Nukleární Areva masivně investuje do větrných elektráren

Francouzský nukleární gigant Areva ještě před koncem roku 2014 podepsal smlouvu o vybudování velkokapacitní větrné farmy v Baltském moři, která jej přijde přibližně na 620 milionů euro.

Projekt Wikinger (Ventotec Ost 2) má být jednou z největších instalací v Baltu za poslední léta. Sedmdesát obřích turbín fixovaných na pylonech (v původní variantě, propagované španělskou společností Iberdola, se na této lokalitě měl realizovat projekt plovoucích větrných elektráren) má být schopno generovat až 350 MW.

Každá z pětimegawattových turbín (dvou typů – objeví se tu Gamesa 5 MW G 128 i M 5000-135 Areva) má přitom mít průměr rotace obepsaný listy rotoru 135 metrů a plocha větrné farmy se blíží pětatřiceti kilometrům čtverečním.

Wikinger bude s pobřežím spojen šesti kabely (průměrná délka kabeláže činí 88,7 kilometrů), které v průměrné hloubce 2,01 kilometrů povedou energii až na pobřeží, do stanice v Lubminu.

Větrná farma bude vyrábět množství elektřiny v množství ekvivalentním k zásobování 270 000 domácností, a ročně tak teoreticky bude do atmosféry vypuštěno méně o 500 000 tun oxidu uhličitého či 12 000 oxidů síry.

Na projektu se v různých fázích vývoje, od investic po technické zajištění stavby, podílí Deutsche Bank AG a společnosti Ventotec, Vestas a Arcadis.

Výstavba větrné farmy Wikinger ale není v evropských podmínkách zajímavá jen svým mamutím rozsahem, ale právě oním hlavním zřizovatelským subjektem, energetickým koncernem Areva.

Zní to jako nejlepší odpověď na nepoloženou otázku: „Čemu vlastně majitelé a provozovatelé jaderných elektráren věří?“, s nečekanou odpovědí: „Obnovitelným zdrojům energie…“ Areva v průběhu tohoto roku totiž uzavřela řadu partnerských smluv, které jí mají do budoucna zajistit výsadní postavení v rozvoji evropského OZE.

Jednou z takových smluv je například dohoda se výrobcem větrných turbín Gamesa, a výsledkem má být ovládnutí (a rozšíření) 20 % evropského trhu s příbřežními větrnými elektrárnami.

Peníze, které na jedné straně investoři sypou do jaderné energetiky, tak na druhé straně vypadnou v podobě financí pro větrné farmy. Areva se ale podílí i na vývoji technologie membrán pro elektrolyzní procesy během syntézy vodíku a přispívá i na řadu solárních projektů.

O dalších plánech do budoucna Areva zatím takticky mlčí, ale nepodložené zprávy zmiňují eminentní zájem této společnosti o „východní pobřeží“ Baltu.