Čína jako první ekologická civilizace světa?

Čína začala pracovat na nápravě své špatné pověsti ve vztahu k životnímu prostředí. A jak se na největšího globálního znečišťovatele ovzduší sluší, pracuje skutečně v masivním měřítku.

„Stromy na skaliscích v Národním parku Zhangjiajie. Takové žádná celonárodní reforestace bohužel nikdy nenahradí.“ Zdroj: severin.stalder
„Stromy na skaliscích v Národním parku Zhangjiajie. Takové žádná celonárodní reforestace bohužel nikdy nenahradí.“ Zdroj: severin.stalder

Opatření k odrušení dopadů klimatických změn zahrnují mimo jiné i to, že Čína hodlá v následujících třech a půl letech obnovit 25 % původního lesního pokryvu na svém území.

Re-forestace, čili opětovné zalesnění, plánované na čtvrtině odlesněného území je akcí, která vyráží dech. Podle zprávy Organizace spojených národů (OSN) se jihoasijský kolos zjevně pokouší o vybudování „ekologické civilizace“, a to v rozsahu, který by mohl být příkladem všem ostatním zemím.

To ale není všechno. Jak na zasedání Výboru pro životní prostředí OSN v Nairobi přednesl stávající čínský reprezentant Zhu Guangayo, Čína hodlá zlepšit svou bilanci i v jiných oblastech.

O 23 % má do roku 2020 poklesnout spotřeba vody (daná nehospodárným provozem vodovodní sítě a úniky), o 15 % se má snížit primární spotřeba zdrojů (což bude vynahrazeno vyšší recyklací), a emise uhlíků mají poklesnout o 18 % v přepočtu na jednotku HDP.

Součástí plánu je také „zpřírodnění“ a obnova 35 % pobřeží a rozsáhlá opatření k zamezení šíření pouští. Z tohoto úhlu pohledu by se tedy „novinky z Číny“ daly považovat za veskrze dobré zprávy. Ne všichni s tím ale souhlasí.

Ambiciózní plán Čínské lidové republiky na znovuzalesnění rozsáhlého území například kritizují vědci z Univerzity v Princetonu. Myšlenka na reforestaci intenzivním zemědělstvím narušené půdy je podle nich sice přitažlivá, ale dosud vytvářený les prý zcela selhává, pokud jde o podporu biodiverzity. V některých případech vysázené plantáže přírodě spíše škodí.

Celkem by v rámci projektu mělo být osázeno 28 milionů hektarů půdy, ať už zemědělské, průmyslově narušené nebo opuštěné. Výsadba by se měla odehrát ve 26 (z 31) pevninských čínských provinciích.

Až potud je vlastně všechno v pořádku. Jenže jak podotýká David Wilcove, profesor ekologie a evoluční biologie Princetonské univerzity, čínský plán selhává ve všech navazujících bodech provedení. Proč?

To, co by mělo podle zalesňovacího plánu být buď eukalyptovým, smíšeným, japonským cedrovým nebo bambusovým lesem je totiž až na výjimky pokaždé monokultura. Otázkou je, jestli podobnými nedostatky nebudou trpět i další body čínského ambiciózního plánu.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.