Američtí ekologové bojují za udržitelné trávníky

Americká řadová zástavba zažívá trávníkářský boom. Zelený a pečlivě sestříhaný trávník je chloubou každého hrdého majitele rodinné nemovitosti, napříč celými Spojenými státy. Proces homogenizace městského prostoru, jak tento fenomén nazývají urbanisté, však s sebou nese řadu dalších netušených ekologických souvislostí.

„Unifikovaný vzhled pečlivě udržovaných trávníků, jak jej předkládá i zahradnická společnost z horkého a prašného Texasu, se neliší od vzhledu trávníků v „pobřežním“ Washingtonu.“ Zdroj: lawnsoftexas.com
„Unifikovaný vzhled pečlivě udržovaných trávníků, jak jej předkládá i zahradnická společnost z horkého a prašného Texasu, se neliší od vzhledu trávníků v „pobřežním“ Washingtonu.“ Zdroj: lawnsoftexas.com

Ve zprávě, kterou uveřejnil ekolog Clarkovy Univerzity, Colin Polsky, mimo jiné upozorňuje na opomíjený fakt: „Trávníky před domy ve městech představují v USA největší pravidelně zalévanou plochu zeleně, nesrovnatelně větší, než kterákoliv jiná zemědělská plocha/plodina pěstovaná v Americe. A tento trend se spolu s „homogenizací“ veřejného prostoru šíří napříč celými Státy.“

Jistě není takový problém s pravidelným zaléváním v oblastech, kde je vody dostatek, ale jak doplňuje Polsky, trávníky se pochopitelně vyskytují i v regionech ryze pouštních, pobřežních, horských či nížinných. A všude rozhodně nejsou podmínky stejně příhodné. Fenoménu městských trávníků se na Polskyho popud začali postupně věnovat i další experti z příbuzných oborů.

V současnosti nad komplexně pojatým problémem tráví čas asi desítka výzkumných institucí, především pak Institut ekosystémových studií v newyorském Milbrooku a univerzita ve Worcesteru. „Trávníky před domy jsme dlouhou dobu přehlíželi, i když jsme je měli doslova před nosem,“ říká Peter Groffman. „Přitom je to poměrně zásadní záležitost, spjatá s koloběhem živin v půdě, ať už dusíkem, fosforem nebo uhlíkem.“

Prakticky tři čtvrtiny Američanů dnes žijí ve městech a sní o svém zeleném trávníku. „Kladli jsme si otázkou, jak tedy hrdí trávníkáři o své zazeleněné pozemky pečují,“ říká Henry Gholz, environmentální biolog. „Pro většinu z nás to byla skutečně novinka.“

Výzkum, podložený homogenizační hypotézou, se následně týkal 9500 obyvateli ve městech San Diego, Miami, Filadelfie, Chicago, Phoenix, Levittown a New York, kteří měli popsat svůj model péče o travnaté pásy před svými domy.

„Třiašedesát procent respondentů běžně využívá hnojiva, a 79 % dotázaných pravidelně v loňském roce zalévalo,“ říká Gholz. „A v tomto rozmezí jsme získali stejné výsledky ze všech referenčních měst.“ V praxi to ale znamená, že přímo z trávníků se do městské kanalizace splachuje velké množství dusíku a fosforu, přičemž právě druhý zmíněný je poměrně nedostatkové zboží.

Splachy živin a hnojiv se pak promítají i do kvality vody, či zvýšené zátěže na čističky odpadních vod, nebo na bujení vodního květu a degradaci kvality vody v říčních tocích. „Dosud jsme si všímali všech zelených ploch, závlahy v zemědělství, a toku živin, ale zcela jsme opomíjeli městské trávníky,“ říká Groffman. „A to by se mělo změnit.“

Enn.com
Sdílet:

5 komentářů: „Američtí ekologové bojují za udržitelné trávníky

  • 29. 3. 2014 (9.28)
    Permalink

    Spíš se tak člověk ptá, jestli to opravdu stojí američanům zato žít v těch přelidněných městech, nojo jestli by nebylo pro ně lepší, kdyby to měli tak jak v Evropě. Ale to je dáno i historicky, mentalitou, popravdě se tomu tak trochu divím, že dobrovolně žijí v takových velkých městech, jako je New York, Philadelphia a Boston a také mnoho dalších. Z toho plyne i mnoho dalších problémů, jako například mnohem větší nároky na bezpečnost atd. Ale na světě lidi dělají nelogické věci. Třeba se po spojených státech vyskytuje množství starých odstavených hydroelektráren a nebo míst, kde by mohly být a nejsou. Ano je to i u nás, ale situace je mnohem lepší.

    Reagovat
  • 26. 3. 2014 (16.23)
    Permalink

    Ano to by se mělo změnit… a náležitě zdanit a nejlépe několikrát :-)

    Reagovat
  • 26. 3. 2014 (12.16)
    Permalink

    Někdo by se mohl začít zabývat tím, jak sekačky snižují biodiverzitu. Rozsekané kobylky, brouci, housenky motýlů, slimáci… Počítal to někdo? Výrobci sekaček ten výzkum asi financovat nebudou.
    Výrobce mé sekačky určitě ne.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.