Američanům se dýchá lépe, emise výrazně klesly

Emise oxidu uhličitého poklesly v USA o 11 % stavu zjištěného v roce 2007. Tehdy se nad zemí hvězd a pruhů dostalo do ovzduší 1,6 miliard tun CO2. Jak uvedla americká Informační energetická agentura (EIA, Energy Information Administration), letos je to „jen“ 1,4 miliardy tun. Jedná se o úspěch environmentalistů, vlády cenící si více životního prostředí, anebo můžeme za čistší ovzduší nad poděkovat spíše ekonomické krizi?

Výrazné snížení emisí v USA za posledních šest let bylo způsobeno ekonomickou krizí, přechodem na obnovitelné zdroje a především obrovským rozmachem těžby břidlicového plynu.
Výrazné snížení emisí v USA za posledních šest let bylo způsobeno ekonomickou krizí, přechodem na obnovitelné zdroje a především obrovským rozmachem těžby břidlicového plynu.

Recese pochopitelně roli v procesu poklesu emisí roli sehrála, ale mnohem menší, než jí zahraniční analytici přisuzovali. Podívejme se ale nejprve na jednotlivé hlavní složky emisního zatížení.

Z nich první místo rozhodně patří spalovaným pohonným hmotám. Jejich spotřeba od ropné krize v roce 1979 strmě letěla vzhůru. V roce 2005 se fosilní paliva podíleli na celkových emisích přídavkem 715 milionů tun oxidu uhličitého.

Autem do práce? Raději autobusem

Letos to bylo o 14 % méně, tedy o nějakých 101 milionů tun CO2. Pokles o přibližně jednu sedminu se nezdá příliš významný, ale pro příklad to naznačuje, že na silnice v USA vyjelo o 77 milionů aut méně.

Američané skutečně začali preferovat jiné alternativy dopravy, a mnohem více dnes sázejí na hromadné dopravní prostředky. Součástí administrativních opatření USA totiž bylo výrazné zesíťování nabídky přepravních služeb, spolu s jejich cenovým zvýhodněním.

Kdo nechá ráno auto doma, dostane se do práce často rychleji a bez zbytečného stresu v nekonečných kolonách a nemusí zdlouhavě hledat parkování. Zapomínat by se ale nemělo na „limity efektivity“.

Americké automobilky už dávno nesázejí na silné vozy, jejichž masivní spotřeba byla odrazem luxusu. Většina aut teď prý dojede ve Státech na jeden galon mnohem dál, než jejich předchůdci před deseti lety.

Nejšpinavější ze všech

Uhlí dominovalo výrobě energie v USA po dlouhá desetiletí. Z neotřesitelné pozice „černého“ krále průmyslu a energetiky se však v posledních letech stává spíše „černým Petrem“. Poplatky za znečišťování životního prostředí, vysoké nároky na zavádění technických inovací a především fakt, že nemalá část tepelných elektráren napříč Spojenými státy už přesáhla dobu své životnosti (a nevyplatí se je „oživovat“), to vše se promítlo do výrazného snížení emisí.

Uzavření nebo nucené odstávky, ze které se nejspíš už neproberou, se zatím dočkalo 149 uhelných elektráren. Prozatím se uzavření zmíněných závodů promítlo do snížení emisí z elektráren o dvacet procent.

Na seznamu elektráren, jejichž životnost už brzy skončí, se od roku 2005 objevilo dalších pět set jmen. V tomto segmentu se tedy dá s úspěchem uvažovat o dalším snižování emisí. Ne všude se ale emise snižují, někde naopak rostou.

OZE na změnu nestačí

Takovým případem jsou například elektrárny na zemní plyn. Zatímco v roce 2006 nepatřily mezi ty nejpopulárnější, v roce 2012 už přispívali k emisní bilanci USA 373 miliony tun oxidu uhličitého. Vzestup produkovaných emisí o 17 % dělá environmentalistům těžkou hlavu. Ze zemního plynu se totiž uvolní na produkovanou jednotku energie o polovinu více oxidu uhličitého, než třeba z uhlí.

Obnovitelné zdroje energie, slunce i větru, jsou možná na strmém vzestupu, ale pořád ještě nemohou dorovnat výkon „nečistých“ zdrojů. Větrná energetika poskočila od roku 2007 o více než trojnásobek, a zásobuje dnes elektřinou na patnáct milionů domácností, stejně tak i solární, která zvětšila svůj instalovaný výkon o čtrnácti-násobek.

Síla větru přijde na řadě míst levněji, než energie z uhlí, ale pořád se podle analytiků nedá hovořit o „celkové změně“. Nad Amerikou se možná dýchá o něco lépe, ale pořád zbývá ještě spousta práce.

Sdílet: