Celosvětové zemědělství v krizi kvůli zasolení půd

Problém s výživou narůstající populace rozhodně nekončí jen u zavedení produktivnějších druhů plodin. Jak upozorňuje aktuální zpráva organizace OSN, nestačí jen řešit, kde v roce 2050 seženeme pro devět miliard obyvatel planety Země o 70 % více potravin.

Pětina zemědělské půdy v aridních oblastech je akutně ohrožena zasolením. Zdroj: Radomír Dohnal
Pětina zemědělské půdy v aridních oblastech je akutně ohrožena zasolením. Zdroj: Radomír Dohnal

Podle OSN se musíme už nyní vypořádat s tím, abychom stávajícím špatným systémem hospodaření neztráceli úrodnou ornou půdu stejně, jako se to děje dosud.

Zpráva s názvem „Economics of Salt-induced Land Degradation and Restoration“ se soustředí na dosud opomíjené téma degradace půd zasolením při zálivce a možnosti její obnovy přináší alarmující zjištění.

Prakticky každý den je kvůli zastaralému systému zavlažování globálně poškozeno na 2000 hektarů orné půdy. Pro srovnání tedy byla za posledních dvacet let znehodnocena půda o rozloze Francie (cca 62 milionů hektarů).

Situace je horší než před dvěma desítkami let, kdy bylo podle autorů zprávy za stejnou dobu znehodnoceno solí 45 milionu hektarů.

V čem konkrétně problém tkví? „Degradace orné půdy zasolením se objevuje především v teplých, aridních a semi-aridních regionech, kde je celkový roční úhrn srážek natolik nízký, že nedokáže pravidelně promývat půdu a vyplavovat vysrážené soli do nižších horizontů.“

Zavlažovací systémy bez přirozené či umělé drenáže spouští akumulaci solí na povrchu půdy a v úrovni kořenů pěstovaných rostlin, a výrazně redukují produktivitu země.

Problém se týká přinejmenším pětiny všech zavlažovacích systémů ve zmíněných oblastech, přičemž situace je kritická v povodí Aralského jezera, indickém povodí Indu a Gangy, syrsko-irském povodí Eufratu, ale nevyhýbá se ani Spojeným státům americkým (údolí San Joaquin) a Austrálii (povodí řek Darling-Murray).

Celková ztráta je vyčíslena přibližně (v závislosti na typu pěstované plodiny) na 441 dolarů na hektar, globálně tedy zasolení snižuje výnos o přibližně 27 miliard dolarů. Jak ale upozorňuje zpráva OSN, situace má své řešení.

Zabránění další degradaci a spuštění revitalizačních procesů v půdě může nastartovat série opatření, počínaje vysazováním stromů, tvorba křovitých zastiňujících lemů, hluboká orba, výsadba zasolení-odolných druhů plodin a budování drenážních kanálů okolo polí. Opatření k nápravě by přišly globálně přibližně na 30 miliard dolarů.

Sdílet: