Ekologický pohřeb aneb nebožtíci v kompostu

Přemýšlet o „věcech posledních“ obvykle vyvolává smutek a melancholii. Když se ale povzneseme nad stereotyp funerální tématiky, jak byste si asi představovali svůj konec?

„Městská kompostária by mohla nahradit krematoria i hřbitovy.“ Zdroj: UrbanDeathProject.org
„Městská kompostária by mohla nahradit krematoria i hřbitovy.“ Zdroj: UrbanDeathProject.org

Někdo dává přednost tradičním formám pohřbu, jaké nabízí například Pohřební služba Praha, někomu se prostě nelíbí představa pomalého rozkladu v rakvi, a láká ho vidina pohřbu do vln oceánu, nebo třeba rozprášení na oblíbené květnaté louce. Ekologické pohřby nabízí řadu alternativ, ale Urban Death Project je skutečně originální. Místo kremace z vás prostě udělají kompost.

Američanka Katrina Spade je vystudovaná architektka, designérka, antropoložka a ekoložka. Jak sama přiznává, kolem problematiky rozkladu organického materiálu, kompostování a recyklace oscilovala řada jejích nápadů.

Ale není kompostování lidských těl přeci jen trochu přes čáru? Pokud se podíváme na tradiční pohřeb do země, zjistíme, že má k přirozenosti a ekologii docela daleko. Na území Spojených států amerických přirozeně umře ročně v průměru 2,6 milionu lidí.

Kdy nic jiného, znamená to okolo třiceti milionů lakovaných fošen, desek dubového či jiného tvrdého dřeva rakví, 90 000 tun oceli na hřebech a úchytech, 60 000 tun mědi na zdobení, 1,6 milionu tun železobetonu na pomníky a hrobky a více než 750 000 galonů (galon = 3,75 litru) formaldehydu, kterým se impregnují/konzervují těla zesnulých. Přijde Vám žeh v plamenech jako čistší záležitost? Na spálení jednoho nebožtíka vypustí krematorium do ovzduší přibližně 350 kilogramů emisí oxidu uhličitého.

To, že lidé budou tak jako tak odcházet ze světa je jistota, ale jisté už zdaleka není, kam je budeme pohřbívat. Ve městech je růst plochy hřbitovů značně limitován, a cena hrobových míst v řadě měst už připomíná nájem za normální byt. Urban Death Project Katriny Spade přichází tedy s alternativním řešením.

Posmrtná schránka je uložena v boxu s pilinami, mikrobiální hmotou a nejrůznějšími urychlovači organického rozkladu, a po šesti týdnech se rozloží na úrodnou prsť na živiny bohatého kompostu. Tyto ostatky si mohou pozůstalí vyzvednout, a zasadit do nich třeba strom.

„V lidech podvědomě zápasí dva protichůdné modely myšlení: na jedné straně se snaží neustále připomínat, že tělo má být co nejvíc podobné zesnulému, a snaží se ho konzervovat a zachovávat jak jen to jde,“ popisuje Spade. „Ale na druhé straně nejsou ochotni přijmout myšlenku, že výsledný kompost, tedy kompletně rozložený nebožtík, už nepřipomíná původní tělo v ničem.“

Pokud se vám přímé kompostování nebožtíků nezdá jako dobrý nápad, můžete vyzkoušet i jiné alternativy. Myšlenka na zužitkování organické hmoty ze zesnulých není v ekologických kruzích USA zase až tak nová, ostatně, pohřbívat do země centrálně se tu začalo až po roce 1800.

Řada firem, například Spiritree nebo BIOS URN už dlouhou dobu nabízí kompostovatelné urny se sazeničkami stromů. Stačí jen pohnojit popelem, a z nebožtíka vyroste překrásný strom, jehož stín bude tišit váš žal.

Sdílet: