Hrabání spadaného listí? Kdo nic nedělá, nic nezkazí
Z krásného úsloví tedy jasně vyplývá, že někdy je nejlepší nedělat prostě nic, a příroda se postará o zbytek. V případě podzimních spadaných listů stromů na vašem trávníku tato svérázná pravda rozhodně platí. Pokud chcete prospět půdě i vydatnému budoucímu zelenému koberci kvalitní trávy, nechte listí ležet.
Stromy neshazují listy na zimu jen tak z plezíru. Mráz by je pochopitelně spálil, a dostal se jim doslova „pod kůži“, či spíše pod kůru. Pestrobarevná deka spadaného listí na zemi navíc výtečně pomáhá chránit před mrazem všechny rostliny, a také hezkou řádku živočichů.
Slouží totiž jako přírodní mulčovací vrstva, která zadržuje vlhkost, izoluje půdní povrch a chrání ho před vymrzáním, a ve finále ještě zvládne půdní substrát obohatit o živiny. Je to vlastně ideální hnojivo na přírodní bázi.
Proti podzimnímu hrabání listí na trávníků hovoří hned několik věcí, z nichž nejmarkantnější je ona prostá marnost počínání. Pokud tedy předtím neočistíte větve všech listnatých stromů na vašem pozemku a v jeho širokém okolí.
Jistě, najdou se i takoví. Jiní zahradníci, kterým nesymetricky rozmístěné spadané listí narušuje uměleckou kompozici podzimní zahrady, jsou schopni vysbírávat pestrobarevnou nadílku do posledního kousíčku.
Tím ale okrádají jen sami sebe, protože přírodní hnojivo zdarma musí na jaře nahradit výživným chemickým koktejlem. A co když prostě nechcete padajícímu listí vyhlásit válku? Nemusíte dělat vlastně nic.
Naopak můžete model přírodní recyklace živin a hnojení uspíšit tím, že shrabané listí nasekáte a rozmělníte po půdním povrchu. Takto upravené listí se do jara pohodlně rozloží, a v dubnu nebude ani co vyhrabávat.
Existuje ještě střední cesta. Stačí k ní „přírodní kompostovací systém“. Spadané listí shrabete na úhledné hromádky ke kmenům stromů a překryjete jím kořeny.
Ochráníte stromy na své zahradě, poskytnete čerstvou potravu půdním mikrobům (kteří se vám odvděčí přírodním humusem nejvyšší kvality) a jak doplňuje přírodovědec David Mizejewski: „Listí ponechané na trávníku současně brání pronikání semen plevelů do vaší zahrady.“ Někdy je prostě nejlepší nedělat nic.
Z tvojho uhlu pohladu pravdive, ale zaroven obmedzene, ako vecsina veci v nasej sucasnej spolocnosti. Je to ako keby si povedal ze kto nebude vsetko pravidlene cistit a pouzivat dezinfekciu, casto nieco chyti a bude stale chory. Pravdive? Ano i nie. Dneska uz aj vseobecna mienka priznava ze vela civilizacnych chorob su prave koli prilisnej dezinfekcii a sterility v detstve. Napriklad alergie. Podobne je to s tymi stromami.
Tieto veci treba chapat/riesit ako celok. Ak bude zdrave prostredie(napr. spravni predatori) a silne odolne stromy, nemusia byt skodci problem. Aj preto niektori tazko zhanaju povodne odrody a nestepene „pravokorenne“ odrody. Treba pouzivat mozog, ked sa miliony rokov sa listy nehrabali, a plody aj tak boli, znamena ze teraz je to moda a zaroven len „umela vynutena“ nutnost koli neprirodzenosti spravania sa k prirode ako celku.
Dalsia vec je honba za bezchybnym a co najvecsim poctom zdravych a velkych krasnych plodov, to samozrejme v skutocnosti nepotrebujeme, je to len dalsia honba ega….
Tak tento článek psal někdo, kdo nemá na zahradě ovocné stromy, nebo vůbec nemá zhradu, protože nechat listí na místě znamená více škůdců či nemocí příští rok. Ano tento způsob jde praktikovat v parcích, ale na zahradách, kde jsou ovocné pře/vyšlechtěné stromky, to nelze.