Větrné elektrárny pomáhají lepšímu růstu zemědělských plodin

nám vyrábějí čistou . Můžou ale pomáhat i jinak? Tým vědců z amerického ministerstva a University of Colorado přišel na to, že můžou. Na výročním zasedání Americké geofyzikální unie představili studii, dokazující pozitivní symbiózu a ležících ve stejné oblasti.  
Větrné elektrárny v lánu obilí

se zaměřil na vliv turbulentního proudění, které generují listy turbíny. Díky moderní technice dokázali vědci měřit velikost a rozsah proudění. V návaznosti na to porovnávali parametry jako vlhkost, a množství CO2 v okolí . Z těchto měření nabyli přesvědčení, že turbulentní proudění vylepšuje zemědělských plodin.

Např. během velmi horkých dnů rostliny přijímají spoustu ze , a to je nežádoucím způsobem zahřívá. Pokud je v blízkosti větrná elektrárna, její turbulentní proudění urychluje výměnu vzduchu nad rostlinami a přispívá k rychlejšímu odvodu tepla. Tím zůstávají rostliny ve velmi teplých dnech o něco chladnější, což je žádoucí.

Naopak při studenějších nocích turbíny čeří vzduch nad rostlinami a udržují teplotu okolo rostlin na vyšší úrovni.

„V tomto případě bude efekt turbíny nejlepší na jaře a na podzim, protože teplejší mikroklima pomáhá předcházet nepříznivým vlivům prvních mrazíků. Větrné turbíny by tak mohly rozšířit vegetační období rostlin.“ Dr. Takle

rovněž zkoumali vzájemnou závislost turbulentního proudění a vlhkosti. Zjistili, že proudění má schopnost „vysušovat“ vlhkost, která se na rostlinách začíná usazovat v pozdních odpoledních hodinách. Je to užitečné, neboť vlhkost je ideální prostředí pro množení plísní a hub.

To ale není vše, co vědci zjistili. Turbulentní proudění může dokonce pomoci rostlinám jako kukuřice nebo sója, snadněji získávat CO2 z atmosféry. Zvýšený příjem CO2 pak umožní rostlinám rychleji provádět .

Vše, co zde bylo uvedeno, není jen domněnka vědců. Poznatky vycházejí z dlouhodobých zkušeností z používání zemědělských větrolamů, které lomí silný vítr na polích.

Co říct závěrem? Doufejme, že podobné zprávy přesvědčí i poslední pochybovače o užitečnosti výstavby větrných elektráren.

Sdílet:

8 komentářů: „Větrné elektrárny pomáhají lepšímu růstu zemědělských plodin

  • 14. 1. 2011 (20.55)
    Permalink

    Fanda, z metra stvorcoveho ziskaš v prípade fotovoltaiky cca 200 W, v prípade veternych turbin cca 800 W. Ak niekde šialene svieti slnko a vobec nefuka, je fotovoltaika lepsia. Teda ak uz je ekonomicky rentabilná – o čom si bez dotacii možeme ešte dlhú dobu nechať snívať.

    peace … miro novak

    Reagovat
  • 14. 1. 2011 (11.48)
    Permalink

    jen by mne zajímalo, jak zvyšují tu teplotu za chladných nocí. To tam mají přímotopy? :-D

    Reagovat
  • 28. 12. 2010 (8.03)
    Permalink

    Ja myslim, ze pre USA ma daleko lepsi vplyv na pocasie stavanie solarnych panelov v Mohawskej pusti, ako veternych elektrarni.

    Reagovat
  • 27. 12. 2010 (21.44)
    Permalink

    No, znal jsem jednoho vědátora, který svítil kravám do koryta právě červeným světlem a ony, chuděrky barvoslepé, líp žraly:)

    Větrné elektrárny v našich podmínkách jsou ekologický a ekonomický zločin.

    Reagovat
  • 27. 12. 2010 (11.59)
    Permalink

    Ešte by som rád dodal, že o vplyve veterných turbín niet pochýb, len by som bol veľmi opatrný dávať týmto vplyvom znamienko Pozitívny. Prečo?
    – Vplyv hub a pliesní na kultúry je význačný, neviete ale, ktoré z nich sú (taktiež) v kategórii žiadúce a ktoré nežiadúce. Napríklad mnohe odrody hroznového vína sú existečne závislé na prítomnosti hub a plesní.
    – Vplyv vysúšania plodín by Vám s radosťou „otĺklol o hlavu“ 9 z 10 včelárov. Včela totiž potrebuje k zberu nektáru prirodzenú vlhkosť.

    Peace … miro novak

    Reagovat
  • 27. 12. 2010 (11.51)
    Permalink

    Vplyv klasických vetrolamov v podobe statných stromov je zjavný aj bez vedeckého výskumu. Stačí sa pozrieť z ihriska v našej obci na roľu nad ihriskom. Vplyv je tam taký, že po niektoré roky musia časť úrody v blískosti miestneho parku zberať neskôr. Ale ďaleko viac som naklonený vplyvu tienenia slnka, než miešaniu vzduchu vplyvom turbulencií. Nehľadiac na to, že k difúzii plynov (najmä spomínaný CO2) dochádza aj bez mechanických podnetov.

    K Vašej poznámke o meraní pred spustením turbíny: Merať sa dá aj potom. Stačí porovnať výnos v okruhu turbíny a výnos mimo bezprostrednú blízkosť. Ale o tom som už písal, pravda?

    Peace … miro novak

    Reagovat
  • 27. 12. 2010 (10.50)
    Permalink

    Dobrý den
    Dle originálního článku je výzkum teprve na počátku. Aby potvrdili správnost svých závěru, museli by nějakým způsobem změřit výnos před spuštěním větrné elektrárny a po spuštění.
    Jinak v článku se píše, že vycházeli ze zkušeností z používaní zemědělských větrolamů. Podle nich je větrná elektrárna něco jako „jen“ větší zemědělský větrolam.

    Reagovat
  • 27. 12. 2010 (10.34)
    Permalink

    Ufff, tak vedci nadobudli presvedčenie, citujem: „Z těchto měření nabyli přesvědčení, že turbulentní proudění vylepšuje mikroklima zemědělských plodin“. To som nevedel, že k vedeckej práci stačí nadobudnúť presvedčenie. Dôkazy nič? Napríklad, že v bezprostrednej blízkosti veternej turbíny majú plodiny jednoznačne vyšší výnos než vo vzdialenejšej časti? Chcel by som byť platený za nadobudnutie presvedčenia.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.