Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
29. 11. 2013 v rubrice Životní prostředí

Města lze chápat jako živý organismus, jehož kondice se odvíjí od zdraví všech jeho součástí. Na mapách můžeme hledat „zelené plíce“, sledovat vnitřní metabolismus a energetické toky, vidět růst i zánik jednotlivých soustav. Narazíme na zdravá a živá města, ale také na sídla, která se dusí, škrcena vlastními chapadly asfaltových dálnic a nadjezdů. Příkladem měst zmíněného druhého typu byla ještě před pár lety metropole čínského Harbinu.

Rozloha 32,4 hektarů činí z Qunli parku největší souvislou zeleň v plánech habrinského města. foto: Turenscape

Rozloha 32,4 hektarů činí z Qunli parku největší souvislou zeleň v plánech habrinského města. foto: Turenscape

Harbin je považován za město provinčního charakteru, nicméně v jeho centru a blízkém okolí žije na deset milionů obyvatel. Hustota zasídlení ve vnitřní části města dosahuje 750 obyvatel na kilometr čtvereční a celé město žije velmi rušným životem.

Obchod a průmyslová výroba a zvyšující se počty obyvatel, to všechno si žádá energii a prostor. Příroda tu po dlouhá léta stála na okraji veřejných zájmů. Zdravotní problémy a celkově velmi špatná situace životního prostředí v regionu však donutila radní přemýšlet trochu jinak, zvláště když se v roce 2009 začal řešit nový územní plán města.

Nedaleko dálničního okruhu na východě města se vyskytoval mokřad. Ne že by se z přírodovědeckého hlediska jednalo o nějakou senzaci, ale pořád to byl kus zeleně na dosah města. Dívat se, jak se pozvolna zanáší odpadky a zaniká? Vysušit a zastavět nebo sanovat a upravit?

Konečné rozhodnutí bylo nakonec blíže poslední variantě a díky studiu Turenscape vzniklo ze zpola zaneseného a znečištěného mokřadu velmi inspirativní místo. Napůl městský park, napůl mokřina – Qunli Park – zelená houba, stahující dešťovou vodu z centra, v jezírcích kořenových čistíren ji pročišťující a vracející ji zpět do oběhu.

Na rozloze 32,4 hektarů vzniklo místo, které navrátilo kus příměstské zóny přírodě a dalo prostor pro život řadě organismů. Základem parku v Qunli je stavebními zásahy nenarušená jádrová plocha mokřadu, která byla vyčleněna jako přirozené refugium, stanoviště pro nerušený růst rostlin.

Okolo tohoto místa začal vznikat řetězec drobných uměle vytvořených tůní a také terénních vyvýšenin, které byly osázeny dřevinami. Řetězec tůněk je propojen potrubím, a krok za krokem je tu přečišťována voda, přitékající z města. Přitom vše působí čistě a přirozeně, jako zelená hráz proti živelnému prorůstání města dál do krajiny.

Celý mokřad je propojen sítí chodníků, mostků a zastavení, takže se sem lidé mohou bez obav vydat když si chtějí odpočinout od každodenního shonu. Architekti z Turenscape k tomu dodávají: „Qunli park je příkladem toho, jak je vlastně zbytečné snažit se nějak bojovat proti zbytkům přírody a zeleně ve městech. Mnohem užitečnější je účelně ji zapojit.“

 Radomír Dohnal
 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz