Větrné elektrárny ovlivňují změny klimatu asi jako otevření dveří od ledničky
Nedávná zpráva vydaná v magazínu Nature climate change popisuje změnu teplot měřených v těsné blízkosti větrných farem, zejména během noci. Elektrárny svými lopatkami míchají teplé a studené proudy vzduchu, které přes ně obtékají. Závěr studie byl, že k promíchání vzduchu dochází jen v těsné blízkosti větrné farmy. Jak ale uvádí i sám autor studie, jedná se především o vliv lokálního významu. Navíc dle odborníků může být dokonce toto mísení vzduchu prospěšné.
Profesor Steven Sherwood, zástupce ředitele Výzkumného centra pro změnu klimatu na Univerzitě v Novém Jižním Walesu tvrdí, že studie je poměrně důvěryhodná. Navíc dodává: „Dává to smysl, protože v noci se zem stává mnohem chladnější než vzduch jen několik stovek metrů nad povrchem, a větrné elektrárny vytvářejí jemné turbulence blízko země, které způsobují rozmíchání vzduchu, proto není vzduch při zemi až tak chladný. Tuto stejnou strategii běžně používají i ovocnáři, kteří létají helikoptérami nad sady (častěji než větrné elektrárny), aby tak bojovali proti ranním mrazíkům. “
S tím se ztotožňuje i Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE).„Za lopatkami větrné elektrárny se vytvoří prostor s turbulencemi, kde se vzduch mísí. Po několika stech metrech se vítr opět ustálí, větrná masa se spojí a vypadá, jakoby žádnými lopatkami neprošla,“ komentuje princip míchání vzduchu předseda ČSVE Michal Janeček.
„To, že větrné elektrárny mají vliv na vzdušné proudy jen v malé míře, dokazuje i doporučení výrobců, že rozestupy mezi jednotlivými stroji mohou být již od 500 metrů. Za touto hranicí se vzduch již nevíří, a může roztočit další elektrárnu. To znamená, že už dále nemá na nic vliv, natož na změnu klimatu.“
„Míchaní teplého a studeného vzduchu větrnou elektrárnou má na globální klimatické změny asi stejný vliv, jako když si doma otevřete ledničku, a do kuchyně vám zavane proud studeného vzduchu,“ dodává Janeček.
Aliance pro energetickou soběstačnost startuje na čistou energii
„Kdybychom postavili na území naší republiky jednu větrnou elektrárnu vedle druhé, vejde se jich tady asi 12,5 milionu, a ty bychom ještě museli postavit na kilometrových sloupech, abychom se dotkli mraků, a ovlivnili klima. Ve skutečnosti stojí v ČR elektráren jen 150, a nejvyšší z nich má 150 metrů,“ vyvrací představu o změně klimatu elektrárnami Janeček.
Navíc změny klimatu jsou způsobovány především emisemi CO2 v atmosféře v důsledku spalování fosilních paliv, což má globální dopady, zatímco efekt oteplování zmíněný ve studii je místní a je malý.
Výroba energie z větru nevytváří žádné emise, nepoužívá žádnou vodu a je ekologická. Větrná energie je proto součástí řešení změny klimatu, znečištění ovzduší a problému energetické bezpečnosti.
Takže i tahle vlastnost může být užitečná. Když rostlinám při náhlích jarních přízemních mrazech nezmrznou květy – znamená to vyšší ůrodu.
Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že je celá záležitost poněkud nafouknutá, ale na druhé straně sadaři a vinicím by blízkost větrné elektrárny mohla pomoci pokud by proud vzduchu mířil od elektrárny směrem k sadu. Jinými slovy, musely by být větrníky ze všech stran, tedy alespoň 4. Vím, že zkoušejí dělat kouř nebo umělou mlhu. Tohle by asi mělo větší smysl a ještě by si to na sebe vydělalo. Také by byla zajímavá studie, co se děje při inverzi. To bývá hodně slabý vítr 4-7m/s, pokud by to větrník roztočilo, a inverze byla hodně nízká, mohlo by to příkrov narušovat. P.S. Letos byla inverze 300-400m, vzhledem k nadmořské výšce našich zemí kolem 200m a výše…