl zase až tak tagicky, samozřejmě by se musely spočítat, ze 100m2 se u nás vypaří asi 73m3 vody ročně, tedy 0,73m3 na 1m2, válec vypadá, že má průměr 0,5m, což máme plochu asi 79m2, to máme asi 577l, to za předpokladu úplně volné hladiny, řekněme, že na válci je nějaký kryt pro záchyt kondenzátu, ztráty vody by ještě klesly.
Obsah kruhu o průměru 0,5m je 3,14*0,25^2 tedy podstatně méně, asi 0,19m^2 na válec. Výpar tedy bude méně než 0,15m^3 za rok na 1 lampu.
Takže je už možné si niečo podobné vytvoriť v domácich podmienkach ??? :D
Teda! To mi zní až neuvěřitelně. Vždyť něco podobného, organismus, který dělá s CO2 něco užitečného se hledá už dlouho (viz. výzkum umělé fotosyntézy, buněčné enregie, apod.). Díky za objev a díky za reportování článkem! Chtěl bych vědět víc.
Že rostliny fotosyntézou mění CO2 na O2 je přeci známo dobře a dlouho, toto není žádný objev, pouze nápad na spojení tohoto faktu s další obecně známou vlastností řas (aspoň mezi námi biology) – fluorescencí – a vytvoření produktu, který obě vlastnosti využívá. Je to pozoruhodné, ale není to „objev“. :)
Video v eng.
http://www.youtube.com/watch?v=wuWDex5mh5Y&feature=player_embedded
Esteticky se mi to líbí moc.. ale nepřijde mi to praktické, efektivní a nejspíš ne ani jednoduché. Zajímalo by mne, jak to má čistit vzduch, když se to tváří jako hermeticky uzavřené, ale to je jen otázka mé technické neznalosti. Na druhou stranu, pokud by to bylo otevřené, bude tekutina vysychat a jistě i zapáchat a celkově bude ovlivněna vnějšími vlivy. A pokud bude růst řas, to se pak bude přebytečné co pár dní odstraňovat? Plus, jak nakousl kolega výše, umístění v oblastech od subtropů výše bude jistě v průběhu ročních období také problém. Odpovědi by mne zajímaly, soběstačné základní vynálezy sloužící společnosti a založené na spojení technologie s živými organismy.. to je jistě budoucnost a pro mne přitažlivé téma.
Hermeticky uzavřené to být nemůže, to by to ty řasy nepřežily:) Výpar se dá vyřešit jednoduše pomocí různých kondenzátorů, přebytečnou biomasu (s tisícery využití) taky nebude třeba odebírat co pár dnů. Dokonce si dokáži představit i vodou plněné lampy odolné mrazu (možná ne sibiřskému, ale nějakých -15°C by nemusel být až takový problém).
Velmi dobrou připomínkou je ale zápach, to máte pravdu. :)
No proč se do toho nikdo nehrne… společnosti, co „chrání“ životní prostředí jinou cestou, přijdou o kšeft, a nakonec předně – proč by taky lidi někdy něco chtěli řešit? :P
Jen tedy samozřejmě není nikde žádná záruka, že to nemá i své nevýhody, ale to už se bude muset vyzkoušet v praxi.
Po prvotním nadšení z nápadu se mi vkrádají ale otázky. Předpokládám, že ony řasy jsou ve vodě. Možná fungují v garáži, kde je poměrně stabilní klima, ale jak by to fungovalo třeba v takovém Brně, kde jsou podmínky v lednu diametrálně odlišné od podmínek v červenci. Jak udržet teplotu vodního prostředí ve válci za takovýchto extrémních podmínek bez dalších nákladů, to tedy nevím, nevím.
Pod tímto problémem by solární lampy s lLED osvětlením vypadaly rozuměji a efektivněji.
Tak asi ty řasy jsou na bázi uhlíku, ne? Tedy řasy po něm rostou.
Zdravim, jen by mne zajimalo, kam se ta tuna CO2 uklada? Predpokladam, ze kyslik by se mel vypoustet zpet do atmosfery, nicmene co ten uhlik?