EU oživila obchodování s povolenkami, zlepší se ovzduší?
Europoslanci včera odhlasovali vyřazení 900 milionů tun emisních povolenek ze systému aukcí. Jde o první krok vedoucí k záchraně systému obchodování s emisními povolenkami. Snižování znečištění ovzduší odmítli podpořit čeští europoslanci za ODS i bývalá kandidátka na prezidentku Zuzana Roithová (KDU-ČSL). Stažení povolenek naopak podpořili všichni zástupci evropských zelených.
„Evropa potřebuje naléhavě znovunastartovat systém obchodování s emisními povolenkami, který posílí investice do moderních efektivních technologií a k životnímu prostředí šetrných zdrojů energie. Snížení spotřeby fosilních paliv také osvobodí Evropu od závislosti na dovozu těchto paliv, kvůli kterému ročně přijde ekonomika o více než miliardu euro ročně,“ komentuje nové ustanovení Pavla Brady, 1. místopředsedkyně Strany zelených.
„Snižování spalování uhlí je důležitým impulsem pro řadu českých regionů. Ozdravení ovzduší nutně potřebuje nejen Ostravsko, které je postiženo výrazným překračováním imisních limitů polétavého prachu, benzenu, benzo(a)pyrenu, arsenu a dalších látek z průmyslu nebo lokálních topenišť,“ dodává Brady.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Nová Zelená úsporám: má vůbec šanci?
Snížení počtu emisních povolenek však nebude stačit, státy by proto měly podle Strany zelených v klimatické politice prosazovat také:
• Vedle rekonstrukce systému obchodování s emisemi jde o dotažení ekologické daňové reformy, které by zavedlo reálnou cenu uhlí a dalších fosilních paliv včetně škod na zdraví, klimatu a majetcích. Nastavením skutečných cen fosilních paliv se urychlí konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů a zkrátí doba, po kterou budou další instalace čistých zdrojů potřebovat podporu;
• stabilní podmínky pro růst obnovitelných zdrojů: například zmírnění byrokratických překážek připojování nových zdrojů;
• pevný závazek ve snižování spotřeby, který by určil dlouhodobější trajektorii ve zvyšování energetické účinnosti budov a průmyslu tak, aby se domácnosti zbavily závislosti na energetických společnostech a podniky mohly vyrábět stejné množství s menšími výdaji za energii.
Proč je ten rekultivační fond podle Vás pouze případný? A proč nezahrnout i znečištění ovzduší?
To byl výčet co se do ceny dá dnes započítat, případný je proto, protože nevím, jestli dnes existuje.
Jak lze vyčíslit škodu na ovzduší způsobenou spálením 1kg uhlí? Na tání ledovců má mnohem větší vliv znečištění prachem, ale na tom se podílí mnohem víc činitelů, než jen spalování paliv. Průmysl, zemědělství, doprava. Když se tento prach v USA a Kanadě dostane do vyšších vrtev atmosféry, je unášen k severu, kde dopadá na ledovce v arktidě a snížením odraznosti vede k jejich rychlejšímu tání, protože se více energie pohltí.
Proč mluvit pouze o ledovcích? Skleníkový efekt a pak všechny emise s přímým vlivem na zdraví člověka, popř. další život. Samozřejmě nevím, jak vyčíslit škodu připadající na 1 kg uhlí. A zcela přesně a objektivně to neví nikdo a patrně ani nikdo nikdy vědět nebude. Ale argumentovat složitostí výpočtu pro to, že ten výpočet nebudeme dělat vůbec, nedává smysl. Škody na zdraví obyvatel severních Čech a Slezska jsou průkazné a uhlí na nich má jistě nikoliv nepodstatný podíl. Dávám přednost nepřesnému výpočtu před žádným.
Uhlíkové odpustky na kvalitu ovzduší nemají žádný vliv. A co se týče „růstu obnovitelných zdrojů“ tak ten má vliv přímo negativní a vede zvýšení spalování uhlí.
Může mi někdo vysvětlit toto?: …Nastavením skutečných cen fosilních paliv…
Podle mne je skutečná cena fosilního paliva to, kolik stojí to uhlí vykutat + doprava + (případný) rekultivační fond + DPH + SD (něco jako je u jaderek fond na likvidaci) Všechno ostatní je podle mne deformace ceny.
Ovšem to nemění nic na tom že s tímto krokem souhlasím a vítám jej. Ale spíš než do podpory OZE, které paradoxně jsou příčinou nárustu použíání fosilních zdrojů, bych peníze investoval do nových jaderných elektráren a výzkumu varných reaktorů, které mohou dosáhnout účinností přes 40%, stejně jako elektrárny uhelné (elektrárny s tlakovodními dosahují jen asi 33%)
Samozřejmě by to chtělo taky podporu rozvoje celého řetezce přepracování paliva, to by várazně zredukovalo množství odpadu ke konečnému uložení a zvýšilo množství dostupného uranu, protože by nedocházelo ke zbytečným ztrátám stovek tun uranu protože by byl uložen s odpadními produkty.