Kompaktní řádky na polích snižují náklady, šetří životní prostředí

Někdy postačí i malá změna zažitého procesu a výsledky se rapidně zlepší. Agrotechnologové z Floridské univerzity otestovali variantu pěstování zemědělských plodin v netradičně dlouhých, přímých a vyšších řádcích.

Snížit cenu, ušetřit vodu a pomoci životnímu prostředí. Tři věci, ke kterým postačila jen malá změna. Sanjay Shukla je sice výzkumník, ale k zahrádkaření má blízko. Proto se rozhodl otestovat jednoduchý nápad s pěstováním paprik a rajčat.

„Co kdybychom na poli vytvořili nad terén vyvýšené, zhuštěné řádky? Nesnížila by se tím náhodou spotřeba vody a chemikálií?“ Postřiky a hnojiva jsou totiž i při pokročilé úrovni mechanizaci aplikovány plošně, což rozhodně není ekonomické, a už vůbec ne šetrné vůči životnímu prostředí.

Namísto řádků vysokých 15-20 centimetrů, překrytých fólií, s odstupem keříčků 90 centimetrů tak zvýšil navršení řádků na 25 centimetrů a zkrátil rozestup na polovinu. V jeho novém provedení nebylo navíc zapotřebí instalovat dvě vedení kapkovacích závlah, ale jen jedno. I množství užité plastové fólie se významně snížilo. A jaké výsledky z vyvýšeného „kompaktního a zhuštěného“ pole vzešly?

Vzhledem k vyššímu počtu rostlin byla úroda izolovaná na menší jednotku plochy totožná s dosud praktikovaným rozvolněným pěstováním. Výhody jsou ale jinde: pro vypěstování bylo spotřebováno o polovinu méně závlahy, a pokud jde o hnojiva a postřiky, bylo jich aplikováno jen 50 %.

Na jednom řádku tak farmář zahuštěním ušetří $100 až $300, v přepočtu od 2500 Kč do 7500 Kč, což pro tisíciakrové farmy znamená snížení nákladů až o $300 000 (7,5 milionu korun!). „Pokud to aplikujeme na národní hospodářské měřítko, jsou to miliony ročně,“ dodává Shukla.

Způsob intenzivní zemědělské produkce se ne každému může pozdávat, ale řešení otázky výživy globální populace se bez navýšení intenzity pravděpodobně neobejde. Systém hospodaření na farmách, který navrhl a v praxi otestoval Shukla nešetří jen náklady farmářů. Kompaktní zhuštěné řádky totiž zadržují více aplikovaných chemikálií, a o to méně jich vypouštějí do půdních horizontů a do zdrojů podzemní vody.

Z několika malých farem na americkém středozápadě, kde Shukla svou variaci na pěstování paprik a rajčat testoval, se nápad dostal až na stůl floridského ministerstva zemědělství.

„Od roku 2005 se počet obyvatel Floridy zvýšil o 32 %, a v roce 2030 budeme na závlahu polí potřebovat 31 milionů kubíků vody, které nemáme,“ zaznívá z floridské agentury pro ochranu životního prostředí. „Nápad, se kterým přichází Floridská univerzita a Sanjay Shukla se zdá být řešením.“