Větrná energie ve světě roste, ČR však přešlapuje na místě

Větrná energie je obnovitelný zdroj a v oblastech, kde fouká, dokáže vyprodukovat enormní množství elektrické energie. Zatímco v celém světě, Evropu nevyjímaje, se budují větrné parky ve velkém, v ČR – ač by se našly vhodné plochy – se do podobných aktivit nikomu příliš nechce.

Větrná elektrárna Vestas V112 3 MW, foto: Vestas
Větrná elektrárna Vestas V112 3 MW, foto: Vestas

Větrná energie je prostě in. Tento zdroj loni lámal rekordy po celém světě – jen Evropa v loňském roce zejména díky Německu a Velké Británii, ale trochu překvapivě i Švédsku, Rumunsku, Itálii a Polsku, vytvořila rekord, který čítá 12,4 GW nově instalovaného výkonu „ve větru“.

Drtivá většina větrných elektráren vznikla v zemích EU, což koresponduje s dlouhodobými cíli unie ohledně obnovitelných zdrojů energie.

A větrné elektrárny pomáhají i v době ekonomické krize – dle údajů ze Španělska získala tamní ekonomika tři eura z každého eura vloženého do těchto zdrojů energie. Právě v této zemi na pyrenejském poloostrově se větrné elektrárny aktuálně těší velké oblibě.

Obnovitelné zdroje už nejsou drahé

V posledních třech měsících poprvé vyprodukovaly větrné elektrárny v této zemi více elektřiny než jakýkoliv jiný zdroj. Na svém blogu to uvedla Španělská asociace pro větrnou energii (SWEA).

Jen v lednu bylo prý z větru generováno 6 TWh, což by bylo „dost na pokrytí spotřeby elektrické energie většiny španělských domácností“. Technologie pracující s větrnou energií se za posledních deset let neskutečně zdokonalila.

A co víc – před pár dny se objevila zpráva z Austrálie, která hovoří o tom, že energie z větru je levnější než ta z uhlí a plynu. Uvedla to agentura Bloomberg New Energy Finance. Výkonný ředitel agentury označil představu o drahých obnovitelných zdrojích za zastaralou.

Bude boom pokračovat?

Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA) nedávno předpověděla, že v roce 2020 pokryje tento zdroj spotřebu elektřiny devíti milionů domácnostní ve východní Evropě.

Dvanáct novějších členských států EU totiž plánuje zvýšit výkon větrných elektráren z 6,4 GW instalovaných ke konci roku 2012 na 16 GW do roku 2020.

A tím smělé plány nekončí – třeba Turecko se chce ze současných 2,3 GW dostat do roku 2023 na 20 GW. Že to jde, ukázalo v loňském roce Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Tyto státy dokázaly za jeden rok zdvojnásobit roční instalovaný větrný výkon na 2,5 GW, 1,9 GW a 0,7 GW.

Pokud se podaří vybudovat dostatek větrných elektráren, země nejen východní Evropy, ale i Turecko, Ukrajina a Rusko by významně snížily svou závislost na fosilních palivech.

„Ale některé země, například Česká republika, Maďarsko a Bulharsko, jsou bez stabilní legislativy týkající se OZE, a investoři i banky odmítnou spolupráci, pokud vláda nebude tyto projekty podporovat,“ varoval Christian Kjaer, výkonný ředitel na EWEA. Odborníci se shodují, že letošní rok o budoucnosti dost napoví.

ČR: Potenciál by byl, ale…

V ČR bylo podle údajů Energetického regulačního úřadu k prvnímu lednu letošního roku instalováno 259,7 MW ve více než stovce větrných elektráren. Národní akční plán hovoří o 734 MW do roku 2020, což by znamenalo roční přírůstek 50 MW. Realita je ale podstatně nižší.

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energetiku (ČSVE) ví, že potenciál pro tyto zdroje je i v ČR. V posledních létech je ale zájem o větrnou energii klesající. Vysočina, která má skvělé podmínky pro získávání energie z větru, má relativně malý instalovaný výkon.

V ČR mají největší šanci elektrárny v pohraničních oblastech, zde se ale střetávají zájmy energetiků a ochránců přírody. „Větrník“ vysoký i nad 150 metrů může mít negativní vliv na krajinný ráz i na volně žijící živočichy.

Ochránci často poukazují na fakt, že větrné elektrárny jsou nebezpečnou překážkou pro ptáky a netopýry.

Větrnou velmocí nebudeme

V ČR je vhodné území například v Krušných horách, kde je silný vítr a přitom jsou jen málo chráněné. Zatím zde stojí několik desítek větrných elektráren, nicméně investoři plánují postavit zde desítky dalších.

A místní obyvatelé to nesou dost nelibě – větrníky je totiž prý slyšet i na dva kilometry daleko. Obce ale za elektrárny na svém území dostávají nemalé peníze do rozpočtu a to je významný benefit.

Vedle Ústeckého a Karlovarského kraje je vysoký instalovaný výkon větrných elektráren i na Olomoucku, konkrétně na Šumpersku. Zde jsou kromě vhodných povětrnostních podmínek i dobré dispozice ohledně kapacity připojení k energetické distribuční síti.

Sdílet: