V Mongolsku vyroste 52MW větrná farma

Německá společnost Ferrostaal IP se s velkou pravděpodobností stane největším akcionářem projektu na vybudování 52 MW větrné elektrárny v pustinách mongolské pouště Gobi. Projekt velké farmy nedaleko domogovského Sainshandu je už druhým výrazným počinem na poli obnovitelných zdrojů energie, který se v posledních letech v Mongolsku odehrává.

Sainshand větrná farma, která má být spuštěna na konci tohoto roku, má být schopna dodávat do lokální sítě přibližně 190 GWh za rok. Odhadované náklady na její vybudování se přitom blíží částce 120 milionů dolarů.

I když by se mohlo zdát nerozumné investovat do obnovitelných zdrojů energie v zemi, která dosud poměrně jednostranně sází spíše na fosilní paliva, a její energetická infrastruktura má slušně řečeno určité trhliny, lidé z Ferrostaal svého rozhodnutí nelitují.

Pětadvacetitisícový Sainshand je totiž shodou náhod místem, v jehož těsném okolí se do dalších let počítá s vybudováním obrovského průmyslového komplexu. Připravované zařízení má být největším svého druhu v celém Mongolsku, a bude zajišťovat jak těžbu a třídění, tak i vlastní zpracování rudy.

Odhadované náklady na vytvoření tohoto „Ocelového města“, byť jsou spekulativní, se blíží částce deseti miliard dolarů. A pochopitelně, stát se majoritním poskytovatelem energie v místě tak mohutného stavebního rozmachu, to je investice, která se vyplácí.

I přesto, že Mongolsko má zejména ve svých stepních oblastech ideální podmínky pro rozvoj větrné energetiky, je k projektům obnovitelných zdrojů poněkud chladné. Jediným významným počinem z let minulých bylo vybudování větrné farmy u Salkhitu („Větrných hor“) necelých sedmdesát kilometrů od Ulánbátaru.

Ta disponuje jednatřiceti turbínami General Electric 1,6 XLE o souhrnném výkonu 49,6 MW. Mongolsko sice delegovalo, že by rádo do roku 2020 dosáhlo pětinového podílu zastoupení větrných elektráren v národním energetickém mixu, ale jen se dvěma realizovanými projekty se mu to asi nepodaří.