Česko je obří skládka, nová asociace to chce změnit
Česko je skládkařskou velmocí. Většina odpadu, i toho, který by bylo možné relativně jednoduše a úspěšně recyklovat, zde končí na skládkách. Nová asociace to chce změnit.
Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) je nově zakládaným, vznikajícím uskupením, u jehož zrodu stojí společnosti VEOLIA a SITA CZ spolu se zástupci akademické sféry (VŠCHT).
Hlavním cílem sdružení je propagovat myšlenky oběhového hospodářství v České republice a bojovat proti skládkování využitelného odpadu.
Asociace ČAOH pod vedením Petra Havelky chce zakonzervovat stav zdejšího nakládání s odpadem tak, aby nadále končil primárně na skládkách nebo v zařízeních pro úpravu odpadů.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Česko září čistotou, o víkendu jej uklidili desetitisíce dobrovolníků
Tyto technologie vydává ČAOH za recyklační, ale vyspělé státy je už vyzkoušely a zavrhly jako neefektivní. Nově založená asociace ČAObH chce prosazením zvýšení poplatku za skládkování bojovat za vytvoření podnikatelského prostředí pro budování technologií, které zajistí skutečnou recyklaci, nikoliv pouhou úpravu odpadů.
„Česko je premiantem v separaci, ale vytříděný odpad se často nerecykluje. Vinou nízkého poplatku za skládkování chybí v systému peníze pro moderní recyklační technologie a odpad končí nevyužitý na skládkách. Přičemž primární myšlenka oběhového hospodářství je odpad jako cennou surovinu znovu využít,“ říká Vladimír Kočí, děkan Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a jeden ze zakládajících členů sdružení ČAObH.
Za hlavní motivační nástroj k tomu, aby 50 % komunálního odpadu nekončilo jako dosud na skládce, považuje ČAObH mj. vysoký poplatek za skládkování. Ten by do roku 2025 měl vzrůst minimálně na 1650 Kč za tunu využitelného odpadu uloženého na skládku.
„Kampaň skládkařské lobby pod vedením ČAOH je založena na lichém a populistickém argumentu, že vyšší poplatek za skládkování výrazně negativně dopadne na české rodiny. ČAOH ve svých kalkulacích účelově do výše poplatku přimíchává i část poplatku za svoz, která se skládkováním nemá nic společného,“ říká Zdeněk Horsák, generální ředitel SITA CZ, další ze zakladatelů ČAObH.
Dle dopadové studie MŽP je zvýšení poplatku za skládkování o 1350 Kč (tj. celkem na 1850 Kč) dodatečný náklad ve výši 3,01 % vůči příjmům občanů ČR s minimální mzdou (8500 Kč).
Varovat před zvýšením poplatku za skládkování jako asociálním krokem je tak liché. Přičemž model výpočtu nepředpokládá, že by docházelo k vyššímu třídění, ke kterému reálně vysoký poplatek za skládkování motivuje. Ten, kdo třídí, se nemusí zvýšených poplatků obávat.
Poplatek za skládkování je v České republice extrémně nízký i v evropském kontextu. Zatímco průměr EU je na hranici 61 eur (1647 Kč) u nás je poplatek ve výši 18,5 eur (500 Kč).
„Poslední dobou se ve veřejné debatě objevují hlasy volající po spuštění linek na mechanicko-biologickou úpravu. Takzvané MBÚ však není recyklačním řešením, nýbrž jen úpravou odpadu pro další nakládání, zejména energetické využití či skládku. Navíc je zde riziko machinací s kategorizací výmětu, kde na skládku jde prakticky tentýž odpad, avšak již ne jako 20.03 (komunální odpad dle evropské klasifikace odpadů), nýbrž jako 19.12 (odpady po úpravě). Tento odpad však už tabulkově nevstupuje do oficiální statistiky v položce skládkování,“ varuje před MBÚ Milan Chromík, jednatel Veolia Vedlejší produkty ČR a spoluzakladatel ČAObH.
Pokud se ČR vydá cestou MBÚ, příp. mechanicko-fyzikální či jiné úpravy, reálně dle ČAObH hrozí, že tak bude v budoucnu i u nás končit na skládkách využitelný odpad v prakticky nezměněné, pouze překlasifikované podobě.
Namísto úpravy odpadů je lepší motivovat veřejnost ke správné separaci odpadu a vytvořit podnikatelské prostředí pro budování efektivnějších recyklačních technologií – např. recyklaci konkrétních plastů, využití bioodpadu apod.
recyklace aby byla smysluplná musí být ekonomická jinak jde o nesmyslnou činnost, většina komunálního odpadu se hodí jako palivo do spalovny pro výrobu energie. Z popela se recyklují kovy a zbytek se využije ve stavebnictví, tím je vlastně zajištěno bezodpadové hospodářství přičemž recyklovat lze před spálením cokoli co se vyplatí. To je cesta pro 80% obyvatel +CR , pro zbytek kvůli dopravním vzdálenostem od budoucích spaloven by mělo být povoleno levné skládkování + nějaký podíl recyklace, neboť je neekonomické vozit odpad třeba 70km do spalovny.
Celé je to jen o tom, vyždímat z chudého obyvatelstva ještě více peněz.
Byl jsem to jenom já, nebo s začátkem článku měli problém i jiní? Zvolit si velmi podobnou zkratku jako jiná organizace je velmi nebezpečné a matoucí, zprvu to na mne působilo jako pouhý překlep, zvláště při blízkosti kláves. B a H
Problém odpadového hospodářství a doposud otevřených palivosurovinových cyklů je v příliš nízké cene vstupních – surových – materiálů. Proto je nižšší poptávka po recyklovaných, které mohou mít horší parametry, ale toto samo o sobě neřeší poplatky za skládkování. Pokud je výroba daného materiálu navíc energeticky levná, pak nic nikoho nenutí aby používal materiál recyklovaný.
Vezměme to od nejdéle separovaných, to jsou kovy a papír, v obou případech to natolik snižuje vstupy provozů že se jim vyplatí tyto materiály vykupovat. U skla tomu tak nebylo, ale to také umí energetické vstupy omezovat.
Problém ale už může být u plastů kde, pokud se nepletu, dokonce byly nebo jsou případy, kdy lidé plasty vytřídí ale tyto jsou spáleny, nebo skládkovány.
Stejný je problém s radioaktivním odpadem ve formě použitého paliva, příliš nízká cena surového uranu vede k tomu že se za 40 let nepodařilo rozjet uzavřený cyklus.
Pokud se něco neudělá i na vstupu surovin, pak se jen zdražováním skládkování nikam moc nedostaneme. Jenže pokud bychom něco udělali, tak do kytek asi půjde už celý průmysl.
Souhlasím. Když bude legální skládkování dražší nepovede to k tomu nelegálnímu? Ještě dnes člověk potká hromady odpadků kdesi uprostřed lesů.