Obce na Vranovsku rakouské větrné elektrárny nechtějí

O tom, že obnovitelným zdrojům energie patří budoucnost, není zapotřebí příliš pochybovat. Jenže otázka rakouské novinářky Christiny Sonvilla zasahuje tuto idylickou vizi čisté energetiky přímo do slabin. Ve svých nedávných článcích se totiž ptá:„Jak obnovitelný je Národní park Podyjí?“.

Zelená barva - chráněná oblast Natura 2000, modrá - předpokládané lokality s udáním maximálního počtu objektů větrných elektráren. Zdroj: Windpark Nord Web
Zelená barva – chráněná oblast Natura 2000, modrá – předpokládané lokality s udáním maximálního počtu objektů větrných elektráren. Zdroj: Windpark Nord Web

Právě v těsném sousedství této přírodně hodnotné lokality se místní na obou stranách hranice potýkají s připravovaným plánem na výstavbu větrné elektrárny. A na obří větrníky, narušující krajinný ráz v okolí národního parku, tu opravdu zvědaví nejsou.

Novinářka Sonvilla patří na rakouské straně (národní park Podyjí je bilaterální) mezi výrazné odpůrce připravovaného záměru, a rozhodně není ve svých názorech osamocena. K hnutí proti výstavbě se hlásí obce z Vranovska a jižního Jemnicka, konkrétně Stálky, Šafov, Starý Petřín, Lančov, Podmyče, Bítov a Vranov nad Dyjí, a na rakouské straně pak obce Weitersfeld, Fronsburg, Oberhöflein, Hessendorf, Langau, Riegersburg a Mallersbach.

Proč považují místní obyvatelé, lidé ze správy Národního parku a někteří členové místních samospráv, projekt „Větrného parku Sever“ (Windpark Nord) za tak kontroverzní?

Windpark Nord by se totiž měl nacházet takřka na hranici Podyjí, s oblastí výstavby blížící se rozlohou 600 hektarům. Vyrůst by tu mezi obcemi Riegersburg a Weitersfeld mělo, podle několika možných variant, 26 až 31 větrných elektráren s výškou 150 metrů (započítaje v to vrtuli až 200 metrů).

A něco takového se v rovinaté krajině jihozápadního cípu Moravy očím rozhodně neschová. V oficiálním prohlášení petice „Zachraňte krásné Podyjí před obrovskými větrníky“ stojí, že „Vranovsko a NP Podyjí / Thayatal jsou jedinečnou přírodní oblastí s množstvím historických památek. Jedinečnost těchto míst podtrhují vyhlídky s přírodním pozadím. Vzhledem k obrovským vertikálním rozměrům “větrníků” by se v budoucnu stal dominantou převážné většiny scenérií právě plánovaný Větrný park Sever.“

Snížení celkové atraktivity oblasti pro turistický ruch a vizuální dehonestace celého regionu prý nemůže omluvit ušlechtilá myšlenka na budoucnost s čistší obnovitelnou energií. Jak připomíná Jiří Kacetl z Okrašlovacího spolku Znojmo:

Rakouské větrníky jsou navrhovány na poměrně vysoko položených místech – v nadmořské výšce okolo 480 m n. m. Většina plání, polí, lesů a intravilánu obcí Vranovska leží zhruba v rozmezí 410 až 430 m n. m., dosavadní dominanty krajiny – kostelní věže – nepřesahují vesměs výšku 35 metrů! Jak asi budou působit dvousetmetroví větrní obři v porovnání se starou kulturní krajinou zděděnou po předcích?

Sonvilla dále dodává: „I když zákonem předepsaná minimální vzdálenost dvou kilometrů od národního parku bude zachována, co to ale je? Co znamenají tyhle dva kilometry pro orla mořského, který mávne pouze párkrát křídly a je u vrtule? Nejde tu pochopitelně jen o orla mořského, jde tu především a hlavně o celý národní park. Jde tu o všestrannost a pestrost přírody dolnorakouské „Lesní čtvrti“ – Waldviertel.“

Projekt se nyní dostal do návrhu územně plánovací dokumentace k větrné energii v Dolním Rakousku, který zemská vláda v Svatém Hypolitu / St. Pölten zveřejnila dne 15. prosince 2013 a vyzvala veřejnost k připomínkám. Investoři – tři příhraniční rakouské obce – Hardegg, Weitrsfeld a Langau ve spolupráci s Rakouskými spolkovými lesy, se zatím k vyostřené situaci vyjadřovat nechtějí.

Za poskytnutí materiálů a tiskových zpráv děkujeme ing. Lubomíru Vedrovi, starostovi Vranova nad Dyjí.

Sdílet: