Čína promrhá pětinu vypěstované rýže

Na každém zrnku záleží, a to i když se počítá produkce rýže v Číně. Nová studie místních odborníků totiž potvrzuje dlouho předpokládaný a současně s obavami očekávaný výsledek. Ukazuje se totiž, že takříkajíc cestou „z pole na vidličku“ (autoři užívají hezký obrat „from farm to fork“) je promrháno okolo 19 % veškeré úrody.

Čínští výzkumníci na jedné straně připouštějí, že necelá pětina domácí produkce je sice ohromující číslo, ale zdaleka to prý není tak špatný výsledek, jako například v USA. Tamní odhadovaný „promrhaný“ podíl činí podle některých odhadů až 40 %.

Ne že by plýtvání zdroji bylo nějak ospravedlnitelné, ale Spojené státy si na rozdíl od Číny díky celkové rozloze zemědělské půdy něco takového mohou, s jistou nadsázkou, dovolit.

Oproti tomu asijský kolos musí, když přijde na jídlo, šetřit co nejvíc. Z globálního hlediska má totiž Čína přístup jen k asi šesti procentům dostupné „pitné“ vody, a disponuje jen devítiprocentním podílem obdělávatelné úrodné půdy.

Přes tento zjevný nepoměr však musí uživit 21 % světové populace. Proto tu skutečně na každém zrnku rýže záleží. Nejedná se ale jen o ztráty v podobě promrhané potravy.

Z hlediska spotřeby zdrojů nepatří pěstování rýže mezi ty nejhospodárnější plodiny. Každé kilo rýže, které nedorazí ke koncovému spotřebiteli, se tak nutně promítá i na bilanci spotřebované a zbytečně promrhané závlahové vody.

Devatenáct kilo ze sta se vypěstovaných se projeví v celkové bilanci 177 miliardami kubíků vody, které mohly být využity užitečnějším způsobem. V podobném duchu pak čínští výzkumníci varují, že 64 milionů akrů zemědělské půdy vlastně leželo ladem.

„Do budoucna se toho bude muset hodně změnit,“ říká Junguo Liu, hlavní autor studie. Připouští ale, že každá změna, byť k lepšímu, něco stojí, a úspory také nejsou zadarmo. V době, kdy hlavní ekonomické proudy směrují do jiných oblastí, by si tak mohlo čínské zemědělství na úsporný režim ještě počkat.