Větrné turbíny v indickém metru

Provoz metra jako zdroj elektřiny? Indie se zdá být zemí netušených možností. V jejím hlavním městě Dillí totiž studenti inženýrských oborů prestižních univerzit zpracovávají aplikovanou studii na „Využití proudění větrů mezi tunely a nástupišti“ pro výrobu energie.

Indické metro představuje obrovský dopravní kolos, který deně přepraví na dva miliony cestujících. A se ziskem. Zdroj: Micky lakshya, wikipedia.en.com, licence Creative Commons
Indické metro představuje obrovský dopravní kolos, který deně přepraví na dva miliony cestujících. A se ziskem. Zdroj: Micky lakshya, wikipedia.en.com, licence Creative Commons

Dillí, to není jen obrovský kolotoč barev a vůní, jak nám jej předkládají katalogy turistických agentur. Jsou to především lidé, opravdu spousta lidí. A dva miliony z nich denně nastupují na jedné ze 142 stanic, aby urazil kus cesty po 196 kilometrech podzemních tratí.

I když má už dnes hlavní indické město pět propojených linek, plánuje do budoucna významné rozšíření. Do deseti let by se měla trasa metra zvýšit na 420 kilometrů. A součástí rozšiřování počtu tras má pochopitelně být i řada technologických inovací.

Metro v Dillí drží ještě dvě zajímavá přízviska – v minulém roce totiž obdrželo certifikaci CDM (Clean Development Mechanism), za to že z ulic díky své existenci odstranila stovky vzduch znečišťujících automobilů, a nahradila je „ekologickou hromadnou dopravou“. Druhé se pak dotýká systému financování metra.

Je totiž jedním z pěti po celém světě, které není závislé na financování z vnějších a městských zdrojů, je příjmově soběstačné. O tom si většina podobných mamutích dopravních podniků může jen nechat zdát.

Společnost Dopravních sítí Dillí (Delhi Metro Rail Crosporation, DMRC) má poměrně sympatický přístup k novým postřehům a tvůrčím nápadům. I proto se začlenila do projektu technických inovací, pořádaných technickými univerzitami v regionu.

A jedním z nejslibnějších přínosů spolupráce se vzdělávacími institucemi by mohl být právě projekt mikro-větrných turbín. Studenti se dlouhou dobu pokoušeli přijít na optimální umístění turbín, než našli ideální prostor. Tím jsou místa přímo při vstupu do tunelu u nástupiště, a kolem prahů perónu.

Hotová čísla zatím nepadla, i když už teď je jisté, že s větrnými turbínami v tunelech nebude možné zásobovat přímo jedoucí linkové vozy. Na druhé straně, elektřina vyráběná samotným provozem metra by postačila například na zásobování energiemi jednotlivé ukazatele, cedule a digitální rozcestníky. A každá taková drobnost se přece počítá.

CleanTechnica.com
Sdílet:

16 komentářů: „Větrné turbíny v indickém metru

  • 8. 3. 2013 (9.47)
    Permalink

    Najefektivnejsie umiestnenie je tam, kde som uviedol, je ale fakt, ze clanok nie je jednoznacny. V kazdom pripade sa ale jedna o riesenie, kde generujem energiu na ukor energie, ktoru musim vyprodukovat pre tieto ucely navyse. A neexistuje take riesenie, aby nesposobovalo parazitovanie. Zakon zachovania energie sa tomu hovori, preto kazdy clanok na tuto temu ma nulovu hodnotu z hladiska toho, aby ma zaujalo. A uz vobec nie, ze „docela“.
    Prajem prijemny den vsetkym pritomnym
    miro novak

    Reagovat
  • 7. 3. 2013 (15.02)
    Permalink

    Drahy Radomir, na web diskusii je nepisanym pravidlom tykanie, ale ak chces, budem ti vykat, cim ale zrejme nezlepsim tvoje vysledky z fyziky.
    Za druhe, ja som ta nikdy neobvinoval z autorstva myslienky, ale „iba“ z toho, ze tak chabu ideu nedokazes identifikovat a nepreposielat to k citaniu na tomto fore.

    Ako ziskat energiu z druheho clanku o vlakoch? Rozhodne zamedzenim vzniku vibracii a nie vkladanim „medziclankov“, ktore su „ucinnejsie“, cim su tie vibracie vacsie. Hmmm, to je tak, ked lava ruka nevie, co robi druha. Opat rekuperacia by bolo daleko ucinnejsie riesenie.

    A ked sa este vratime k tomu metru. Dat generatory pred stanicu znamena, ze suprava metra by na dojazd do stanice potrebovala, aby masinfirer drzal nohu na „plyne“ dlhsie, aby kompenzoval protitlak, ktory vyvola generator pred stanicou. A kedze platia zakony zachovania energie a najma to, ze kazda cinnost je spojena so stratami v systeme, riesenie s generatorom je tak hodne poslabsieho stredoskolaka, nie tohoto portalu.

    Reagovat
    • 7. 3. 2013 (20.29)
      Permalink

      Já nevím o čem píšete, přečtěte si to pořádně, kam ty turbíny chtějí umístit. Mě připadá, že jste četl nějaký jiný článek. Ostatně je to studie a je otázka, jestli se to realizuje. Mě to docela zaujalo.

      Reagovat
  • 7. 3. 2013 (9.38)
    Permalink

    ten tvuj“zajimavy“clanek je opet hovadina mimoradnych kvalit!asi nevis,ze rekuperaci maji i prazske tramvaje.
    jsi zrejme presvedcen,ze vsichni tvi ctenari jsou uplni blbci,a tudiz je muzes krmit takovymi blaboly.

    Reagovat
  • 7. 3. 2013 (8.47)
    Permalink

    Myslím že by bylo efektivnější, kdyby vzduch před tím vlakem nějak odsávali aby mu nekladl takový odpor.

    Reagovat
  • 6. 3. 2013 (20.58)
    Permalink

    musi to byt zajimavosti ze sveta,nikoliv hovadiny a zpusob,jakym se vytahujes se znalostmi anglictiny ukazuji na to,ze jsou nevalne

    Reagovat
  • 6. 3. 2013 (20.21)
    Permalink

    Dobrý podvečer pánové, a pane „miro novak“

    (netuším, z jakého důvodu si dovolujete zrovna vy mě tykat).

    Tak jako v obdobných případech si Vás dovolím směrovat na originální článek – najdete ho hned pod článkem, jako „zdroj“. Přečtěte si ho, potažmo přeložte (přišlo by mi téměř nevkusné říci „přeložte ho někdo miru novakovi“!), pak směle dál klidně polemizujte nad tématem perpetum mobile, známkách z fyziky autora článku a tak dál.

    Pokud jde o příspěvek čtenáře „Shal“ – nezbývá mi, než s ním naprosto souhlasit. Osobně si také nemyslím, že by právě tenhle vynález mohl metro v Díllí nějak spasit. Ale o tom přeci ten článek není, ne ?

    S dalšími příspěvky, vyjma invektiv pana „miro novak“ se prosím obracejte konkrétně na můj e-mail, radomir.dohnal@centrum.cz, ať tu osobními výpady nekazíme diskuzi čtenářům, kteří mají zájem o alternativní nápady a zajímavosti ze světa.

    Reagovat
  • 6. 3. 2013 (19.25)
    Permalink

    Shal, dik, ze si to uz vysvetlil za mna. Otazka na Radomira: „Este sa tvaris tak nevinne nad ubohym obsahom clanku?“. A este mi skus odpovedat na tu predoslu, ake si mal znamky z fyziky?

    Reagovat
  • 6. 3. 2013 (18.44)
    Permalink

    Shal má pravdu. Žádné perpetuum mobile neexistuje.

    Reagovat
  • 6. 3. 2013 (17.54)
    Permalink

    No podle mě, aby tohle metro mohlo vytvářet elektřinu pomocí turbín v tunelu, tak bude muset o to více elektřiny vydat na provoz metra, které ten vzduch jako písty roztlačí.

    A protože to metro nejezdí zadarmo a protože víme, že tam budou ztráty, tak to metro nutně musí spotřebovat více energie na roztočení turbín kvůli zvýšenému odporu v tunelu, než kolik ty turbíny budou schopny vyrobit.

    Reagovat
    • 7. 3. 2013 (20.20)
      Permalink

      To si nemyslím. Všude ve světě se snaží zabránit onomu jevu, kdy je v metru nepříjemný průvan. Pokud tam nainstalujete nějaké pasívní prvky, které pohlcují energii, tak o ní přijdete tak jako tak (promění se neužitečně v teplo, které unikne průduchy na povrch). Elektrická turbína skutečně může být aktivní prvek, který část energie účelně pohltí.

      Reagovat
  • 6. 3. 2013 (8.39)
    Permalink

    Zdravím pánové, no povídejte, co se vám na článku nezdá? :)

    Reagovat
  • 6. 3. 2013 (8.16)
    Permalink

    Radomir, takyto clanok moze autorsky podpisat len clovek, ktory mal velmi, ale velmi slabe vysledky z matematiky a fyziky. Priznajte sa, Radomir, ze to neboli lepsie znamky ako za 3?

    Reagovat
  • 5. 3. 2013 (22.09)
    Permalink

    tedy to je takova hovadina,ze to musel vymyslet a uverejnit debil primo galaktickeho formatu!

    Reagovat
    • 24. 3. 2013 (12.37)
      Permalink

      Buďte rád, že to je v Indii. Být to v EU, zřídí se kvůli tomu tři komise specialistů (povětšinou z řad sociologů a antropologů), vypíše se dotační titul a technologie se v rychlém čase někde zavede. Následně se zjistí, že to byla kardinální blbost, že vlastně výroba oněch komponent bude energeticky náročnější než celková vyrobená energie v metru a my zas jen budem koukat a zjišťovat, proč jsme místo toho nemohli mít další stabilní zdroj energie.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.