Francouzký Le Havre testuje 7,5MW větrnou turbínu
Le Havre, přístavní město na francouzském pobřeží, se stane sídlem nejvýkonnější evropské větrné elektrárny. Poprvé zde má být osazena co do výkonu největší větrná turbína Enercon E-126. Testovací provoz v Le Havre má ukázat zda je projekt solitérního „megavětrníku“ ekonomicky a funkčně životaschopný. Do budoucna by se totiž podobné jednotlivé větrné elektrárny mohly postarat o zásobování elektřinou celých vesnic na pobřeží.
Turbína Enercon E-126 se výkonem 7,5 MW řadí mezi ty nejrobustnější a největší větrníky na trhu. Ve velikosti a výkonu jí může konkurovat už jen Siemens B75, který však dodává jen nepatrně větší množství energie.
Z hlediska designu činí „Éčko“ zajímavé především to, že se jedná o bezpřevodovou jednotku. Tím se prý výrazně snižuje klapavý zvuk a konstantní hukot, na který si lidé od větrných elektráren stěžují. Většina takto velkých turbín je koncipována pro příbřežní větrné farmy, ale Enercon je kupodivu testován pro provoz na pobřeží.
Testovací stanice v Le Havre poskytuje certifikované zkoušky pro oba typy (pobřežní i příbřežní) větrných turbín. Zdejší lokalita má k tomu ideální podmínky, bezvětrné počasí tu prakticky neznají, a dodnes vzpomínají na nehezký rekord, v podobě vichřice o rychlosti 180 kilometrů za hodinu, která se tu prohnala v roce 1987.
Enercon E – 126 by tu ale místní rádi nejen otestovali, ale také si jej tu ponechali nastálo. Zdejší město se řadí mezi ty s nejčistším ovzduším, a tak se rozvoj potenciálu v podobě obnovitelných zdrojů energie sám nabízí.
Zatímco většina pobřežních a vnitrozemských větrných elektráren nepracuje s turbínami o větším výkonu než 3 MW (které jsou v závislosti na okolních povětrnostních podmínkách schopné zásobovat elektřinou mezi 720-1200 domů), jedna E-126 zvládne prý dodávat energii pro 1680 – 2800 stavení.
V případě le Havre je to tedy prakticky celé město, které by mohlo vyžít z jedné mega-turbíny. Vystavena by měla být na 138 metrů vysokém nosníku, zesíleném betonovými prstenci. Místní v přepočtu přijde na 14 milionů dolarů, ale o tom, že se vyplatí, už teď nemají pochyby.
Le Havre by měl být prvním městem, ale zdaleka ne posledním, kde se o instalaci solitérní E-126 hovoří. Při francouzském pobřeží existuje řada městeček a vesnic s konstantními větrnými podmínkami, které by obří větrník, doplněný o zásobník elektrické energie, uvítaly.
Masivní Éčko ale není odsouzeno k solitérnímu provozu. V belgickém Estinnes začínají uvažovat o velké pobřežní farmě, která by byla osazena sedmasedmdesáti E-126. Spořiví Belgičané si ale nejprve chtějí počkat, jak dopadne instalace v Le Havre.
Jestli to bude fungovat, třeba se z toho nakonec stane ekonomicky zajímavá věc i bez dotací, ale pořád bude problém se špičkovými kapacitymi a zdroji pro vykrývání výkyvů. Bohužel nemáme žádné niagarské vodopády, které by pro tento účel šly využít.
Když už je zmiňuji, tak postavení jezu přes celou šířku by mohlo umožnit manipulovat s průtoky v celé řece a hladinou v jezeru nad nimi, což by umožnilo zadržet vodu pro zbytek roku.
Bez dalších regulačních kapacit prostě nemá příliš smysl výstavba nových takovýchto zdrojů. Problém je v tom, kde tyto regulační zdroje o dostatečném výkonu postavit.
V prípade nadvýroby može byť znižovaný výkon natáčaním lopatiek a v prípade nedostatku by mohla byť k dispozícii batéria s kapacitou napríklad 3 MWh…
Samozřejmě, že lze omezovat výkon, ale to se podepíše na ekonomicitě provozu, sice by to aku mohli tochu zlepšít, ale nevidím je jeako ideální, přece jenom to jsou elektrochemické zdroje, jejichž selhání by mohlo mít vážné následky pro okolí.
Spíš by byl možná lepší postavit velké množství malých přečerpávacích elektráren, něpříklad na nádrži Vrané by mohla být vybudována přečerpávací elektrárna s výkonm 56MW, což je dot pro 7 těchto větrníků (ale v načich podmínkách nevím, jestli je možné je instalovat)
V závislosti na tvaru pobřeží by mohlo být použito i mořské vody. Kdyby se turbíny a díly udělaly třeba z duralu (nevím, jestli je to možné), mohly by odolávat dlouho korouivní mořské vodě. Vezměme si, že Doverské útesy mají až 110m, to by mohlo dát klidně 90-100m spádu, což je na každý kubík 0,79-0,88MW. Japonské pobřeží je na tom často ještě líp, dosažitelné spády jsou okolo 200m.
S veľkým množstvom malých PVE je to skvelý nápad a riešenie. V kombinácii s moderným riadením by sa dosiahol aj dobrý regulačný rozsah. Problémom je ale zásah do prírody. Ochranári by húfne protestovali. Okrem toho batérie sú stále vo vývoji a treba im dať šancu. Príde doba, kedy sa budú musieť čiastočne regulovať aj OZE napriek už aj tak dosť nízkej účinnosti týchto zdrojov. Hlavne pri ich masovom rozšírení.
Myslím, že něco jiného je odříznutí celé hory jako na dlouhých stráních a něco jiného je nádrž 200x200m (a často ještě menší), popřípadě ještě jdou (Ale už ne s mořskou vodou) využívat i přírodní jezera.
Samozřejmě taky bude rozdíl mezi tím,jestli to bude dělat někdo v CHKO, nebo jestli se to postaví někde mimo.
„Turbína Enercon E-126 se výkonem 7,5 MW řadí mezi ty nejrobustnější a největší větrníky na trhu. Ve velikosti a výkonu jí může konkurovat už jen Siemens B75, který však dodává jen nepatrně větší množství energie.“
Ale však Siemens B75 má inštalovaný výkon 6 MW. Teda dodané množstvo energie by malo byť menšie ako pri Enercon E-126 so 7,5 MW za rovnakých veterných podmnienok
průměr vrtule se dozvím kde?
Napríklad tu: http://lmgtfy.com/?q=Enercon+E-126