Větrné elektrárny mohou Británii zajistit energetickou bezpečnost
Velká Británie má jedny z nejlepších podmínek vůbec pro rozvoj větrné energetiky. A také se se v tomto ohledu činí. Dnes je v zemi 5958 větrných turbín s úhrnným výkonem 12 GW. Potenciál je ale ještě mnohonásobně vyšší.
Nezávislá analytická společnost Cambridge Econometrics spočítala, že další instalovaný výkon větrných turbín by učinil Británii odolnější proti výkyvům cen fosilních paliv. Británie každé čtvrtletí doveze přes 10 mil., někdy i přes 12 mil. tun uhlí.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Poblíž Londýna funguje největší baterie v Evropě
Střední východ a Afrika – nový cíl investorů do větrné energetiky
Větrné elektrárny přitom ale v roce 2013 nahradily dovoz 6,1 milionu tun uhlí a 2,5 mld. m3 zemního plynu. S růstem výrobní kapacity ve větrných elektrárnách bude ale i tento podíl růst.
Phil Summerton, šéf Cambridge Econometrics, vysvětluje: „Investice do větrné energie funguje jako pojištění proti budoucím cenám zemního plynu a může do budoucna zajistit stabilní ceny elektřiny.“
Británie je lídrem v oblasti off-shore (příbřežních) větrných elektráren. Má jich 4042 MW. Celkově je Británie šestým největším výrobcem elektřiny z větru. Podíl příbřežních elektráren se přitom neustále zvyšuje.
hariprasad, navrat starych koncepcii je len predsmrtny krč.
Může být, ale úplně bych to nezatracoval, zejména vodní elektrárny, není důvod i v malém energii vody nevyužít, ovšem nikdy nemůžeme čekat že by se tak dal pohánět moderní průmysl.
Staré koncepce se mohou občas hodit a nebudou to předsmrtné křeče, proč by biofarma nemohla mlýt ve větrném mlýně? Stejně tak nevidím důvod proč by lidé nemohli používat „starou koncepci“ topení dřevem když potřebují jen trochu přitopit, moderní krbová kamna navíc mívají i vložku pro přitápění do ustředního topení.
NASA se teď třeba vrací ke „staré koncepci“ vakuových tranzistorů – elektronek se studenou katodou, ovšem vyráběných moderním způsobem v nanometrových rozměrech, provozní frekvence jsou daleko za solid state tranzistory.
Ovšem pokud se pokusíme nasadit takové koncepce ve velkém tak to může způsobit a způsobí, takové neskutečné problémy že na to dojedeme.
Carlos, spominas len same nizkokapacitne zdroje energie… a tam je problem… ako pisem, je to krc
Ano vzpomínané zdroje jsou sice nízkokapacitní, nicméně nemyslím že zrovna ve zmíněných případech, jako je přitápění, nebo bio zemědělství měly být nasazeny zdroje vysokokapacitní.
Jestliže se vyplatí někomu je pro účely své živnosti/podnikání, je nasadit, nevidím v tom problém. Kupříkladu u nás má jeden zahrádkář X desítek let větrnou vodárnu, pumpu spojenou s vrtulí a nádrží.
Hodně lidí, které znám, má krom plynového topení i topení na tuhá paliva, posledních několik zim kotel skoro nezapínali, nebyl důvod, teploty skoro pořád nad nulou.
Na Vltavě měly být vybudovány ještě asi čtyři přehrady podle původních plánů, což je minimálně 200-300MW, Přehrada na Berounce měla mít elektrárnu asi o 40MW, na Dyji pod vranovem se mělo snad stavět něco mezi 10-20MW, pokud by se odvedla voda přímo z Vranova do Znojma, podzemím, pak by to bylo asi 35-50MW. To se mi nezdá jako nízkokapacitní zdroj.
Ale jak říkám, to že se to může vyplatit biofarmám, nebo někomu kdo má dílnu u vody, koupil mlýn a předělává jej na penzion, neznamená že se to hodí pro moderní průmysl. Nebránil bych se tomu pokud to někdo chce používat ať to klidně využívá.
Když se bavíme o starých koncepcích, dnes žijeme v antipřehradní době, což je problém pro získání nějakého rozumného množství energie z vody, podívejte se ale na elektrárnu na Vydře, tam byl problém s vodními právy a výstavbou vysoké přehrady, měla mít asi 100m. Vyřešilo se to jinak, mostavil se derivační kanál a malá akumulační nádrž. Podobně byla řešena původní elektárrna ve Vyšším Brodě, tento koncept derivační elektrárny se dost používal v minulosti. V Japonsku jsou těchto elektráren desítky, celé kaskády (na vysoké hráze si počátkem minulého století asi netroufali) V dnešní antipřehradní době by mohly takové elektrárny umožnit využití nemalého dosud blokovaného potenciálu. Vím že by se asi stejně ekofanatikové ozývali, ale již by nemuselo dojít k zablokování celého dostupného výkonu, ale jen jeho určité části.
Je zajímavé pozorovat, jak se některé prastaré koncepce vrací zpátky. Ve středověku bylo všude spousta větrných a vodních mlýnů. Trvalo velmi dlouho a stálo to hodně trápení a životů, než „moderní“ člověk znovuobjevil a ocenil jejich význam.
Ano vždy musí být něco první základní. Větrná energie a vodní energie se využívaly od středověku. A nakonec princip výroby el.energie ve všech druzích současných elektráren je na podobném principu. Možná se v budoucnu lidstvo opět vrátí k modernímu využití dřevoplynu a metanu a nahradí se tím monopol zemního plynu.
Nemyslím že by bylo na zemi dost materiálu pro takovou produkci plynu aby to nahradilo současnou spotřebu plynu zemního. A pokud tak by to mohlo ohrozit ekosystémy, protože objemy biomasy pro to potřebné by byly obrovské. Myslím že řádově menší škody už by napáchalo svedení části vody menších toků tak aby tekla do kaskád hydroelektráren dříve než tomu je. Nebo pokud dokonce přrtneme evropské rozvodí a svedeme vodu do lépe energeticky využitých/využitelných toků.