Celosvětové zemědělství v krizi kvůli zasolení půd
Problém s výživou narůstající populace rozhodně nekončí jen u zavedení produktivnějších druhů plodin. Jak upozorňuje aktuální zpráva organizace OSN, nestačí jen řešit, kde v roce 2050 seženeme pro devět miliard obyvatel planety Země o 70 % více potravin.
Podle OSN se musíme už nyní vypořádat s tím, abychom stávajícím špatným systémem hospodaření neztráceli úrodnou ornou půdu stejně, jako se to děje dosud.
Zpráva s názvem „Economics of Salt-induced Land Degradation and Restoration“ se soustředí na dosud opomíjené téma degradace půd zasolením při zálivce a možnosti její obnovy přináší alarmující zjištění.
Prakticky každý den je kvůli zastaralému systému zavlažování globálně poškozeno na 2000 hektarů orné půdy. Pro srovnání tedy byla za posledních dvacet let znehodnocena půda o rozloze Francie (cca 62 milionů hektarů).
Situace je horší než před dvěma desítkami let, kdy bylo podle autorů zprávy za stejnou dobu znehodnoceno solí 45 milionu hektarů.
V čem konkrétně problém tkví? „Degradace orné půdy zasolením se objevuje především v teplých, aridních a semi-aridních regionech, kde je celkový roční úhrn srážek natolik nízký, že nedokáže pravidelně promývat půdu a vyplavovat vysrážené soli do nižších horizontů.“
Zavlažovací systémy bez přirozené či umělé drenáže spouští akumulaci solí na povrchu půdy a v úrovni kořenů pěstovaných rostlin, a výrazně redukují produktivitu země.
Problém se týká přinejmenším pětiny všech zavlažovacích systémů ve zmíněných oblastech, přičemž situace je kritická v povodí Aralského jezera, indickém povodí Indu a Gangy, syrsko-irském povodí Eufratu, ale nevyhýbá se ani Spojeným státům americkým (údolí San Joaquin) a Austrálii (povodí řek Darling-Murray).
Celková ztráta je vyčíslena přibližně (v závislosti na typu pěstované plodiny) na 441 dolarů na hektar, globálně tedy zasolení snižuje výnos o přibližně 27 miliard dolarů. Jak ale upozorňuje zpráva OSN, situace má své řešení.
Zabránění další degradaci a spuštění revitalizačních procesů v půdě může nastartovat série opatření, počínaje vysazováním stromů, tvorba křovitých zastiňujících lemů, hluboká orba, výsadba zasolení-odolných druhů plodin a budování drenážních kanálů okolo polí. Opatření k nápravě by přišly globálně přibližně na 30 miliard dolarů.
To by nebylo aby si zmagoření zelení levičáci nekopli do „západních dravců“. Že nejvíc půdy v zemích třetího světa skupuje Čína je nezajímá. Zasolování je zcela jistě problém nejen v Indii ale i v mnoha dalších zemích, hlavně v Africe a navíc trojpolní systém je něco co si země, která má miliardu obyvatel nemůže dovolit. Problém nejsou žádní západní dravci, problém jsou místní, kteří využívají primitivní zemědělské metody, jako zátopové závlahy (viz třeba Egypt a blízký východ) čehož důsledkem je zasolení půdy nebo se zemědělství orientuje na extenzivní pastvu (subsaharská Afrika) čehož důsledkem je totální likvidace rostlinného krytu, z toho plynoucí eroze o jaké se Evropě nesnilo ani v nejhorších nočních můrách a následně raketová desertifikace. Jediné co tomu může zabránit jsou moderní zemědělské metody jako kapkové závlahy, efektivní využívání chemie a v neposlední řadě i GMO. TO by ovšem zelení magoři nesměli šířit všude kolem sebe hysteriké středověké pověry na toto téma a tím přispívat k devastaci životního prostředí v zemích třetího světa a k hladu tamtéž.
S problémem zasolení se ale potýká třeba i Francie či Austrálie. Kde je tento pro změnu způsoben nevhodnými závlahami a umělými hnojivy. Řešení-pamatuji-li se dobře ten pořad v Austrálii je závlahový prstenec kolem stromu a nějaká látka, poměrně běžná anorganická, čímž dojde k odpuzení solí od rostlyny. Ve francii se zase naží ten problém vyřešit zěptným dodáním humusu do půdy.
Jenže jak tyto moderní metody, které nehodlají používat ani v Evropě ani v USA ve velké míře, uplatnit těchto zemích, kde jsou tyto technologie pro zemědělce relativně ještě dražší, než u nás.
Neumím si představit jak se naučí rozvojový zemědělci efektivně používat chemii, když to neumí ani naši zemědělci.
Do problému bych si dovolil zahrnout i rostoucí populaci panety – rozvojové státy – přitom třeba u všech muslimských od Maroka po Sýrii se demografie zarovnávaly,(čert ví jak je to teď) tedy demografická revoluce byla téměř ukončena. Nerůst znamená totiž zhruba 2-3 děti na ženu.
Myslím že je nutné aby byly technologie přiměřené dané oblasti a technické vyspalosti obyvatelstva.
ještě, že to nehrozí u nás, to by jinak šíleným soličům, solícím silnice statisíci tun soli hrozila náhrada škody na zničení životního prostředí :-))
Celý problém zasolování půdy je trochu složitější, ale to jak moc závažný problém to bude se ukáže v následujících letech, podle toho kterým směrem se lidstvo rozhodne vydat. Je možn že se podaří opusiti zemědělaství v těchto oblastech a produkovat dostatek potravin hydroponicky, je také možné že dojde ke světové válce a kdoví čemu. Možná bude pokračovat současné drancování planety… Podle toho to bude, nebo nebude problém.
To Hariprasad: takže vlastně OSN pláče na správném hrobě. Západní dravci si v něm zalobbují, obíraní chudáci si to zasponzorují a dravcům se zase zvýší výnosy na původní hodnoty a může se vesele drancovat dál. :-)
Nebo tak. To máte podobný problém, jako v našich krajích, kdy neustálým zvětšováním osevních ploch dochází k erozi půdy a odplavování ornice. S tím, jak mizí přizozený humus, mizí i bakterie a nižší živočichové (žížaly ap.), kteří do půdy recyklovali přirozeně živiny (například dusík). Následně se musí stále více používat umělá hnojiva a chemické přípravky tak jak klesá přirozená odolnost plodin. Je to asi tak, jako by OSN navrhovalo, aby se v Evropě začaly zmenšovat plochy monokultur, aby se dělaly meze, polní zídky, remízky a aby se břehy potoků osazovaly stromy zadržujícími humus. To jsou také postupy staré minimálně několik tisíc let. Teď by to ale stálo hodně velké investice… :-)
Hi Denise, I thought about you when I wrote this post, actually. You are one of the few people I felt with confidence had already found her life purpose. Your motivation and desire to help others is devilitifeny clear in your blog posts. So, I *know* that your blog is the beginning, the crux, of your purpose. I think you’re doing an outstanding job.
Je potřeba ovšem dodat, že zasolení není trvalé, a že při střídání plodin náročných na vodu, méně náročných a ponechání ladem se půda regeneruje (obdoba trojpolního systému). V Indii se tento systém praktikuje tisíce let a jsou území, kde se to dodnes nezměnilo. Pokud ovšem tam vpadnou západní dravé společnosti a začnou drancovat, tak pak problém nastane. OSN tedy pláče na špatném hrobě. Nejde o zastaralý způsob, ale spíše o moderní způsoby, které do regionů přináší velké poškození a zamoření (pesticidy, herbicidy) zemědělské půdy.