Kanada: větrné elektrárny rozhodně nejsou nejčastějími příčinami úmrtí ptáků

V Kanadě bychom prý napočítali na deset miliard ptáků. Autor krátkého přehledu nejčastějších příčin úmrtí ptáků, Peter Sinclair, vyčíslil touto ohromnou sumou všechny exempláře opeřenců, které můžeme v jeden moment na stromech, hladině jezer, poletující v ovzduší či sedící na hnízdech spočítat. Přibližně 270 milionů jich ročně zahyne. A jak výkonným zabijákem jsou větrné elektrárny?

Větrná farma Magrath Wind Power Project v jižní části provincie Alberta, foto: Chuck Szmurlo, licence Creative Commons Attribution 2.5 Generic
Větrná farma Magrath Wind Power Project v jižní části provincie Alberta, foto: Chuck Szmurlo, licence Creative Commons Attribution 2.5 Generic

První místo nadevší pochybnost obsadily podle Sincalira domácí a zdivočelé kočky. Na jejich účet můžeme připočíst 200 milionů ulovených kanadských ptáků ročně.

Takové číslo zní možná nepřesvědčivě, ale když doplníme, že jen v Kanadě se nachází přibližně 8,5 milionů koček domácích, chovaných coby neškodní mazlíčci, a další 1,4-4,2 milionů těch opuštěných či zdivočelých se mlsně toulá po okolí, nezdá se už bilance zase tak neuvěřitelná.

Jak k tomu dodává Ian Davidson z organizace Nature Canada: „Naši mazlíčci skutečně nerozlišují mezi běžnými a ohroženými druhy ptáků, a rozhodně neloví jen tehdy, mají li hlad.“

Od prvního „hausnumera“ k druhé příčce žebříčku je to pořádný skok, ale pořád ještě mluvíme v řádech milionů. Vedení vysokého napětí je smrtící pastí, která pokud ptáka nezabije hned, učiní z něj až do smrti hendikepovaného živočicha. Ke slovu by pak nejspíš opět přišly kočky. Dráty elektrického vedení se v Kanadě ročně podílejí na 25 milionech ptačích úmrtí.

Jen těsně za dráty stojí příčina téměř stejně frekventovaná. Na těsném pomezí dalších pětadvaceti milionů stojí nejrůznější kolize s budovami. Ne všude je dnes zvykem polepovat prosklené plochy staveb kontrastními siluetami dravců, a ne vždy jsou tyto „výstrahy“ proti ptákům stejně účinné.

Místo čtvrté obsazují srážky s vozidly. To, co je pro lidského řidiče jen nepříjemným mlasknutím mezi podvozkem a předním sklem je pro ptáka doslova definitivní zkušenost. Vlaky jsou na tom podobně, ale tam při srážce nezůstane z opeřence ani tolik, aby se to dalo vyhodnotit. Čtrnáct milionů mrtvých ročně.

Prozatím jsme hovořili o nešťastných nehodách nebo náhodách, ale pátou příčku si Kanaďané skutečně vysloužili sami. Pět milionů ptáků ročně je totiž uloveno, zastřeleno či odchyceno, jako lovná zvěř. V zemi, kde má téměř každý zbraň, a lovecké právo je součástí osobních svobod, takové číslo nepřekvapí.

Další příčky vezmeme v rychlém sledu, ostatně, zemědělství se nám tu bude hned několikrát opakovat. Pesticidy a postřiky ročně dostanou na 2,7 milionů ptáků, a zemědělské seče (ať už žatva, kosení či mechanizovaná sklizeň) pak dalších 2,2 milionů mláďat. Pro úplnost je ale nutné doplnit, že 2,2 milionů písklat odpovídá podle Sinclaira asi jen jednomu milionu ptáků dospělých.

Lesnictví není od konvenčního zemědělství příliš daleko, pokud jde o škody na hnízdech. V Kanadě padne ročně za oběť pilám a sekerám přičinlivých dřevorubců asi 1,4 milionu hnízd (tedy ekvivalent asi 900 000 dospělých ptáků). Žebříček pak uzavírá místo deváté, s komunikačními věžemi a vysílači, a výsledkem 220 000 ptačích obětí. Větrné turbíny se nedostanou ani do první desítky, ba dokonce, podle Sincalirova přehledu, ani do první padesátky.

Pochopitelně, že srážky a kolize s nimi se vyskytují, a z hlediska ekologie možná i závažnější. Na rozdíl od zmíněné top-devítky jsou totiž srážkami s rotory a turbínami větrných elektráren postiženi ve větší míře dravci, než běžní pěvci. Na celkové bilanci 270 milionů mrtvých ptáků se ale ročně podílejí v Kanadě méně než deseti tisíci tisíci.

Davidson k tomu ještě dodává: „Mortalita jedinců určitého druhu, dosahující ročně 1 % z velikosti populace, není z hlediska biologie druhu významná. Přesto může formovat populace v dlouhodobém měřítku, například na území rezervací. Kočky oproti tomu každoročně „regulují“ až 10 % ptačích populací.“

Sdílet:

2 komentáře: „Kanada: větrné elektrárny rozhodně nejsou nejčastějími příčinami úmrtí ptáků

  • 9. 11. 2013 (19.28)
    Permalink

    Bolo by dobre vyspecifikovat tie vtaky na zakonom chranene a nechranene. Neviem ako v Kanade ale u nas na Slovensku ma napr. Orol skalny vacsiu „spolocensku hodnotu“ ako nejaka Pinka lesna. Macka orla nikdy neulovi ale vrtula ano.

    Reagovat
  • 7. 11. 2013 (7.41)
    Permalink

    nějakého orla kočka asi „nedá“, pokud ho nezmrzačí střelec, el.proud nebo vrtule

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.