Srpen britským větrným elektrárnám svědčil
Větrné počasí na konci prázdnin a na začátku září přihrálo britským větrným elektrárnám další rekord. Během tohoto relativně krátkého období generovaly větrné elektrárny na březích i v moři v průměru 5797 MW. 
Prakticky tak zvládly „větrníky“ pokrýt 22 % celonárodní spotřeby, a to navíc v čase, kdy se jinak neekologické uhelné elektrárny podílely na produkci energie necelými třinácti procenty.
Dosavadní rekord na národním podílu vyrobené energie byl sice překonán jen o jedno procento, ale větrné elektrárny se zase jednou ukázaly jako vyloženě přitažlivý způsob, jak přijít k čisté elektřině.
K překonání jednadvacítky pravda napomohl „ocas“ hurikánu Bertha, který se prohnal cípem Anglie, a také počasí mezi přelomem srpna a září bylo nadprůměrně větrné, ale konečné výsledky se počítají.
Zástupci společnosti RenewableUK, momentálně největší asociace dodavatelů a výrobců OZE ve Velké Británii, mají pochopitelně z naměřených výsledků radost. Překonaný rekord je totiž zárukou realizace dalších projektů.
Británie: větrné elektrárny v pobřežních vodách rostly o 80 %
Větrná energetika v Británii s sebou dosud nesla neoprávněné stigma nedokonalosti a nespolehlivosti. Čím budou Angličané svítit, kdyby přestal foukat vítr?
„Na přelomu srpna a září jsme mohli jasně sledovat, jak se větrné elektrárny staly naprosto fundamentální složkou národního energetického mixu,“ říká Jennifer Weberová, vedoucí odboru vnější komunikace RenewableUK.
„A rovněž se potvrdilo, že síla větru je naprosto plnohodnotným zdrojem energie, na kterou je spolehnutí v kteroukoliv část roku, včetně pozdního léta.“ Z větrných elektráren na pobřeží i podél něj totiž plynulo v rekordním období tolik elektřiny, že to stačilo na zásobování patnácti milionů domácností.
Nahrazení starého rekordu novým je ale jen jedním z důvodů radosti představených z RenewableUK. To, co úspěch větrných elektráren podtrhuje asi nejvíce, je fakt, že zatímco větrníky vyráběly 22 % národní spotřeby, uhelné elektrárny si držely jen 13 %. Další alternativní zdroje energie si zdaleka nevedly tak dobře.
Solární panely generovaly jen 3 %, stejně jako biomasa, a vodní turbíny se na národním energetickém mixu v exponované době podílely jen jedním procentem. Jistě, jsou tu i stabilní šampióni – zemní plyn generoval 26 % a jaderná energetika přispěla taktéž 26 %.
Podstatné ale je, že se větrná energetika zařadila mezi „velkou trojku“, zatímco uhlí se propadlo na čtvrtou pozici. A lidé z RenewableUK doufají, že už to tak zůstane.
Nebylo by na tom ostatně nic divného. Například ve Španělsku (v červnu 2014) generovaly větrné elektrárny 30 % národní spotřeby, a u protinožců ve stejné době roztočil vítr turbíny elektráren tak, že farmy pokryly celých 43 % spotřeby.
To je právě to zásadní nepochopení , energie větru stoupá s 3 mocninou rychlosti tj pokud bude foukat vítr poloviční rychlostí klesne výroba 9x to vede k brutálním výkyvům výroby el. energie z VTE. Británie není nijak spojena s okolním světem – není v síti UCTE , takže všechny tyto nestability musejí Britové fakticky uregulovat téměř sami /mají jen SS linky/.
No pokud si to regulují a zregulují sami, tak to spíše hraje do karet obnovitelným zdrojům. Stačí, když budou mít dostatečný přebytek spičkového výkonu. Ale je pravda, že mají hodně plynových, ty umí rychle měnit výkon a dají se dobře využívat k regulaci sítě.
Navíc mají minimálně jednu hodně velkou PVE, které říkají elektrická hora, ta má výkon skoro 1730MW, jestli se nepletu, ta může taky dost pomoct při regulaci těch větrníků.
Prostě se při návrhu musí počítat s tím že se musí všechno počítat na nefoukání, navíc na moři je vítr stabilnější. Jak ale píšu pod jiným textem, mělo by se možná v něktrých částech světa, tedy i u nás přistoupit k využívání Halladayovi turbíny pro její schopnost rozběhu při nízk rychlosti větru. Určitě by šla nějak kombinovat i s normální dvoj či trojlistou, tím by se pokryl výrazně větší rozsah, moderní materiály by mohly také pomoci s vylehčením a přidáním pevnosti konstrukce. Třeba by se mohly na návrhu želuzií uplatnit počítačové programy a tím ještě zlepšit účinnost.
Řekněme že by při provozu HT byly listy vrtule natočeny tak aby nějak nebránily vzduchu, při dosažení určité rychlosti by byly přetočena HT na neutrál a vrtule by se natočila do provozní polohy a dále se jelo takto. Natáčení by mohly zajišťovat malé elektromotory, což by mohlo proti původnímu řešení HT snížit hmotnost. Stejně tak jako použití třeba duralu či skollaminátu, nebo z čeho jsou ty současné vrtule.