První větrná elektrárna dorazila k pobřeží Fukušimy

Japonsko připravuje stavbu své největší příbřežní větrné elektrárny. „Nechceme pořád jen vzpomínat na Fukushimu, coby památník strašlivé nukleární katastrofy. Rádi bychom tento smutný pomník přeměnili na symbol naděje a obnovy,“ zaznívá z Ministerstva ekonomiky. Na vybudování obrovského větrné farmy má zájem nejen vláda, ale také prý všichni obyvatelé prefektury.

Světově první plovoucí větrnou turbínu postavili poblíž Åmøy Fjord nedaleko Stavangeru v Norsku. foto: Lars Christopher, licence Creative Commons
Světově první plovoucí větrnou turbínu postavili poblíž Åmøy Fjord nedaleko Stavangeru v Norsku. foto: Lars Christopher, licence Creative Commons

Zemětřesení a následná ničivá vlna tsunami „spláchla“ jadernou elektrárnu Fukushima Daichii v roce 2011. Další vlna, tentokrát ovšem politická, smetla řada projektů propagujících nukleární energetiku v celém světě.

Ostatně, kompletní odstávka čekala 54 reaktorů jen v samotném Japonsku. Nevyhnutelným důsledkem tohoto rozhodnutí však byla také praktická otázka, urychleně hledající odpověď: „Jaké jiné zdroje elektřiny teď využívat?

Alespoň v případě Fukushimy padlo rozhodnutí na větrnou energii. Krátce po odklizení trosek tak vzešel na světlo plán na vytvoření elektrárny o výkonu 1 GW.

Bylo by jistě senzací informovat čtenáře o tom, že se jedná o „největší“ větrnou elektrárnu na světě, ale zmíněná rekordní pozice se pře-obsazuje tak často, že je to až zbytečné. Přesto má do roku 2020 má svou rozlohou, počtem instalovaných turbín i výkonem překonat podobně štědře koncipované zařízení při ústí řeky Temže.

Na dohled od fukushimského má ve finále stát 143 větrných turbín, které mají pokrýt linii šestnáct kilometrů dlouhou. Zatímco ale plány na větrnou elektrárnu u Londýna zůstávají stále víceméně na papíře, Japonsko již učinilo první krok.

Z přístavu Onahama vyrazila první turbína, vlečená třemi remorkéry a zajišťovaná flotilou doprovodných plavidel. Zařízení s výkonem 2 MW bylo kompletně smontováno v Chibě, a nyní bylo včetně velkých plováků a dvaatřicet metrů vysokého podpůrného pylonu dopravena na místo.

Tady, necelých dvacet kilometrů od pobřeží, vznášející se na hladině zakotvila první elektrárna z plánované řady fukushimské větrné farmy. Obří plováky jsou přichyceny ke dnu kotevními lany, která si pro oporu musela sáhnout do stočtyřicetimetrové hloubky.

Další prý budou brzy následovat. Fukushimská prefektura se totiž definitivně energie z jádra zřekla, a chce být do roku 2040 kompletně nezávislá na tradičních zdrojích energie.

Katastrofa ve Fukushimě představovala zlomový bod pro celé Japonsko, ale nejvýrazněji se projevila v oblasti průmyslu. Rostoucí ekonomika jakoby rázem zamrzla na mrtvém bodě. Místo růstu nastalo období stagnace, a nedostatek energie učinil Zemi vycházejícího Slunce závislou na dovozu zemního plynu.

Alternativní zdroje energie by měly v příštích letech tuto „přestávku“ vyrovnat, současně učinit zemi nezávislou na rizikových zdrojích energie, a současně i vyřešit problematiku s emisemi skleníkových plynů.

Sdílet: