Američané chtějí těžit uran z oceánů
Mořská voda jako zdroj jaderného paliva? I když se to zdá neuvěřitelné, uran se v mořské vodě ve skutečně nepatrných koncentracích vyskytuje. Pokud by si někdo dal tu práci a začal „prosívat“ mořské vlny, dokázal by zásobit celý svět až na 6500 let.
Oceány a moře skrývají poklad: 4,5 miliardy tun uranu. Je sice rozpuštěn v poměru 3 ppm (tři částice na milion), přesto se o jeho využití, či spíše vytěžení, začíná uvažovat. Průkopníky v této oblasti jsou především Japonci, kteří bádají nad získáním radioaktivních materiálů z vody od roku 1960.
Překážky byly ale jasně dány: při tak nepatrné koncentraci by těžba uranu z moře neumožňovala zásobování nukleárních zařízení. Navíc dosud ani neexistoval efektivní sorbent, který by učinil uran dostupnější.
Významný pokrok nyní učinili až američtí vědci z Národních laboratoří v Oak Ridge. V rámci výzkumného grantu, dotovaného Ministerstvem pro energetiku, přicházejí s technologií, nad kterou už bádali i jejich japonští kolegové. Metodou, která by mohla učinit těžbu uranu z vody finančně dostupnou a zajímavou i pro průmyslové využití.
Základním pilířem je využívání amidoximu, plastového polymeru, který „lapá“ uranové částice. Američané se snažili jednak o navržení optimální povrchové struktury sorbentu, ale také o to, jak efektivně z něj radioaktivní prvky dostat.
První pokusy s využitím nové generace sorbentu se odehrály v Sequim Bay, nedaleko Filadelfie. Prozatím se jim podařilo „vytěžit“ dvojnásobek množství, než se podařilo Japoncům. To je ale trochu málo, a tak pokusy budou pokračovat. 4,5 miliardy tun uranu, to je příliš lákavá výzva, než aby zůstala nepovšimnuta.
Chtějí přečerpat celý oceán kvůli několika tunám uranu? Když ty čerpadla budou pohánět fotovoltaické panely, tak se jim to možná vyplatí :-)
Pak to projde reaktorem a s účinností kolem 0,04% se vyrobí trochu elektřiny, hromada tepla a více jak 4,5 miliardy tun nebezpečného radioaktivního odpadu. A to se vyplatí.
Mate pravdu lepsi bude podpovrchova chemicka tezba…
Tepelne elektrarny maji ucinnost 30%, uranove palivo se da prepracovat a procento vyuziti se zvysi.
Tezba z more by vlastne z dlouhodobeho hlediska snizovala prirozenou radioktivitu okoli.
Přepracovat se dá všechno, ovšem z hovna se bič těžko pletete. Jen velmi malá část jaderných odpadů lze přepracovat a ještě nějak využít.
Nevyplatí se to energeticky ani ekonomicky, přepracování bylo silně dotováno a výsledek mizerný, více škody jak užitku:
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=709616
To je naprostá hovadina. Ze kterýho prstu sis to vycucal? V článku nic takového není. Přepracovat se samozřejmě dá veškeré použité jaderné palivo. A z energetického hlediska je to samzřejmě zisková operace (narozdíl od oze či biopaliv). Z hlediska finančního to tak zajímavé není, a to ze dvou důvodů. Za prvé uran je levný a za druhé všeobeně panující antijaderná hysterie brání rozumnému podnikání v oblasti jaderného energetiky. Toto je ovšem stav, který je pouze dočasný, vzhledem ke stále rozstoucímu počtu stavěných a plánovaných JE se cena uranu začne zvyšovat a navíc všechny tyto nové elektrárny budou moci využívat palivo MOX.
Jaderný komplex u Sellafieldu provázely zásadní problémy v podstatě už od roku 2002, kdy byl uveden do provozu. Zpracování vyhořelého paliva nikdy nedosáhlo plánované kapacity a namísto 120 tun ročně, továrna vyprodukovala za osm let jen třináct tun oxidu plutonia MOX.
Britské daňové poplatníky za tu dobu přišla na 1,4 miliardy liber.
„Aby se zabránilo zbytečným nákladům hrazeným z daní je jediným smysluplným řešením co nejrychlejší uzavření výroby,“
O přibližně stovku tun nezpracovaného jaderného odpadu pocházejícího především z britských a francouzských atomových elektráren, který se nyní nachází na pozemcích sellafieldského komplexu, nemá z pochopitelných důvodů nikdo zájem.
Jaderné perpetuum mobile z toho nikdy nebude (pouze ekonomické). Šance je jedině v tom, že by lidé ovládli anihilaci a levnou tvorbu antihmoty.
Anihilaci ovládl tvůj mozek a vzápětí se sám anihiloval. To, že otrocky opisuješ text článku kde nic není o tom, že by použité jaderné palivo nešlo přepracovat jen dokazuje že sis to vycucal z prstu a o problematice víš kulový. Mimochodem pododných zařízení na přepracování jaderného paliva je řada, ve Francii, Rusku, Japonsku…
pokiaľ viem dá sa v množinových reaktoroch
Pro lidstvo je to dobrá zpráva, jenže je tu problém s tím, že většina toho uranu se nedá štěpit. Je otázka jestli se jedná o ekvivalent celkové energetické spotřeby, nebo jen toho, co se nyní z uranu získává, podle toho se musí upravit odhad.
Spíš mám trochu strach z toho co by se stalo s ekosystémeme, pokud by se velké množství uranu vytěžilo.
Ideální kombinace pro energetiku by mělo být jádro a OZE, pokud je oblast vhodná pro budování OZE, které jsou schopné nemalé množství energie obstarat a navíc sta bilně, tak není co řešit. Pokud jsou ale podmínky stejné jako u nás, pak by mělo přednost dostat jádro.
Ale aby bylo minimalizovány případné škody uzavřením oblasti po havárii (jedná se spíše o škody ekonomické a společenské, příroda se s tím vypořádá sama, viz Pripjať) měly by se stavět reaktory co nejvýkonější, některé BWR dosahují čistého výkonu okolo 1500MW elektrických, některé PWR až 1600MW elektrických, tento výkon je možné ještě zvyšovat.
Myslím že je v lidských silách aby byl dopad na ekosystémy minimální, nemůžeme už jít do šířky, musíme nutně nahoru, to by nám umožnilo i lepší využití tepla z jádra (v Brně i Praze svého času takové projekty byly) Koncentrace populace do velkoměst sice nese jisté problémy, ale i výhody, myslím, že prozatím by výhody převážily (ale byly by lidi šťastní?)