Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
31. 12. 2014 v rubrice Větrná energie

Francouzský nukleární gigant Areva ještě před koncem roku 2014 podepsal smlouvu o vybudování velkokapacitní větrné farmy v Baltském moři, která jej přijde přibližně na 620 milionů euro.

„Nový typ 5 MW turbíny M 5000-135 se má stát základním kamenem větrné farmy Wikinger Ost 2“ Zdroj: Areva.com

„Nový typ 5 MW turbíny M 5000-135 se má stát základním kamenem větrné farmy Wikinger Ost 2“ Zdroj: Areva.com

Projekt Wikinger (Ventotec Ost 2) má být jednou z největších instalací v Baltu za poslední léta. Sedmdesát obřích turbín fixovaných na pylonech (v původní variantě, propagované španělskou společností Iberdola, se na této lokalitě měl realizovat projekt plovoucích větrných elektráren) má být schopno generovat až 350 MW.

Každá z pětimegawattových turbín (dvou typů – objeví se tu Gamesa 5 MW G 128 i M 5000-135 Areva) má přitom mít průměr rotace obepsaný listy rotoru 135 metrů a plocha větrné farmy se blíží pětatřiceti kilometrům čtverečním.

Wikinger bude s pobřežím spojen šesti kabely (průměrná délka kabeláže činí 88,7 kilometrů), které v průměrné hloubce 2,01 kilometrů povedou energii až na pobřeží, do stanice v Lubminu.

Větrná farma bude vyrábět množství elektřiny v množství ekvivalentním k zásobování 270 000 domácností, a ročně tak teoreticky bude do atmosféry vypuštěno méně o 500 000 tun oxidu uhličitého či 12 000 oxidů síry.

Na projektu se v různých fázích vývoje, od investic po technické zajištění stavby, podílí Deutsche Bank AG a společnosti Ventotec, Vestas a Arcadis.

Výstavba větrné farmy Wikinger ale není v evropských podmínkách zajímavá jen svým mamutím rozsahem, ale právě oním hlavním zřizovatelským subjektem, energetickým koncernem Areva.

Zní to jako nejlepší odpověď na nepoloženou otázku: „Čemu vlastně majitelé a provozovatelé jaderných elektráren věří?“, s nečekanou odpovědí: „Obnovitelným zdrojům energie…“ Areva v průběhu tohoto roku totiž uzavřela řadu partnerských smluv, které jí mají do budoucna zajistit výsadní postavení v rozvoji evropského OZE.

Jednou z takových smluv je například dohoda se výrobcem větrných turbín Gamesa, a výsledkem má být ovládnutí (a rozšíření) 20 % evropského trhu s příbřežními větrnými elektrárnami.

Peníze, které na jedné straně investoři sypou do jaderné energetiky, tak na druhé straně vypadnou v podobě financí pro větrné farmy. Areva se ale podílí i na vývoji technologie membrán pro elektrolyzní procesy během syntézy vodíku a přispívá i na řadu solárních projektů.

O dalších plánech do budoucna Areva zatím takticky mlčí, ale nepodložené zprávy zmiňují eminentní zájem této společnosti o „východní pobřeží“ Baltu.

 Radomír Dohnal
Diskuse
  1. Jano:

    Prosím autora článku aby si opravil časť článku:
    „Wikinger bude s pobřežím spojen šesti kabely (průměrná délka kabeláže činí 88,7 kilometrů), které v průměrné hloubce 2,01 kilometrů povedou energii až na pobřeží, do stanice v Lubminu.“
    Pretože hĺbka dna Baltského mora v danej lokalite nepresahuje 30 metrov.

  2. Carlos:

    Spíše je to z nouze cnost. Kolik nových jaderných elektráren bude areva stavět? Projekty nových jaderných zdrojů v Evropě jsou více méně veškeré žádné, ve světě pak hrají hlavně Rusko, USA-Japonsko, Čína, možná Indie. (Něco málo ještě Kanada)

    Jelikož v EU jdou obrovské peníze do OZE a ještě nějaký ten rok půjdou a každá společnost je založena primárně za účelem zisku, pak investice Arevy do větrných elektráren jsou jenon snahou o zajiětění zisku i v budoucnu.

    • mt:

      Souhlasím.
      Prěhled tady – Jaderná energetika na prahu roku 2015
      http://osel.cz/index.php?clanek=7930

      • Carlos:

        Četl jsem před nějakou dobou:) Vcelku mne tam překvypily ta jederky v muslimských zemích bohatých na ropu. Žeby ropa docházela? Spíš byla donedávna natolik drahá že se jim přestávalo vyplácet ji pálit.

        Osobně bych řekl že z OZE mají opravdu význam a ještě velkou budoucnost a možnosti před sebou zdroje vodní. Dokonce i tam kde by se to jen tak neřeklo. Třeba v Kurdistánu, doknce je tam jedna celká hydroelektrárna už dost dlouho rozestavěná, myslím že se to jmenuje Bekhme, nebo nějak tak 60km od Abrilu.

        Když to zmiňuji, tak se začne asi brzy s projektem Grand Inga.

Přidat komentář

 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz