Obce na Vranovsku rakouské větrné elektrárny nechtějí

O tom, že obnovitelným zdrojům energie patří budoucnost, není zapotřebí příliš pochybovat. Jenže otázka rakouské novinářky Christiny Sonvilla zasahuje tuto idylickou vizi čisté energetiky přímo do slabin. Ve svých nedávných článcích se totiž ptá:„Jak obnovitelný je Národní park Podyjí?“.

Zelená barva - chráněná oblast Natura 2000, modrá - předpokládané lokality s udáním maximálního počtu objektů větrných elektráren. Zdroj: Windpark Nord Web
Zelená barva – chráněná oblast Natura 2000, modrá – předpokládané lokality s udáním maximálního počtu objektů větrných elektráren. Zdroj: Windpark Nord Web

Právě v těsném sousedství této přírodně hodnotné lokality se místní na obou stranách hranice potýkají s připravovaným plánem na výstavbu větrné elektrárny. A na obří větrníky, narušující krajinný ráz v okolí národního parku, tu opravdu zvědaví nejsou.

Novinářka Sonvilla patří na rakouské straně (národní park Podyjí je bilaterální) mezi výrazné odpůrce připravovaného záměru, a rozhodně není ve svých názorech osamocena. K hnutí proti výstavbě se hlásí obce z Vranovska a jižního Jemnicka, konkrétně Stálky, Šafov, Starý Petřín, Lančov, Podmyče, Bítov a Vranov nad Dyjí, a na rakouské straně pak obce Weitersfeld, Fronsburg, Oberhöflein, Hessendorf, Langau, Riegersburg a Mallersbach.

Proč považují místní obyvatelé, lidé ze správy Národního parku a někteří členové místních samospráv, projekt „Větrného parku Sever“ (Windpark Nord) za tak kontroverzní?

Windpark Nord by se totiž měl nacházet takřka na hranici Podyjí, s oblastí výstavby blížící se rozlohou 600 hektarům. Vyrůst by tu mezi obcemi Riegersburg a Weitersfeld mělo, podle několika možných variant, 26 až 31 větrných elektráren s výškou 150 metrů (započítaje v to vrtuli až 200 metrů).

A něco takového se v rovinaté krajině jihozápadního cípu Moravy očím rozhodně neschová. V oficiálním prohlášení petice „Zachraňte krásné Podyjí před obrovskými větrníky“ stojí, že „Vranovsko a NP Podyjí / Thayatal jsou jedinečnou přírodní oblastí s množstvím historických památek. Jedinečnost těchto míst podtrhují vyhlídky s přírodním pozadím. Vzhledem k obrovským vertikálním rozměrům “větrníků” by se v budoucnu stal dominantou převážné většiny scenérií právě plánovaný Větrný park Sever.“

Snížení celkové atraktivity oblasti pro turistický ruch a vizuální dehonestace celého regionu prý nemůže omluvit ušlechtilá myšlenka na budoucnost s čistší obnovitelnou energií. Jak připomíná Jiří Kacetl z Okrašlovacího spolku Znojmo:

Rakouské větrníky jsou navrhovány na poměrně vysoko položených místech – v nadmořské výšce okolo 480 m n. m. Většina plání, polí, lesů a intravilánu obcí Vranovska leží zhruba v rozmezí 410 až 430 m n. m., dosavadní dominanty krajiny – kostelní věže – nepřesahují vesměs výšku 35 metrů! Jak asi budou působit dvousetmetroví větrní obři v porovnání se starou kulturní krajinou zděděnou po předcích?

