Jak spolu souvisí klimatické změny a lahvové pivo?

Používání fosilních paliv přispívá výraznou měrou k proměně klimatu Země. A pokud máme snahu udržet nárůst průměrné teploty pod 2 °C, nebude k tomu stačit jen přejít po vytěžení stávajících rezerv na obnovitelné zdroje energie. Podle, v poslední době často citované, knihy Billa McKibbena „Globální oteplování: Děsivé nové počty (Global Warming’s Terrifying New Math), by totiž stávající rezervy stačily na překonání dvoustupňového teplotního limitu hned pětkrát.

Bill McKibben je americkým environmentalistou, který se více než na dlouhé diskuze o existenci či neexistenci globálního oteplování soustředí na práci s čísly. Vychází přitom z obecných faktů.

Zmíněná dvoustupňová hranice byla již dříve stanovena jako limitní, při zvážení únosnosti možných negativních dopadů klimatických změn. Onen dvou-celsiový schodek přitom představuje ekvivalent 565 gigatun CO₂, které ještě můžeme v dalších desetiletích vypustit do atmosféry, než daný limit překonáme.

Pak ale nutně narazíme na další „velké“ číslo. Tím je množství odhadovaných rezerv fosilních zásob. Výsledný součet, sesbíraný z dat od jednotlivých těžařských společností a majitelů rafinérií, je pak totiž ekvivalentem 2795 gigatun „podzemních“ zásob, na které si ještě reálně může v dalších letech sáhnout.

Na bázi těchto informací pak McKibben rozvíjí svou myšlenku, zmíněnou již v úvodu článku: „Není prostě možné jen tak pokračovat v těžbě, a na řešení počkat, až se fosilní zásoby vyčerpají“.

Autor nešetří veselými příměry: „Pokud by zmíněné dva stupně představovaly povolený limit alkoholu za volantem (v USA 0,08), představuje oněch 565 gigatun něco okolo šesti třetinek vypitých za celý večer. To co nám ale nabízí ropný průmysl v roli barmana, představuje skoro tři tucty „lahváčů“, a snaží se nám ještě tvrdit, že poté dorazíme v pořádku domů.“

McKibben ale nechce svou knihou jen pobavit, spíš varovat veřejnost, aby nenechávala zásadní rozhodnutí o ne/těžení paliv v rukou majitelů ropných společností, nebo politiků, kteří z těžby profitují.