Dánští vědci vymysleli žárovku, která čistí vzduch

Většinu života strávíme v uzavřených místnostech. Doma i v zaměstnání jsme vystaveni „umělému“ klimatu, jehož kvalita velkou měrou ovlivňuje naše zdraví. Správné větrání místností, vlhkost nebo přítomnost květin může na tom, co dýcháme, hodně změnit.

Chemik Kodaňské univerzity Matthew Johnson navrhl „bezproblémový způsob, jak zlepšit kvalitu ovzduší v interiéru“. Ten spočívá v praktickém rozvedení chemického procesu pokročilé oxidace GPAO (Gas Phase Advanced Oxidation), umožněné díky instalaci jím navržené fluorescentní žárovky, která se s plynnými látkami v ovzduší snadno vyrovná.

Jak? Kontaminanty ovzduší v plynné formě přeměňuje s pomocí fluorescentního záření a ozonu na pevné částice. Produkované volné radikály „zaútočí“ na znečišťující látky a vytvoří z nich pevné shluky. Prakticky se tak z nich stane prach, se kterým se dá zatočit o poznání snadněji, než s kontaminanty v plynné formě.

Podezřelých zázračných čističek vzduchu, vody a půdy je internet plný, ale za nápadem Johnsona stojí solidní vědecký výzkum. Metoda GPAO není navíc ničím jiným, než rozvedením původního samočisticího procesu, ke kterému dochází nepřetržitě v atmosféře.

„I zde dochází k čištění vzduchu s pomocí ozonu, slunečního záření a deště,“ říká Johnson. „Až na finální průtrže mračen vlastně celý přírodní systém jen kopíruji.“

Přenesení globálního přírodního cyklu na úroveň jedné uzavřené místnosti umožnilo výsledný efekt znásobit. „Rychlostní a výkonnostní faktor se tu zvýšil oproti otevřenému prostředí zemské atmosféry asi 100 000x.“

Jaké může mít tento objev využitelné dopady? Vzhledem k tomu, že ročně ve světě zahyne na 7 milionů lidí v důsledku pobytu v nevětraných a znečištěných prostorách, tak značný.

Podstatné je, že fluorescentní žárovka během procesu čištění neprodukuje žádné nebezpečné výpary nebo ozonovou vrstvu narušující emise.

Uplatnění by vynález mohl nalézt všude tam, kde je čistota ovzduší díky výrobním procesům na štíru. Johnson konkrétně zmiňuje železárny a ocelárny, kde dosahují hladiny benzenu, xylenu, etylbenzenu a toluenu kritických hodnot.

Podobně snadno se může metoda GPAO vypořádat s nevábnými pachy, které vznikají při zpracování organického odpadu, například v čistírnách odpadních vod. To, co celý den dýcháme, ovlivňuje i naši náladu. „A to jsem vždycky chtěl,“ říká Johnson. „Vytvořit s pomocí chemie ze světa trochu lepší místo.“