Téměř desetinu elektřiny v Evropě vyrobí vítr

Výroba větrných elektráren v EU za rok 2014 činila 8 % z celkové spotřeby elektřiny. V praxi tak větrníky evropské osmadvacítky dokázaly vyrobit takové množství energie, že by to kompletně pokrylo energetické výdaje Belgie, Holandska, Řecka a Irska.

Novou statistiku zveřejnilo Evropské centrum pro společný výzkum (JRC). Vědci dále doplňují, že stávající nastavený trend dává ty nejlepší předpoklady pro budoucí růst. Při zachování dosavadních podmínek růst by se tak celoevropská produkce energie z větrných elektráren měla v roce 2020 přiblížit 12 %, a stát se významným příspěvkem očekávaného příspěvku 20 % OZE k národním energetickým mixům.

Větrná energetika je podle JRC vůbec nejúspěšnějším druhem obnovitelné energie, která se v zemích Evropské unie prosazuje. A to nejen z hlediska zastoupení, ale i po stránce technologické či tržní.

V rámci OZE pak větrné elektrárny v Evropě dominují celému energetickému sektoru. Za poslední dvě desetiletí byl také zaznamenán vůbec nejvyšší nárůst. Jestli se před dvaceti lety dala vyjádřit kumulovaná kapacita větrníků v Evropě 3 GW, v roce 2014 to bylo už 370 GW.

Ostatně, tento trend kopíruje i zbytek světa. Například v roce 2014 byl globálně instalován výkon 52,8 GW (což je zvýšení o 48 % oproti roku 2013) a zvýšení o 17 % (oproti roku 2012, kdy bylo instalováno 45,2 GW).

Pokud zůstaneme u globálních srovnání, žebříček dle očekávání vede Čína. Ta byla schopna v roce 2014 instalovat 23,2 GW (tedy 44 % z celkového instalovaného výkonu), zatímco země EU přispěly 13,05 GW.

Pro evropské dodavatele řešení větrné energetiky je dobrou zprávou, že se na produkci výkonu zemí EU podílí ze 78 %. Řada jiných regionů je mnohem více závislá na již zmíněné Číně.

„Domácí“ produkce navíc zvyšuje svou konkurence schopnost, dochází k pozvolnému snižování pořizovacích cen. To vše vede ke zvýšení popularity větrných elektráren a potažmo celého sektoru OZE v zemích Evropské unie.

Pokud jde o samotnou distribuci potenciálu a instalovaného výkonu, není napříč zeměmi EU rozmístěn rovnoměrně. Celkem 129 GW výkonu instalací je totiž vázáno na příbřežní a pobřežní větrné elektrárny, přičemž většina jich je situována do několika málo zemí, jmenovitě Dánska, Portugalska, Španělsko a Německa. V těchto zemích se větrná energetika podílí na národním mixu 10-40 %.