Sonvilla dále dodává: „I když zákonem předepsaná minimální vzdálenost dvou kilometrů od národního parku bude zachována, co to ale je? Co znamenají tyhle dva kilometry pro orla mořského, který mávne pouze párkrát křídly a je u vrtule? Nejde tu pochopitelně jen o orla mořského, jde tu především a hlavně o celý národní park. Jde tu o všestrannost a pestrost přírody dolnorakouské „Lesní čtvrti“ – Waldviertel.“

Projekt se nyní dostal do návrhu územně plánovací dokumentace k větrné energii v Dolním Rakousku, který zemská vláda v Svatém Hypolitu / St. Pölten zveřejnila dne 15. prosince 2013 a vyzvala veřejnost k připomínkám. Investoři – tři příhraniční rakouské obce – Hardegg, Weitrsfeld a Langau ve spolupráci s Rakouskými spolkovými lesy, se zatím k vyostřené situaci vyjadřovat nechtějí.

Za poskytnutí materiálů a tiskových zpráv děkujeme ing. Lubomíru Vedrovi, starostovi Vranova nad Dyjí.

Sdílet:

6 komentářů: „Obce na Vranovsku rakouské větrné elektrárny nechtějí

  • 22. 4. 2014 (22.36)
    Permalink

    „Why not get half a dozen out and carry them to your car? „Because my car won’t fit on the Tube when I may want to pick something up on the way home from work.“Lidl chegras and they are successful“Post hoc ergo propter hoc? Are you suggesting that a grocer’s competitiveness is thanks to his charging for plastic bags?

    Reagovat
  • 6. 2. 2014 (13.18)
    Permalink

    Nabídněme jim tedy realizace projektu hydroelektrárny na dyji podle plánů a uzavřené smlouvy z první republiky. Někde jsem ji četl, je to bilingva o tom, že Československo má právo na vodu a spád Dyje od Vranova po Znojmo. Myslím že produkčně by ta elektrárna byla schopná několik větrníků nahradit.

    Reagovat
    • 6. 2. 2014 (14.07)
      Permalink

      Ve Vranově končí jedna přehrada, ve Znojmě je druhá, mezitím je NP. Tam se další hydroelektrárna asi stavět nebude…

      Reagovat
      • 6. 2. 2014 (15.52)
        Permalink

        Je možné ji tam postavit, buď se pod celým NP vykope tunel a udělá se to jako u Lipna, stará elektrárna na vranově by se pak odstavila, nebo by to šlo udělat jak je to zde na obr. 4, to by projít mohlo.
        Tak by bylo možno získat asi 115m čistého spádu (za povodní a při plné přehradě až 114m) při zachování současných průtoků to je asi 47MW. V případě dostatku vody by celkový dodávaný výkon dosáhnout až 65MW, to pokud by se spustily jak současná, tak nová elektrárna. Kdyby byl použit stejný poměr mezi průměrným průtokem a průtokem elektrárny, jako u VD Lipno, tedy hltnost elektrárny by byla 7x vyšší, než průměrný průtok, mohlo by se dosáhnout výkonu nové elektrárny až 75MW, v případě nadmíru příznivých podmínek, tedy přítoku do nádrže okolo 110m3/s by bylo možno získat výkon odpovídající až 93MW.
        Při běžném provozu asi 4h denně by kolísání způsobené novou elektrárnou bylo jen asi 10cm, kdyby mohla hladina v případě nouze v krátké době klesnout o 2m, pak by bylo možno elektrárnu na plný výkon provozovat 72h. (Bez započteného přítoku)

        Reagovat
      • 6. 2. 2014 (15.53)
        Permalink

        P.S. kdyby denně vyrobila 280MWh elektřiny, ročně to máme 102,2GWh.

        Reagovat
  • 6. 2. 2014 (11.40)
    Permalink

    Je to velmi složitá otázka.V každém případě česká republika elektrický proud vyváží a tak nevidím důvod proč by jsme si tu měly stavět Rakouské a nebo třeba Francouzko-Rusko-Americké Elektrárny.Myslím že Rakousko má dostatek větrných míst které si nechce samo hyzdit a tak to zkouší jinde.Nejde tady o vítr nebo jádro.Myslím že třeba na okraji Mostecké pánve by větrníky malebně dolaďovaly ráz krajiny.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.