Auta na stlačený vzduch: slepá cesta?

Hledání alternativ k fosilním palivům se někdy podobá pohybu v bludišti: existují tu i slepé chodby, které nikam nevedou. Přesto se rozhodli v testovacích halách společnosti Pegueot oprášit jednu 150 let starou myšlenku: auto na stlačený vzduch.

Koncept Peugeot Hybrid Air: auto poháněné vzduchem. foto: Peugeot
Koncept Peugeot Hybrid Air: poháněné vzduchem. foto: Peugeot

Model takového pohonu skutečně není žádnou novinkou. S jistým úspěchem byl využíván v polovině devatenáctého století, povětšinou v těžařském průmyslu. V uzavřeném prostoru dolů, kde je každý těkavý plyn a náhodná jiskra předzvěstí katastrofy, si získaly pneumatické vozíky nemalou popularitu.

Podobně jako v dolech pak byly vozy s pneumatickým pohonem využívány například i při kopání tunelů pařížského metra. Svých patnáct minut slávy si tento princip pohonu užil ještě u prvních torpéd, ale pak se jeho stopa z historie užitečných vynálezů ztrácí.

S jistou nostalgií nedávno oprášili tento letitý model v dílnách Pegueot. Nechtějí pochopitelně zůstat jen u stlačeného vzduchu. Rádi by této síly využily pouze pro rozjezd vozu, který by byl dále poháněn baterií, případně klasickým motorem.

Stlačený vzduch totiž nedokáže dodat vozu dostatečnou hybnou sílu, a funící vozítko by s bídou vytáhlo rychlost na pětašedesát kilometrů za hodinu. Takové auto by se nemohlo efektivně pohybovat ani v terénu, natož pak po dálnici.

Jenže v dílnách Pegueot jdou dál. Jejich prototyp hybridního vozu – Pegueot Air Hybrid – to dokáže rozpálit až na 188 km/h. Přesto se o využití stlačeného vzduchu u civilních/osobních automobilů moc neuvažuje. Jak ale přiznávají sami inženýři, jisté kouzlo má tento druh pohonu pro prostředky hromadné dopravy.

Turistické a výletní mikrobusy, vozy městských služeb, městské linky. Tichý pohyb, pomalá jízda, a zdánlivá energetická nenáročnost, by využití stlačeného vzduchu nahrávala.

Prozatím nejdál v tomto konceptu postoupil indický producent vozů, společnost Tata Motors. Ta začala před lety spolupracovat s francouzskou společností MDI, která využívala stlačeného vzduchu v modelu MDI AirPod.

Problémem je však omezená zásoba pohonných hmot (tedy malý dojezd) a také relativně dlouhá doba opětovného plnění. Ani energetická efektivita takových vozidel není díky nutnost extrémního stlačování vzduchu příliš vysoká. Vozy na stlačený vzduch tak prozatím zůstávají spíše onou slepou cestou.

Peugeot
Sdílet:

6 komentářů: „Auta na stlačený vzduch: slepá cesta?

  • 4. 9. 2015 (16.05)
    Permalink

    mdi ale zahájilo letos výrobu základního modelu a u něj slibují dojezd ve městě kolem 100km a v případě pohonu na vzduch cena 10000usd v usa.

    Reagovat
    • 4. 9. 2015 (17.18)
      Permalink

      To je ale asi tak 1/5 proti čistým elektromobilům, na druhou stranu je to více, než nabízí hybridy.
      Tady jsem našel najěké informace k tomu voztku od Midi: futurecars.com/reviews/mdi-aircar.html

      Tady je zase video, sice už skoro deset let staré, ale stále zajímavé: youtube.com/watch?v=gFbKINlXzRk
      Měl bych ale strach z nezodpovedných majitelů a případných výbuchů tlakových lahví.

      Je ale otázka jak se to vyvine, rozhodně bez nějakého upravení designu to nepůjde, pokud by se s ím dostali na nějakou vyšší vzdálenost, mohlo by se to i uchytit. Cena by mohla být menší oproti bateriím, ale na druhou stranu zase se objeví nutnost pravidelných kontrol zařízení. Do toho bude vstupovat i účinnost celého systému a pak může vyvstat problém s tím že se celé zařízení bude značně ochlazovat.

      Reagovat
  • 4. 9. 2015 (13.24)
    Permalink

    Takový ssystém bude trpět z nízké obemové hustoty energie. Na internetu se dá najít kalkulačka, takového uchování energie. Bylo by třeba poměrně velkých nádrží s poměrně vysokým tlakem. Navíc účinnost takového motoru u vozidla by byla asi tak 20-40%, hluboko pod tím, co umí elektrické akumulátory.

    O něco lípna tom byly lokomotivy s přehřátou vodou a párou za vysokého tlaku – cca 20 atmosfér. Ale jejich dojezd a rychlost také nebyly nic moc.

    Obě možnosti mají al proti elektřině jednu výhodu, energie může být do auta tankována kdykoliv a lze tak rychle spotřebovat přebytky z elektrické sítě.

    Reagovat
  • 2. 9. 2015 (12.39)
    Permalink

    sic netuším jak to dělaj indové ale pokud dohází k přečerpávání stlačeného vzducho do nádrže pak se mi to zdá jako velmi nevhodné řešenní na druhou stranu bych si uměl představit vyjmutelnou nádrž kdy by se přijelo do plnící stanice otevřel by se krit došlo by k otpojení a vyjmutí prázné a vložení a zapojení plné nádrže pak bych řek že by to mohlo fungovat také asi bude záležet odkud se bude brát energie na stlačení tohoto vzuchu a jak efektivní bude plnící linka

    Reagovat
    • 3. 9. 2015 (14.30)
      Permalink

      Stačí spojit dvě tlakové nádrže (práznou v autě a plnou na čerpačce) a otevřít ventily (tlaky se vyronají), nemusí se otevírat KRYT a nic z vozu vytahovat.

      Ale celé je to slepá dálnice ne ulička.

      Reagovat

Napsat komentář: xm4n Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.