Austrálie ruší uhlíkovou daň, nahradí ho přímou akcí

S nástupem nového premiéra Tonyho Abotta došlo v Austrálii k výraznému obratu. Tamní senát minulý týden odhlasoval zrušení uhlíkové daně, která dosud byla uvalena na všechny tamní větší znečišťovatele ovzduší.

Zrušený nástroj, který vytvářel tlak na znečišťovatele a byl zdrojem financování pro postupnou ekologizaci průmyslových provozů, dosud nenahradilo žádné další podobné opatření, a je otázkou, jak se bude situace vyvíjet nadále.

Rozčarování místních ochránců čistého ovzduší prezentované v národním tisku se blíží až hysterii a dokonce i spolustraníci nového premiéra vyjadřují určité rozpaky nad tímto počinem.

Uhlíková daň nebyla v Austrálii, která obhajuje páté až třetí místo na žebříčku světových znečišťovatelů, nikdy příliš populární. Do praxe byla zavedena po řadě komplikovaných jednání před dvěma lety, a její zrušení považují odborníci za krok „jež z Austrálie učinil první zemi na světě, která začala bojovat nikoliv proti, ale za klimatické změny.“ Abott přesto tvrdí, že jen nahradil nefunkční legislativní schéma jiným návrhem. Ten sám o sobě vyvolává celou řadu otázek.

Uhlíkovou daň, jež činila pro znečišťovatele 23 australských dolarů za tunu produkovaného CO2 (letos došlo krátce ke zvýšení na 25 AU) má prý nahradit model „Přímé akce“. Tento velkolepě pojmenovaný plán má nabývat podobu konkrétních opatření, zaváděných do praxe s podporou státu.

Odsíření, filtrace, zvýšení energetické efektivity, snížení spotřeby pohonných hmot, ekologizace provozů – na to všechno teď přispěje australská vláda 2,5 miliardami AU ročně. Každý plán má své odpůrce, a „Přímá akce“ pochopitelně také.

Mezi zásadní výtky, udělené laickou i odbornou veřejností je, že zatímco za uhlíkovou daní stál alespoň prokazatelný výsledek – snížení emisí o 0,8 % po prvním roce zavedení daně do praxe – což mimochodem bylo nejvýraznější zlepšení kvality ovzduší nad Austrálií za posledních pětadvacet let, zmíněná Přímá akce vychází z dobrovolného zapojení průmyslníků.

Znečišťovatelé se mohou nyní sami rozhodnout, jestli k ekologizaci přistoupí. Nemotivuje je potřeba snížení daňové zátěže, protože už byla zrušena, a je tedy na jejich libovůli, jestli po penězích ze státní pokladny sáhnou či ne.

Rozdávání peněz z napjatého státního rozpočtu se pochopitelně nelíbí Abottovým soustraníkům, natož pak politické opozici. Austrálie se navíc na Mezinárodní konferenci o klimatických změnách v Paříži zavázala, že do roku 2015 sníží produkci emisí o celých 5 %.

Pokud hodlá tento cíl splnit, bude muset silně přisypat do rozpočtu Přímé akce, a začít velké znečišťovatele účinně motivovat. Jak, to nikdo netuší. Protože zatímco z komínů nad australskými teplárnami stoupá kouř k nebesům, nikoho to už oficiálně netrápí.