Klimatizace významně napomáhají ohřívat planetu

Stan Cox je výzkumníkem v americkém výzkumném centru přírodního zemědělství, zkráceně nazvaném Land Institute. Ve své knize Losing Our Cool: Uncomfortable Truths About Our Air Conditioned World se oprostil od zemědělského hospodaření a pustil se do představení problému, který kolem nás pozvolna narůstá aniž bychom si to většinou vážněji uvědomovali. Klimatizace, které nám poskytují chlad v parném létě, se totiž mohou významnou měrou podílet na změně globálního klimatu. Autorovi indicie jsou přitom prosté.

Průměrná teplota ve světě neklesá, naopak stoupá. Takže kdo má doma klimatizaci, bude ji asi pravděpodobně používat čím dál tím častěji. Právě tak lidé v rozvíjejících se zemích, kteří svým platem dosáhnou na životní úroveň střední třídy, budou s větší pravděpodobností jako jednu z prvních věcí do svého domu pořizovat klimatizaci, symbol komfortu. To, že se pro řadu lidí stává domácí klimatizace prioritou, ukazují příklady zemí jako typu Indie.

Právě v těchto zemích je primárním zdrojem elektřiny energie z fosilních paliv, takže zatímco na jedné straně se příjemně chladí, je zapotřebí jinde „topit“. To přispívá k efektu globálního oteplování.

Nově používané chladící HFC jednotky (hydrofluorokarbonové) jsou sice konstruovány s důrazem na nepoškozování ozónové vrstvy, narozdíl od nešťastných chloroflorokarbonových (CFC) předchůdců, nicméně právě tak nešťastně u nich často dochází k úniku skleníkových plynů do ovzduší.

Co víc, dříve se podle Coxe od míst, kde bylo horko k nevydržení, lidé drželi uctivě dál. S klimatizací na střeše se rozvoj osídlení přesouvá do dříve neobývaných území. Ty zůstávají i nadále poměrně odtržené od hlavních sídelních celků, a jsou závislé na masivním přísunu energie a vody.

Lidé, kteří například žijí v arizonském polopouštním Phoenixu, jsou na klimatizaci zcela závislí. Ať už v automobilech nebo domech přitom produkují klimatizace kolem půl miliardy tun CO2 ročně, tedy nějakých 7% ze všech amerických emisí.

Pokud se tyto trendy samovolně nezastaví, do roku 2050 můžeme podle Coxe očekávat, že se spotřeba elektřiny na provoz klimatizací zdesetinásobí. Technologický pokrok může zvyšovat efektivitu chladicích systémů i energetickou úspornost, vždyť jen za posledních pár let poskočila o 30 % kupředu.

Nicméně pokud se budou nadále instalovat klimatizace tam, kde to není nezbytně zapotřebí, zlepšení prý nemůžeme očekávat. „Stačí přitom jen málo, aby si lidé uvědomili, že mít v bytě v zimě chladněji než v létě je přirozené, a stejně tak je nepřirozené mít v bytě uměle vyvolané chladno uprostřed vlny veder.“