Větrné turbíny v indickém metru
Provoz metra jako zdroj elektřiny? Indie se zdá být zemí netušených možností. V jejím hlavním městě Dillí totiž studenti inženýrských oborů prestižních univerzit zpracovávají aplikovanou studii na „Využití proudění větrů mezi tunely a nástupišti“ pro výrobu energie.
Dillí, to není jen obrovský kolotoč barev a vůní, jak nám jej předkládají katalogy turistických agentur. Jsou to především lidé, opravdu spousta lidí. A dva miliony z nich denně nastupují na jedné ze 142 stanic, aby urazil kus cesty po 196 kilometrech podzemních tratí.
I když má už dnes hlavní indické město pět propojených linek, plánuje do budoucna významné rozšíření. Do deseti let by se měla trasa metra zvýšit na 420 kilometrů. A součástí rozšiřování počtu tras má pochopitelně být i řada technologických inovací.
Tokijské metro otestuje elektřinu “z podlahy”
Indie plánuje obrovské větrné farmy a solární elektrárny
Výrobce větrných turbín si v Indii postavil ekologické sídlo
Metro v Dillí drží ještě dvě zajímavá přízviska – v minulém roce totiž obdrželo certifikaci CDM (Clean Development Mechanism), za to že z ulic díky své existenci odstranila stovky vzduch znečišťujících automobilů, a nahradila je „ekologickou hromadnou dopravou“. Druhé se pak dotýká systému financování metra.
Je totiž jedním z pěti po celém světě, které není závislé na financování z vnějších a městských zdrojů, je příjmově soběstačné. O tom si většina podobných mamutích dopravních podniků může jen nechat zdát.
Společnost Dopravních sítí metra Dillí (Delhi Metro Rail Crosporation, DMRC) má poměrně sympatický přístup k novým postřehům a tvůrčím nápadům. I proto se začlenila do projektu technických inovací, pořádaných technickými univerzitami v regionu.
A jedním z nejslibnějších přínosů spolupráce se vzdělávacími institucemi by mohl být právě projekt mikro-větrných turbín. Studenti se dlouhou dobu pokoušeli přijít na optimální umístění turbín, než našli ideální prostor. Tím jsou místa přímo při vstupu do tunelu u nástupiště, a kolem prahů perónu.
Hotová čísla zatím nepadla, i když už teď je jisté, že s větrnými turbínami v tunelech nebude možné zásobovat přímo jedoucí linkové vozy. Na druhé straně, elektřina vyráběná samotným provozem metra by postačila například na zásobování energiemi jednotlivé ukazatele, cedule a digitální rozcestníky. A každá taková drobnost se přece počítá.
